Socializace

Socializace je proces učení, během kterého si pes vytváří pozitivní sociální vazby a učí se komunikovat s jinými živými bytostmi - lidmi, psy i jinými druhy zvířat.

Ruku v ruce s ní jde habituace - proces zvykání si na neživé podněty, jako jsou zvuky města, pachy, různé povrchy pod tlapkami nebo dopravní prostředky. Zatímco socializace formuje vztahy, habituace formuje odolnost vůči prostředí. Oba procesy probíhají současně a navzájem se doplňují.

Nejdůležitější fáze nastává mezi 3. a 12. až 14. týdnem života. V tomto období je mozek štěněte mimořádně neuroplastický (přizpůsobivý) - nastavený na přijímání nových informací s minimálním strachem.

Do 8. týdne přebírá hlavní roli matka a sourozenci: štěně se učí základy psí komunikace a tzv. inhibici kousání (kontrolu síly stisku čelistí při hře). Od 8. týdne, kdy štěně přechází k novému majiteli, je klíčové postupné a pozitivní seznamování s vnějším světem.

Častou chybou je snaha ukázat štěněti všechno najednou. Nesprávně řízená socializace může vést k zahlcení podněty (flooding – odborný termín z behaviorální psychologie), což místo odolnosti vyvolává trauma. Cílem není, aby si pes hrál s každým cizím člověkem, ale aby jejich přítomnost vnímal jako neutrální nebo příjemnou. Setkání by měla probíhat s vyrovnanými psy a lidmi, kteří respektují hranice štěněte.

Pokud pes v kritickém věku nezažije dostatek podnětů, dochází k tzv. deprivačnímu syndromu. Takový pes může trpět neofobií (strachem ze všeho nového), reaktivitou - přehnanou obranou nebo útěkem při běžných zvucích či setkáních - a obtížnou socializovatelností v dospělosti.

I když se dospělý pes může naučit mnoha věcem, jeho nervová soustava už nebude tak neuroplastická jako ve štěněcím věku - základy položené v senzitivním období jsou nenahraditelné.

Proces nekončí čtvrtým měsícem života. Kolem puberty - mezi 6. a 12. měsícem - se u psů často objevují tzv. období strachu, kdy se pes začne náhle bát věcí, které dříve zvládal bez problémů. Jde o přirozenou vývojovou fázi, ne o krok zpět. V takovém období je důležité pokračovat v trpělivém a pozitivním upevňování zkušeností - tedy bez nucení a bez trestání za strach.