Upozornění: Informace uvedené v tomto článku mají pouze informativní charakter. Nenahrazují odbornou konzultaci, vyšetření ani léčbu veterinárním lékařem. V případě akutních zdravotních problémů vašeho psa (náhlé zvracení, průjem, apatie, pokud pes sní něco nevhodného apod.) nebo specifických dotazů ohledně péče a výcviku mimo oblast výživy a našich produktů doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného odborníka (váš veterinář, psí trenér, chovatel konkrétního plemene apod.). Naším cílem je pomoci vám s výběrem správné výživy nebo produktů z našeho e-shopu, které mohou podpořit zdraví vašeho psa, pomoci předcházet zdravotním problémům nebo zlepšit či vyřešit některé chronické potíže, které lze řešit výživou a vhodnými doplňky. 🐾
Rozhodnutí o kastraci nebo sterilizaci psa patří k zásadním krokům v péči o vašeho domácího mazlíčka. Tyto běžné operace jsou pravděpodobně nejdiskutovanějšími zákroky v oblasti veterinární medicíny a jejich vliv na zdraví, chování a kvalitu života psa jsou zásadní. V tomto článku se dozvíte, co přesně tyto zákroky obnášejí, jaké jsou jejich přínosy a rizika, a kdy může být kastrace nebo sterilizace tou nejlepší volbou pro zdraví vašeho psa. Objevte všechny důležité informace, které vám pomohou učinit to správné rozhodnutí a zajistit vašemu čtyřnohému příteli zdraví a zejména psychickou pohodu.
Kastrace & Sterilizace. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Kastrace a sterilizace patří mezi nejčastější chirurgické zákroky ve veterinární medicíně. Abyste pochopili jejich význam, je důležité umět tyto dva pojmy rozlišit, protože se často používají jako synonyma; i když ve skutečnosti označují dva různé veterinární zákroky s odlišnými účinky na organismus zvířete.
Kastrace
Tento chirurgický zákrok spočívá v úplném odstranění reprodukčních orgánů zvířete – varlat u samců (orchiektomie), vaječníků (ovariektomie) nebo často i vaječníků i dělohy (ovariohysterektomie) u samic. Tento zásah nejenže eliminuje schopnost rozmnožování, ale zároveň výrazně ovlivňuje produkci pohlavních hormonů, což má zásadní vliv na hormonální rovnováhu, chování a fyziologii zvířete. Kastrace zastaví produkci hormonů, což ovlivní chování a zdravotní rizika spojená s reprodukčními orgány. Díky tomuto zákroku se snižuje riziko onemocnění, jako je rakovina varlat, pyometra (hnisání dělohy) či nádory mléčných žláz u fen.Kastrace může být u malých plemen prováděna od 6 měsíců věku, kdy pes dosáhne fyzické a pohlavní zralosti. U velkých plemen a doporučuje počkat do 12 - 18 měsíců, aby se zajistil správný vývoj kostí a kloubů.
Sterilizace
Spočívá v trvalém přerušení reprodukční schopnosti bez odstranění orgánů. U psů samců jde o podvázání semenovodů (vazektomie) au fenek o podvázání vejcovodů. Hormonální hladiny zůstávají nezměněny, takže zvíře si zachová pohlavní aktivitu a produkuje hormony. Fenka po sterilizaci stále hárá a samec může nadále projevovat hormonálně podmíněné chování, jako je zájem o fenky nebo značkování. Sterilizace je specifickým zákrokem pro případy, kdy je cílem jen zabránit rozmnožovací schopnosti.
Jaké jsou výhody těchto zákroků?
Tyto zákroky mají řadu zdravotních, behaviorálních a praktických výhod, které je činí důležitou součástí preventivní péče o psa.
Prevence onemocnění a nádorů reprodukčních orgánů
U kastrovaného psa je zcela eliminováno riziko rakoviny varlat – jednoho z nejčastějších typů nádorového onemocnění u starších samců. Snižuje také riziko vzniku problémů s prostatou, jako je její zvětšení nebo zánět. U fenek významně snižuje riziko nádorů prsů, zvláště pokud se provede před prvním háráním (studie ukazují pokles rizika až o 90%) a také výrazně snižuje riziko pyometrie (hnisavého zánětu dělohy), který je často život ohrožující a postihuje až 25% nekastrovaných fen v vyšším věku.
Hormonální rovnováha
Kastrovaný pes je výrazně méně náchylný ke zdravotním problémům způsobeným hormonálními výkyvy – u fen například k falešné březosti, u psů i fen pak k onemocněním ledvin, jater nebo cukrovce.
Prodloužení života
Studie ukazují, že kastrovaní psi a sterilizované feny se dožívají vyššího věku, protože jsou méně vystaveny riziku závažných onemocnění reprodukčního systému.
Snížení agresivity a dominance
Psi a feny pod vlivem hormonálních výkyvů mohou projevovat agresivitu vůči jiným psům, fenám nebo dokonce majitelům. Kastrovaní psi nemají tendenci začínat souboje o dominanci nebo o partnerku. Po zákroku se chování spojené s pohlavními hormony často výrazně zmírní, psi a feny jsou totiž méně ovlivněny hormonálními výkyvy, díky tomu jsou více vyrovnané a klidnější.
Omezení toulání a značkování teritoria
Samci mají tendenci utíkat z domu a toulat se, zvláště pokud zavětří ve svém okolí fenu v říji. Sterilizace a kastrace tento instinkt eliminují, čímž snižují například riziko různých úrazů, nehod nebo konfliktů s jinými zvířaty. Také se snižuje problém s nepříjemným značkováním svého teritoria močí, jehož zápach je v období říje mnohem výraznější.
Zmírnění sexuální frustrace
Psi a feny, které nemají možnost naplnit svůj, přirozený pud, mohou začít trpět sexuální frustrací, projevující se neobvyklým chováním (kňučení, nadměrné ukájení se na předmětech, agresivita, vyhryzování tlapek a podobně). Zákroky tyto projevy účinně eliminují a zvyšují tak celkovou psychickou pohodu zvířete.
Snížení počtu nechtěných vrhů
Jedním z hlavních důvodů pro kastraci nebo sterilizaci je zabránit neplánovanému rozmnožování a vzniku nežádoucích vrhů. Nežádoucí vrh není jen břemenem pro majitele, ale také přímým důvodem přeplněných útulků a problémů s opuštěnými zvířaty v ulicích. Každý majitel by měl nést zodpovědnost za reprodukci svého psa nebo feny.
© 2024 Panakei
Rizika a nevýhody kastrace a sterilizace
Každý chirurgický zákrok s sebou nese i určitá rizika, která by měli majitelé zvážit před finálním rozhodnutím. Kastrace a sterilizace jsou běžné a relativně bezpečné zákroky, ale mají své možné nevýhody a komplikace, o kterých je důležité být informován.
1. Rizika spojená s anestezií. Každý zákrok prováděný v celkové anestezii nese malé riziko komplikací, zejména u psů se stávajícími zdravotními problémy nebo u seniorů. U některých jedinců se mohou vyskytnout alergické reakce, problémy s dýcháním nebo kardiovaskulární problémy. Do rizikové skupiny patří například i branchycefalická plemena (např. mops, buldok), kvůli vyššímu riziku komplikací s dýcháním. Pro minimalizaci rizik je třeba absolvovat předoperační vyšetření, včetně testů krve a EKG.
2. Riziko nadváhy a obezity. Kastrace a sterilizace mohou zpomalit metabolismus psa, což může vést ke zvýšené hmotnosti. po zákroku totiž klesá energetická potřeba psa přibližně o 20 – 30 %, což může způsobit postupné přibývání na váze. Nadváha pak může vést k dalším zdravotním problémům, jako jsou onemocnění kloubů, srdce nebo diabetes. Pro prevenci přibývání na váze a obezity je důležité po zákroku přizpůsobit stravu psa a zajistit mu dostatek pohybu.
3. Zásah do hormonální rovnováhy. Úplné odstranění reprodukčních orgánů ovlivňuje produkci hormonů, což může mít vliv na zdraví a chování psa, které bylo hormony podmíněno. U fen může kastrace zvýšit riziko inkontinence, zejména u velkých plemen a u fen operovaných ještě před prvním háráním. U psů může snížená hladina testosteronu ovlivnit kvalitu srsti a oslabit svalový tonus. Nicméně, ani toto nejsou problémy, které by se nedaly řešit úpravou péče – inkontinence se dá zvládnout vhodným načasováním zákroku, případně později medikací; kvalita srsti a zdraví svalů a kloubů můžete zase podpořit vhodnými výživovými doplňky.
4. Zvýšené riziko některých zdravotních problémů. Zatímco kastrace a sterilizace pomáchají předcházení mnoha závažných onemocnění, mohou také zvýšit riziko jiných. U velkých plemen kastrovaných před dosažením fyzické dospělosti se častěji vyskytují dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Některé studie také naznačují vyšší riziko hemangiosarkomu (nádoru sleziny a srdce) a osteosarkomu (nádoru kostí). Je důležité a třeba však poznamenat, že tyto studie poukazují na asociace, nikoli na příčinné souvislosti. Vždy je nezbytné konzultovat kastraci s veterinářem, který zohlední individuální zdravotní rizika a přínosy pro konkrétního psa.
Zvláštní případy
Existují také zvláštní případy, pro které je tento zákrok rizikovější a proto se doporučuje důkladná konzultace s veterinářem, který určí to nejlepší rozhodnutí pro konkrétního pacienta.
➡️ Senioři. Psi ve vyšším věku hůře snášejí anestezii a déle se zotavují po zákroku.
➡️ Chronická onemocnění. Psi s onemocněními srdce, ledvin nebo jater vyžadují důkladná předoperační vyšetření pro minimalizaci rizik a komplikací.
➡️ Velká plemena. U velkých plemen se doporučuje zákrok až po ukončení růstu, aby se minimalizovala rizika ortopedických problémů.
Co je chemická kastrace a jak funguje?
Neumíte se rozhodnout, zda je kastrace tím správným řešením? Chemická kastrace je dočasný způsob, jak zabránit reprodukční činnosti a snížit hladinu hormonů bez chirurgického zásahu. Považuje se za ideální volbu pro mladé psy, jejichž majitelé chtějí odložit chirurgický zákrok, nebo pro psy s dočasnými zdravotními omezeními. Nejčastěji se používá pro samce, ale v některých případech i pro feny.
Chemická kastrace spočívá v implantaci látky Deslorelin (Suprelorin). Je to implantát, který se aplikuje pod kůži psa podobně jako mikročip.
Deslorelin potlačuje tvorbu gonadotropinů, čímž snižuje hladinu testosteronu nebo estrogenu. Do 6 - 8 týdnů po aplikaci se varlata zmenší a pes ztratí schopnost reprodukce.
Implantát je účinný 6-12 měsíců, po uplynutí tohoto období se reprodukční schopnosti obnoví.
✅ Není nutná anestezie ani chirurgický zákrok, proto je vhodná pro majitele, kteří váhají s invazivním chirurgickým zákrokem.
✅ Je reverzibilní, což znamená, že po vyprchání účinku se pes může vrátit do normálního hormonálního režimu.
❗ U některých psů může implantát způsobit dočasnou zvýšenou aktivitu testosteronu, zejména v prvních týdnech.
❗ Vyžaduje pravidelnou obnovu implantátu.
Kdy není kastrace vhodná?
Kastrace se nedoporučuje u psů s chronickými onemocněními, které zvyšují riziko komplikací při anestezii. Stejně otázná je iu jedinců s vážnými hormonálními poruchami, kde by mohla kastrace zhoršit celkovou situaci. Další rizikovou skupinkou jsou psi s genetickou predispozicí k nádorovým onemocněním, kde je zapotřebí důkladného zvážení rizik a konzultace se specialistou.
Zdroj: Canva.com
Časté mýty
Mýtus č. 1: Kastrace zcela změní povahu psa.
Pravda:
Kastrace ovlivňuje jen chování související s pohlavními hormony, jako je toulání se za fenami, značkování, nadměrná agresivita či dominance. Nezasahuje však do základních charakterových rysů psa, jako je hravost, inteligence nebo loajalita.
U některých kastrovaných psů může dojít ke zmírnění nadměrné hyperaktivity, což může majitelé nesprávně vnímat jako změnu povahy. Jedná se však spíše o stabilizaci hormonálních procesů, než o zásadní změnu temperamentu.
Mýtus č. 2: Kastrace je jediným řešením problémového chování.
Pravda:
Ne všechny problémy v chování psa souvisejí s pohlavními hormony. Nežádoucí projevy, jako je ničení nábytku, strachová agrese nebo separační úzkost, obvykle vyžadují odborný výcvik nebo změnu přístupu majitele.
Ačkoliv kastrace může zmírnit některé hormonálně podmíněné projevy, jako je značkování nebo toulání, její účinnost závisí na věku, kdy je zákrok proveden, a na individuální povaze psa.
Mýtus č. 3: Kastrace je jen pohodlností pro majitele.
Pravda:
Přestože kastrace eliminuje některé nepříjemnosti, jako je prchající pes za hárající fenou, její hlavní benefity spočívají v prevenci zdravotních problémů a neplánovaného rozmnožování. Majitelé, kteří se rozhodnou pro kastraci, často dělají tento krok v zájmu dlouhodobého zdraví svého psa a přispívají ke snižování počtu nechtěných psů v útulcích.
Mýtus č. 4: Po kastraci pes automaticky přibere.
Pravda:
Po kastraci může dojít k mírnému zpomalení metabolismu, což zvyšuje riziko nadváhy. To však není nevyhnutelné. Správná krmná dávka, kvalitní krmivo a pravidelný pohyb zajistí, že i kastrovaný pes si udrží zdravou váhu. Většina psů přibírá ne kvůli kastraci, ale kvůli překrmování a nedostatečné aktivitě.
Mýtus č. 5: Kastrace je nezbytná pro každého psa.
Pravda:
Někteří psi nemusí být vhodnými kandidáty na kastraci, například kvůli věku, zdravotnímu stavu nebo genetickým predispozicím k určitým onemocněním. Kromě toho ne všichni psi vykazují problematické chování spojené s hormonálními procesy. Rozhodnutí o kastraci by mělo být individuální a vždy konzultované s veterinářem.
Tipy pro majitele
- Konzultujte zákroky s odborníkem: Rozhodnutí o kastraci nebo sterilizaci by mělo být založeno na zdravotním stavu psa, jeho věku a plemene.
- Přistupujte individuálně: Každý pes má jedinečné potřeby, které je třeba zvážit.
- Dodržujte pooperační péči: Správná péče je klíčová pro hladké zotavení a minimalizaci rizik.
Kastrace a sterilizace jsou zákroky, které mohou významně přispět ke zlepšení kvality života vašeho psa. Zároveň však jde o vážné rozhodnutí, které by mělo být výsledkem důkladného zvážení všech výhod, rizik a individuálních potřeb vašeho čtyřnohého společníka.
Pamatujte si - každý pes je jedinečný. To, co vyhovuje jednomu, nemusí být správným řešením pro druhého. Proto je nezbytné konzultovat všechny kroky s vaším veterinářem, který vám pomůže určit, zda a kdy je kastrace nebo sterilizace vhodná a jaký typ zákroku by nejlépe vyhovoval potřebám vašeho psa.
V následujícím článku se zaměříme na samotný průběh kastračních a sterilizačních zákroků, přípravu na operaci a pooperační péči. Zjistíte, jak zajistit hladký průběh zákroku a podpořit vašeho psa během rekonvalescence. Nezmeškejte důležité informace a sledujte náš blog.
