Držení těla

Pohyb a držení těla jsou dva klíčové ukazatele zdraví, kondice a správné stavby psa – a zároveň důležité komunikační nástroje, kterými pes vyjadřuje svůj emocionální stav.

Typy pohybu

Pes disponuje čtyřmi základními typy pohybu. Krok je nejpomalejší, čtyřtaktní pohyb – střídají se všechny čtyři končetiny nezávisle, při každém kroku slyšíme čtyři došlapy tlapek. Klus je diagonální dvoutaktní pohyb – současně se pohybují vždy dvě diagonální končetiny (přední levá a zadní pravá, a naopak), což dává pohybu plynulý, vlnivý rytmus. Klus je nejúspornější a pro většinu pracovních plemen nejdůležitější pohyb – pes jím dokáže překonávat velké vzdálenosti s minimální únavou. Právě proto je klus základním pohybem na výstavách, kde rozhodčí posuzuje mechaniku pohybu, záběr zadních končetin, úhlení a celkovou harmonii stavby těla. Cval je nejrychlejší pohyb – série skoků s fází letu, při které se pes odráží především ze zadních končetin. Na výstavách je nežádoucí, protože neumožňuje posoudit správnost pohybové mechaniky.

Mimochod (amble) je pohyb, při kterém se současně pohybují obě končetiny na stejné straně těla, což dává psovi houpavý, kolébavý pohyb. U většiny plemen je považován za chybu a rozhodčí penalizuje jeho výskyt v kruhu – výjimkou jsou některá molossoidní plemena, kde je typický.

Hodnocení pohybu v kynologii

Při posuzování pohybu se hodnotí prostornost (délka kroku), akce (výška zvedání končetin), kadence (rytmus a pravidelnost), pevnost hřbetní linie a způsob nesení hlavy a ocasu. Motorem pohybu je zadní část těla – zadní končetiny generují hnací impuls, přední pouze zachycují a tlumí. Pes se správnou stavbou těla se pohybuje plynule, s vydatným záběrem a bez nadbytečného výkyvu hřbetu.