Estonský Duřič - Kompletní přehled plemene

FCI Skupina 6

Estonský honič (Estonian Hound, Eesti hagijas) patří do FCI skupiny 6 - Honiči, barváři a příbuzná plemena, sekce 1.2 - Středně velcí honiči. Standard plemene má číslo 366 a byl oficiálně uznán FCI v roce 1998.

Zdroj: Canva.com

Původ a historie plemene

Estonský honič je relativně mladé plemeno, jehož cílevědomý chov začal ve 30. letech 20. století v Estonsku. Po sovětské okupaci Estonska v roce 1940 byli místní lovečtí psi kříženi s jinými plemennými liniemi, především s ruskými honiči, anglo-francouzskými honiči a finskými honiči.

Hlavním důvodem pro vyšlechtění nového plemene byla potřeba menšího a kompaktnějšího honiče, který by byl lépe přizpůsoben místním loveckým podmínkám a klimatickým specifikům. Chovatelům záleželo na tom, aby pes dokázal efektivně pracovat v náročném terénu estonských lesů a mokřadů.

Oficiální standard plemene byl vypracován v roce 1954, ale mezinárodní uznání FCI přišlo až mnohem později. Po znovuzískání nezávislosti Estonska v roce 1991 byla věnována větší pozornost zachování národního plemene, což vedlo k jeho oficiálnímu uznání FCI v roce 1998.

Povaha plemene

Estonský honič je známý svou vyrovnanou a přátelskou povahou. I když jde především o pracovní lovecké plemeno, tito psi dokážou být i dobrými společníky v rodině. Mezi typické povahové rysy estonského honiče patří:

• Vysoká pracovní motivace a vytrvalost při lovu
• Samostatnost a rozhodnost při práci v terénu
• Přátelské chování k lidem včetně dětí
• Klidná a vyrovnaná povaha, bez známek agresivity
• Vysoká míra inteligence a učenlivosti
• Silný lovecký pud a tendence sledovat pachové stopy
• Teritoriální založení - dokáže být dobrým strážcem
• Sociální povaha - dobře vychází s jinými psy, zejména při správné socializaci

Chovatelé potvrzují, že estonský honič je typický hlasitý honič, který při práci v terénu používá svůj melodický hlas k signalizaci stopované zvěře. Majitelé by měli počítat s tím, že jde o psa, který rád "vypráví" a může občas štěkat, zejména když zachytí zajímavý pach.

Zdroj: Canva.com

Vzhled plemene a standard podle FCI

Estonský honič je středně velký, proporcionální pes s harmonickou stavbou těla. Má poměrně nízké končetiny, což mu umožňuje efektivní pohyb i v náročném, zasněženém terénu. Vyznačuje se tříbarevným zbarvením s dominantním černým sedlem. Jeho celkový vzhled vyjadřuje sílu, vytrvalost a odolnost.

Výcvik a jeho náročnost

Estonský honič má středně náročný výcvik. Jde o inteligentní plemeno, které se učí poměrně rychle, ale má i silnou nezávislou povahu typickou pro honiče. Klíčové aspekty výcviku zahrnují:

• Včasná socializace - kontakt s různými lidmi, zvířaty a prostředím
• Důslednost a trpělivost - potřeba jasně stanovených pravidel
• Pozitivní metody - reaguje nejlépe na odměnu a pochvalu
• Různorodost cvičení - potřebuje mentální stimulaci
• Vyvážení loveckých instinktů - trénink přivolání a ovládání

Specifika loveckého výcviku

Pro lovecké využití je potřebný speciální výcvik zaměřený na:

• Stopování a sledování pachu zvěře
• Ovládání hlasitého oznamování při sledování stopy
• Chování v revíru a spolupráce s lovcem
• Zvládání rušivých vlivů v přírodě
• Trénink vytrvalosti a kondice

Chovatelé zdůrazňují, že plemeno má silný lovecký pud, a proto je klíčové zaměřit se na spolehlivé přivolání. Při správné motivaci a trpělivém přístupu však estonští honiči dosahují vynikajících výsledků.

Zdroj: Canva.com

Péče o plemeno

Péče o srst

Estonský honič má poměrně nenáročnou péči o srst:

• Pravidelné kartáčování 1-2x týdně
• Intenzivnější vyčesávání během období línání (jaro, podzim)
• Občasné koupání (3-4x ročně nebo podle potřeby)
• Kontrola a čištění uší 1x týdně
• Stříhání drápků podle potřeby (obvykle 1x měsíčně)

Pohybové nároky

Jde o energické, pracovní plemeno s vysokými nároky na pohyb:

• Denní potřeba aktivity: minimálně 2 hodiny
• Ideální aktivity: dlouhé procházky, běh u kola, lovecký výcvik
• Prostorové nároky: nevhodný do bytu, ideální do domu se zahradou
• Mentální stimulace: pachové hry, hledání skrytých předmětů, výcvikové aktivity

Chovatelé zdůrazňují, že nedostatek pohybu a aktivit může vést k problémovému chování včetně destruktivních projevů a nadměrného štěkání.

Zdraví plemene a nejčastější onemocnění

Estonský honič patří mezi zdravější plemena s dobrou genetickou základnou. Průměrná délka života se pohybuje mezi 12-14 lety. Podle zkušeností chovatelů a veterinárních statistik se u tohoto plemene mohou vyskytnout některé zdravotní problémy:

Dědičná onemocnění

• Dysplazie kyčelních kloubů (ne příliš častá, ale vyskytuje se)
• Progresivní retinální atrofie (PRA) - dědičné onemocnění sítnice
• Epilepsie (vyskytuje se zřídka, ale byly zaznamenány případy)

Běžné zdravotní problémy

• Infekce uší (vzhledem k převislým uším)
• Alergie (kožní a potravinové)
• Problémy s očima (entropium, ektropium)
• Obezita (při nedostatku pohybu)

Krmení plemene

Správná výživa je pro estonského honiče klíčová, zejména vzhledem k jeho vysoké pohybové aktivitě a metabolickým nárokům. Ideální budou naturální granule s vyšším obsahem kvalitních bílkovin a přiměřeným obsahem tuků. 

Krmná dávka

• Denní dávka suché stravy: přibližně 300-400g (v závislosti na aktivitě a individuálních potřebách)
• Rozdělení dávky: ideálně 2x denně

Pro jaké majitele se plemeno hodí?

Estonský honič je specifické plemeno, které není vhodné pro každého. Na základě informací od chovatelů je ideální pro:

✅ Aktivní jednotlivce nebo rodiny s většími dětmi

✅ Lovce a milovníky přírody

✅ Zkušenější majitele psů

✅ Lidi žijící v domě se zahradou

✅ Majitele s dostatkem času na pohyb a aktivity

✅ Osoby, které ocení nezávislé, ale přátelské plemeno 

❌ Rodiny s malými dětmi nebo s jinými malými domácími zvířaty

❌ Lidé žijící v bytě nebo v městské zástavbě

❌ Málo aktivní nebo sedaví jednotlivci

❌ Začátečníci bez zkušeností s výcvikem psů

❌ Lidé, kterým vadí štěkání psa

❌ Rodiny, kde pes zůstává dlouho sám

Estonský honič není vhodný jako první pes pro nezkušené majitele, jelikož potřebuje důsledný přístup a dobře zvládnutý výcvik.

Věděli jste, že?

• Estonský honič je národním loveckým plemenem Estonska a jedním z mála původních estonských plemen.
• Estonský honič má mimořádně dobrý čich - dokáže sledovat stopu i po několika hodinách od jejího založení.
• Na rozdíl od mnoha honičů má nižší tendenci k toulání a obecně lépe reaguje na přivolání.
• Každý estonský honič má jedinečný "hlas" při sledování stopy, zkušení lovci dokážou podle hlasu rozpoznat svého psa od ostatních.
• Plemeno je v Estonsku považováno za národní poklad a jeho chov je přísně kontrolován, aby se zachovala kvalita a typické vlastnosti.

Estonský honič představuje unikátní plemeno, které v sobě spojuje výborné pracovní vlastnosti s příjemnou, vyrovnanou povahou. Jde o psa vyšlechtěného pro specifické lovecké účely v náročných podmínkách severní Evropy, který se vyznačuje vytrvalostí, inteligencí a samostatností při práci.

Je důležité si uvědomit, že jde o pracovní plemeno s vysokými nároky na pohyb a mentální stimulaci. Při poskytnutí adekvátních podmínek, správné výchovy a dostatku aktivit však estonský honič dokáže být nejen vynikajícím pracovním psem, ale i oddaným rodinným společníkem pro ty správné majitele.