Sportovní psi

Termín sportovní psi označuje jedince (bez ohledu na plemeno), kteří jsou cíleně vedeni a trénováni k výkonu v organizovaných kynologických disciplínách. Na rozdíl od služebních psů (policie, armáda) je cílem sportovních psů dosažení maximálního výkonu v rámci soutěžních pravidel daného sportu.

Rozdělení disciplín podle zaměření

Psí sporty se dnes dělí do kategorií podle primární zátěže psa.
Rychlostně-obratnostní disciplíny zahrnují agility (překonávání překážek na čas), flyball (štafetový běh za míčkem) či dogfrisbee.

Silově-vytrvalostní disciplíny jako canicross (běh se psem), bikejoring (pes a cyklista) nebo scooterjoring (pes a koloběžka) vyžadují vysokou fyzickou kondici.

Kategorii poslušnosti a soustředění zastupují obedience, dogdance nebo rally obedience.

Stále populárnější nosework se zaměřuje na pachové práce - pes vyhledává specifické vzorky pachů a simuluje tak práci záchranářských či policejních psů.

Disciplína IGP (mezinárodní řád pro pracovní psy) vyžaduje všestrannost - kombinuje stopu, poslušnost i obranu.

Specifické nároky na péči

Vzhledem k vysoké fyzické zátěži se péče o sportovního psa blíží péči o vrcholového sportovce. Klíčový je warm-up (zahřátí před výkonem) a cool-down (vyklusání a zklidnění po výkonu), aby se předešlo zraněním.

Výživa musí pokrývat vysokou energetickou náročnost, nezbytné jsou chondroprotektiva (kloubní výživa) a elektrolyty pro rehydrataci. Pravidelné návštěvy psího fyzioterapeuta - masáže, hydroterapie - jsou v moderním sportu standardem pro udržení pružnosti svalů a zdraví kloubů.

Kromě budování kondice psi získávají vysokou míru socializace a schopnost pracovat v rušivém prostředí. Sport posiluje vazbu mezi psovodem a psem, což se pozitivně odráží i v běžném soužití.