"Mám staforda. Smím s ním do Chorvatska?“ Aneb zakázaná plemena psů napříč EU

„To je ale hodnej stafík! Kam s ním jedete na dovču?“ 

Možná netušíte, že právě váš miláček může být v některých zemích považován za nebezpečný druh – jen kvůli jeho plemeni. Zatímco u nás žádný oficiální seznam zakázaných plemen neexistuje, jinde v Evropě vás s ním nemusí pustit přes hranice. V některých případech riskujete i pokutu, odebrání psa, karanténu, nebo nucený návrat domů. 

V tomhle článku vám přehledně ukážeme, jak je to s „bojovými plemeny“ ve vybraných zemích – a přidáme i ty, které máte možná na cestovatelském bucket listu: Chorvatsko, Německo, Itálie... Dozvíte se, kde vás čekají zákazy, testy nebo jen doporučení. A hlavně – jak cestovat v klidu, bez zbytečných průšvihů.

Zdroj: Canva.com 

🐕 Co znamená „zakázané plemeno“? Existuje vůbec oficiální zákaz?

Na papíře to zní poměrně jednoznačně: tenhle pes je „zakázaný“, a hotovo. Jenže, v reálu to tak jednoduché není – "zakázané plemeno" může znamenat úplně různé věci v různých zemích.

V některých státech je zákaz doslova absolutní – plemeno jako takové nesmíte chovat, dovézt, ani s ním přejet hranice. V jiných státech se nemluví o „zákazu“, ale o přísné regulaci – pes sice smí existovat, ale jen pokud majitel splní sadu náročných podmínek: psychotesty, náhubek, vodítko, pojištění, někdy i registrace u úřadů.

🧾 Zakázané vs. regulované plemeno – v čem je rozdíl?

Pojmy „zakázané“ a „regulované“ plemeno se často zaměňují – přitom mezi nimi leží zásadní rozdíl. A právě ten může rozhodnout, jestli vás se psem pustí přes hranice, nebo ne.

❌ Zakázané plemeno

Znamená to přesně to, co si představíte: v dané zemi je dané plemeno postaveno mimo zákon. Nesmíte ho dovézt, nesmíte ho mít u sebe ani na dovolené. Nehraje roli, že je pes vychovaný, socializovaný nebo má za sebou výstavní úspěchy.

Typický příklad? Pitbull Terrier bez FCI rodokmenu v Chorvatsku. Tam s takovým psem jednoduše nesmíte – a žádná výjimka neexistuje.

⚠️ Regulované (nebo „rizikové“) plemeno

V tomto případě stát nebo region uznává, že pes může být chován – ale pouze za určitých podmínek. Obvykle jde o kombinaci požadavků:

• povinný náhubek a vodítko ve veřejném prostoru,
• doložení původu nebo zdravotního stavu,
• psychotesty psa (tzv. testy povahy),
• zvláštní povolení od místního úřadu,
• pojištění odpovědnosti za škodu.

Přesně takto přistupuje ke "svalnatým plemenům" např. Německo nebo některé oblasti Itálie, o čem si povíme v následujících částech.

📜 Odkud se berou furt ty zákazy? A kdo o nich vlastně rozhoduje?

Možná si říkáte: „Kdo sakra rozhodl, že zrovna můj pes je nebezpečný?“ A hlavně – „Proč není na seznamu spíš třeba moje tchýně?“ 😅 A víte co? Správná otázka. Ale. Zatímco seznam nebezpečných příbuzných, které nechcete přibalit na dovolenou si musíme tak nějak řešit každý po svém,  u psů to mají pod palcem státy, města a někdy i jednotlivé čtvrti. A pravidla se liší stát od státu – někde vás se stafíkem pustí s úsměvem, jinde bez milosti otočí na hranicích.

• FCI (Fédération Cynologique Internationale) – největší světová kynologická organizace. Uznává plemena, nastavuje jejich standardy, dělí je do skupin...
  Ale žádné zákazy nechystá. Pokud máte FCI rodokmen, znamená to, že váš pes je oficiálně uznaný – ale to ještě neznamená, že s ním můžete kamkoli.

• Státní legislativa – zemích jako Chorvatsko, Německo, Dánsko nebo Francie mají své vlastní seznamy tzv. „nebezpečných“ nebo regulovaných plemen. Tyto seznamy vznikají na základě zákona o veřejném pořádku, veterinárního zákona nebo zákonů na ochranu zvířat. A některé státy jdou ještě o něco dál - zakážou i tranzit pres své území. 

• Místní vyhlášky a obecní pravidla –ani v Česku nejste úplně „safe“. Obce a města mohou vydávat místní vyhlášky, které vám mohou přikázat mít psa vždy na vodítku, nosit náhubek, nebo nepouštět psa do určitých lokalit (např. parky, hřiště, MHD). Nejde o zákaz jako takový, ale o regulaci pohybu – často cílí právě na plemena, která jsou vnímána jako silová, teritoriální nebo hůře zvládatelná.

🐾 Ne každý silný pes je hrozba. A ne každý zákaz je nesmysl

Zákazy a regulace určitých plemen nevznikly z rozmaru. Jsou reakcí na tragické události, které se staly – často kvůli lidskému selhání. Z pohledu zákonodárců jde o pokus nastavit prevenci tam, kde už došlo k průšvihu. A je fér říct, že někdy to funguje.

Jenže odborníci na chování psů, veterináři i trenéři dlouhodobě upozorňují: ne vždy je plemeno tím hlavním rizikovým faktorem. Mnohem víc záleží na tom, kdo psa vlastní, jak ho vede, socializuje a zvládá v zátěžových situacích.

Ano, některá plemena mají vyšší fyzickou sílu nebo reaktivitu. Ale to z nich nedělá automaticky nebezpečné psy. Roli hraje celý kontext: výchova, zkušenosti, prostředí – a hlavně odpovědnost majitele.

📌 Proto je důležité, abychom se na zákony nedívali jako na útok na „našeho mazlíčka“, ale jako na snahu chránit veřejný prostor. A současně jako výzvu – být tím majitelem, kterému bychom svého psa sami svěřili.

Jelikož neumím malovat, s vytvořením obrázku mi pomohla umělá inteligence.

🇨🇿 Zakázaná plemena psů v České republice: Co je skutečnost a co jen fáma?

V Česku se toho kolem „zakázaných plemen“ napovídá spousta. Někdo vám tvrdí, že staford nesmí do MHD, jiný, že pitbul je nelegální...
Pojďme si to říct na rovinu: v České republice neexistuje žádný oficiální státní seznam zakázaných plemen. Nikdo vám nemůže jen tak zakázat vlastnit konkrétního psa – a už vůbec ne na základě toho, jak vypadá nebo jakou má pověst na Facebooku.

👌 Český právní systém se – na rozdíl od mnoha jiných států – dívá na konkrétní chování psa, ne na jeho plemeno. Pokud je váš pes klidný, ovladatelný a nikoho neohrožuje, není důvod vás omezovat.

❗Ale… a to je důležité „ale“:

Pokud máte psa, který vypadá jako z plakátu „nebezpečný pes 2005“, musíte počítat s tím, že vás lidé (a úřady) budou víc sledovat. A existují pravidla a vyhlášky, které mohou některé věci zkomplikovat – třeba pohyb na veřejnosti, náhubek nebo vstup do městských prostor.

🐾 Nejde o zákaz, ale o zvýšenou odpovědnost. A někdy taky o zvláštní pohledy sousedů na sídlišti.

🐕 Která plemena jsou „problémová“? A proč na ně lidé ukazují prstem?

Řekněme si to na rovinu: některá plemena to u veřejnosti prostě nemají lehké. Ne protože by byla špatná – ale protože jejich jména často zazněla v souvislosti s vážnými incidenty.

📌 Pitbul, staford, bullteriér, tosa inu...
Ti všichni jsou sice v Česku legální a chovatelní, ale zároveň si nesou reputaci, kterou si sami nevybrali. V některých případech došlo k napadení člověka nebo jiného psa – a byť za tím většinou stál špatný výcvik, nezodpovědný majitel nebo zanedbaná socializace, společnost si zapamatovala jen jedno: plemeno X = problém.

🧠 A tak vzniká stigma. Když pak jdete s vyrovnaným a přátelským stafíkem po ulici, lidé přejdou na druhý chodník. Ne proto, že vás znají. Ale protože znají titulky novin.

Ano, víme, že většina těchto psů by spíš ochránila, vlastním tělem, než aby ohrozila.  Ale také víme, že pes s vysokým prahem reaktivity, silným tělem a tvrdou čelistí potřebuje zkušeného majitele, který ví, co dělá.

Proto se u těchto plemen můžeme setkat i s tím, že jim některé pojišťovny odmítnou pojistit odpovědnost, nebo si za pojištění "bojového plemene" zaúčtují vyšší poplatek; na veřejnosti bývají pod větším dohledem - a hodně často se o nich mluví v médiích, a většinou ne v dobrém. 

⚖️ Co říká náš zákon?

Podle zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání a zákona č. 166/1999 Sb. není žádné plemeno automaticky zakázané.

Avšak, zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a další předpisy umožňují obcím a městům vydávat místní vyhlášky, které omezují pohyb některých plemen – například povinnost vodítka a náhubku ve veřejném prostoru.

Krajina očekává, že s těmito plemenami bude zacházeno s rozvahou a odpovědností. Ne proto, že jsou "zlí" - ale protože jsou silní. A ne každý s nimi umí zacházet. 

🧠 Testy ovladatelnosti a zkoušky povahy: Jak je to u nás?

V České republice zatím neexistuje zákonná povinnost absolvovat test ovladatelnosti psa – a to ani u plemen, která jsou považována za riziková. 
To ale neznamená, že se testy neřeší vůbec.

Pokud by váš pes někoho napadl, pokousal jiného psa nebo způsobil škodu, může vám být soudem nebo úřadem uložena povinnost odborného posudku. Obvykle ho zpracovává etolog, soudní znalec nebo zkušený kynolog, a hodnotí, zda je pes ovladatelný, vyrovnaný a zvládnutelný v běžných situacích.

✅ Chcete mít klid? Jděte do toho dobrovolně

Existují i dobrovolné zkoušky, které ukazují, že to se svým psem myslíte vážně:

• Zkouška ovladatelnosti psa (ZOP)
• BH (Begleithundprüfung) – mezinárodní zkouška doprovodného psa
• Canisterapeutický test povahy (i když necílíte na terapii)

Taková zkouška vám nezaručí imunitu před zákonem, ale ukazuje, že se psem pracujete, investujete do jeho výchovy a berete zodpovědnost vážně. Navíc – ten pocit, že váš pes zvládne povel na první dobrou i před obecenstvem? K nezaplacení.

🏘️ Místní vyhlášky: Každá obec si může určit svá pravidla

I když žádný celostátní zákaz plemen neexistuje, místní samosprávy mohou upravovat pravidla pohybu psů ve veřejném prostoru. A dělají to. Ve velkých městech jako Brno, Plzeň nebo Ostrava může být povinné:

• nosit náhubek a vodítko na určitých místech,
• zákaz vstupu na dětská hřiště, sportoviště nebo do parků,
• omezení pro volný pohyb psa v určité hodiny nebo zónách.

🛑 Nedodržujete? Připravte si peněženku

Za porušení místních vyhlášek můžete dostat pokutu až do výše 10 000 Kč. A pokud se k tomu přidá incident (např. pes někoho pokouše), problémy se jen násobí.

Zdroj: Canva.com

🇭🇷 Zakázaná a regulovaná plemena psů v Chorvatsku: Kdo nesmí na dovolenou?

Chorvatsko je pro Čechy letní klasika – a čím dál víc lidí vyráží k moři i se čtyřnohým parťákem. Ale pozor: pro některá plemena je Chorvatsko naprosto nepřístupné. A neplatí výmluva „on je hodnej“. Tady se hraje podle pravidel – a ty jsou tvrdé a bez výjimek.

🚫 Která plemena jsou v Chorvatsku zakázaná?

Pokud pes nemá průkaz původu uznaný FCI, nesmí do Chorvatska vůbec vstoupit – bez ohledu na to, jak se chová. Zákaz platí pro:

• Pit Bull Terrier (bez průkazu původu uznaného FCI)
• Boerboel (jihoafrický mastif)
• Tosa Inu
• Fila Brasileiro
• Dogo Argentino
• Americký stafordšírský teriér (bez FCI průkazu)

🛂 Co potřebujete pro vstup se psem do krajiny?

• platný mezinárodní pas zvířete s očkováním proti vzteklině,
• čipování v souladu s EU normami,
• doklad o FCI rodokmenu, pokud jde o regulované plemeno,
• pes musí být na vodítku a s náhubkem při pohybu na veřejnosti.

Některé kempy nebo ubytování mohou mít vlastní interní zákazy určitých plemen - doporučujeme si to předem ověřit.

⚠️ Co hrozí při porušení?

Pokud přijedete do Chorvatska s plemenem, které je zakázáno nebo nedoložíte potřebné dokumenty, váš pes nemusí být vůbec vpuštěn do země, může být zabaven a umístěn do karantény – náklady platíte vy a v krajním případě hrozí i navrácení psa zpět do země původu, případně, v extrémních případech i eutanazie.

 Jelikož neumím malovat, s vytvořením obrázku mi pomohla umělá inteligence.

🇩🇪 Německo: Krajina s prísnou regulací psů

Německo si zakládá na řádu – a pokud jde o psí plemena považovaná za riziková, platí to dvojnásob. Neexistuje zde jeden centrální zákon. Místo toho má každá spolková země svůj vlastní seznam tzv. nebezpečných plemen a podmínky, za kterých je lze chovat.

Pro majitele psů to znamená jediné: co platí v Bavorsku, může být v Porýní-Falci úplně jinak. A právě tady vzniká největší zmatek – zvlášť pokud jen projíždíte nebo míříte na dovolenou.

📋 Zakázána plemena psů v Německu - je to vaše na seznamu?

Většina spolkových zemí má tzv. „Rasseliste“ – seznam plemen, která jsou považována za potenciálně nebezpečná. Tato plemena jsou obvykle rozdělená do dvou kategorií:

📝 Co musíte splnit, pokud vlastníte „problémové“ plemeno?

1. Získat povolení od místního úřadu – chov tzv. nebezpečného plemene je legální pouze s úředním souhlasem.

2. Absolvovat test povahy psa (tzv. „Wesenstest“) – pes musí prokázat, že není agresivní vůči lidem ani zvířatům.

3. Doložit čistý trestní rejstřík majitele – úřad posuzuje i vaši osobnostní způsobilost.

4. Uzavřít povinné pojištění odpovědnosti – v některých zemích se stanovuje minimální limit (např. 1 milion EUR).

5. Dodržet vodítko a náhubek na veřejnosti – platí i pro psy s úspěšným testem povahy.

🛂 Pozor: Pravidla platí nejen pro místní majitele, ale i pro návštěvníky. Pokud plánujete dovolenou nebo tranzit přes Německo, musíte respektovat zákony té spolkové země, ve které se pohybujete. To platí i na benzínce během přestávky. 

 ❗ Porušení pravidel může znamenat vysoké pokuty, zabavení psa, umístění do útulku, a v extrémních případech i jeho trvalé odebrání bez náhrady.

Jelikož neumím malovat, s vytvořením obrázku mi pomohla umělá inteligence.

🇮🇹 Itálie a její seznam nebezpečných plemen: Mýtus nebo minulost?

Možná jste slyšeli, že v Itálii je přísný zákaz na pitbuly nebo rotvajlery. A kdysi to opravdu platilo. Ale od roku 2009 Itálie přistupuje ke psům úplně jinak – neřeší plemeno, ale chování. A to jak psa, tak majitele.

🕰️ Zákazy do roku 2009: Černá listina o 92 plemenech

Do roku 2009 existoval oficiální seznam 92 „nebezpečných“ plemen – nechyběl na něm Pit Bull, Tosa Inu, Dogo Argentino, Rottweiler, Brazílska fila ale třeba i Německý ovčák. Kritika odborníků a praktické problémy však vedly k tomu, že seznam byl zrušen a nahrazen systémem individuální odpovědnosti. Od té doby platí zásada: nezáleží, jaký pes to je, ale co dělá.

📌 Zakázána plemena psů v Itálii? Ne, je pevná pravidla pro všechny majitele

Na veřejnosti musí mít každý pes vodítko do 1,5 metru. Náhubek je povinné mít u sebe – a pokud to situace vyžaduje (například v MHD, u veterináře nebo při větší koncentraci lidí), musíte ho nasadit. Zákon také zakazuje nechávat psa zavřeného v autě za vysokých teplot – právem se to považuje za týrání zvířat.

Pokud pes způsobí incident – napadne člověka nebo jiné zvíře – může být zařazen do registru rizikových psů. A tady už nejde jen o jednorázové řešení. Majiteli takového psa zákon nařizuje:

• absolvovat povinný kurz (patentino),
• podrobit se pravidelným veterinárním kontrolám,
• dodržovat přísná bezpečnostní opatření (včetně vedení psa výhradně na krátkém vodítku a s náhubkem).

📍 Itálie sází na prevenci a odpovědnost – a čeká to samé i od vás. Nikdo nebude řešit, jaké plemeno máte. Ale co se stane, když situaci nezvládnete – to už ano.

🏙️ Co když město vydá zákaz?

Podobně jako v Česku, i v Itálii mohou jednotlivé obce regulovat pohyb psů – například v historických centrech, parcích nebo na plážích. Nejde ale o zákazy konkrétních plemen, spíš o omezení podle velikosti psa, typu prostředí nebo lokálních zvyklostí.

Pokud máte psa pod kontrolou, dodržujete pravidla a nosíte s sebou doklady i náhubek, nemusíte se v Itálii ničeho obávat. Před cestou si ale určitě ověřte pravidla města či oblasti, kam míříte. Italové jsou velmi citliví na veřejný pořádek – a náhubek na kapotě batohu rozhodně nikoho neurazí.

Zdroj: Canva.com

✈️ Cestujete se „zakázaným“ plemenem? Na toto si dejte pozor!

Možná se těšíte na moře, pohodu a společný čas se svým psem – ale pokud patří k plemenům, která jsou v některých zemích regulovaná, měli byste se na cestu opravdu dobře připravit. Každý rok se totiž opakují stejné scénáře: pes odmítnutý na hranicích, zabavený kvůli „špatným papírům“ nebo umístěný do karantény. A to vše jen proto, že majitel netušil, co konkrétní stát vlastně vyžaduje.

Ať už máte bull plemeno, molosa nebo mixa bez průkazu původu, platí jedna věc: znalost pravidel je vaše nejlepší pojištění.

📋 Jak se připravit na cestu do zahraničí se psem? 

Než zabalíte pelíšek, granule a míček, zastavte se – a ověřte si, jestli vás se psem vůbec pustí přes hranice. Přestože je EU prostupná, když jde o psy, platí pořád velké rozdíly mezi státy – a některé z nich mají překvapivě přísné zákony.

Zvlášť pokud máte plemeno, které je někde považováno za potenciálně nebezpečné, každý dokument, každý detail, každá smyčka na vodítku se počítá. Co všechno mít v pořádku, než vyrazíte na cesty?

✅ Ověřte si pravidla cílové země

Každý stát má své vlastní zákony a seznamy zakázaných nebo regulovaných plemen. To, co v Česku projde bez problémů, může být v zahraničí důvod k pokutě nebo rovnou k deportaci psa. 

Pozor si dejte hlavně na tyto země:

• Chorvatsko, Německo - o kterých jsme vám detailně řekli výše v článku
• Dánsko - absolutní zákaz vybraných plemen, bez výjimek
• Norsko, Finsko - přísné veterinární kontroly, riziko karantény
• Řecko - ne zakázaná plemena, ale specifické dokumentační a bezpečnostní požadavky
• Španělsko, Portugalsko - některá plemena označována jako PPP, potřebujete registraci a povolení
• Polsko - 11 plemen pod dohledem, vstup povolen jen se splněním podmínek

✅ Zjistěte, zda je nutný FCI průkaz původu

V některých zemích nestačí, že je pes hodný – chtějí důkaz, že je i „papírově čistý“. Pokud máte staforda, pitbula nebo bull plemeno bez FCI PP, některé státy vás jednoduše odmítnou.

✅ Připravte mezinárodní pas zvířete a ostatní potřebné dokumenty

Váš pes potřebuje vlastní „občanku“. Tenhle pas je klíčovým dokumentem pro cestování po EU. Musí obsahovat platné očkování proti vzteklině, záznam o čipování, ideálně i další vakcíny (leptospiróza, psinka, parvoviróza....). Kromě pasu je vhodné mít u sebe i očkovací průkaz, průkaz původu (pokud je vyžadován), doklad o pojištění a tam kde to zákon nařizuje i potvrzení o absolvování testu povahy.

✅ Mějte kvalitní náhubek a pevné vodítko

To, že má váš pes zlaté srdce, nikoho nezajímá. V mnoha zemích je náhubek na veřejnosti povinný, a to bez ohledu na chování. Některé úřady vyžadují pevné vodítko do 1,5m. Flexi vodítko si nechte klidně doma, často je zakázané. 

✅ Uzavřete cestovní pojištění pro psa

Běžné pojištění ne vždy kryje plemena vedená jako „riziková“. A v případě problému (např. pokousání člověka v zahraničí) můžete platit tisíce eur ze svého. Vždy si ověřte, zda pojistka kryje i škody v zahraničí, a jestli pojišťovna vůbec akceptuje vaše plemeno. 

💡 Rada na závěr: Připravte se tak, jako byste u každého hraničního přechodu museli obhájit, že váš pes je ten nejslušnější turista pod sluncem. Vytvořte si prostě takovou malou "psí složku" na cesty - fyzickou, nebo v mobilu. Ušetříte si nervy – i peněženku. 

🧭 Závěrem: Mějte informace, ne předsudky – a chovejte (se) zodpovědně

To, že má váš pes mohutnou hlavu, svalnaté tělo nebo je „z té bojové party“, z něj automaticky nedělá hrozbu. Stejně tak to, že máte malého vořecha, neznamená, že nemůže někoho pokousat.

Chování psa není otázkou plemene, ale přístupu člověka.

Zákony tu nejsou proto, aby vám komplikovaly život. Jsou tu, aby nastavily rámec – a ochránily ostatní. Ale skutečnou zárukou bezpečnosti je vaše zodpovědnost jako majitele. Ne papír, ale přístup. Ne zákaz, ale prevence.

To nejlepší, co můžete pro svého psa udělat, jsou 🦴 jasná pravidla, 👣 vedení a důslednost, 🐾 socializace a každodenní pohyb - a taky💛 trpělivost a respekt. 

A pokud s ním cestujete? Udělejte si domácí úkol. Zjistěte, co platí v cílové zemi, mějte po ruce správné doklady – a buďte připraveni. Nejen kvůli sobě, ale hlavně kvůli svému čtyřnohému parťákovi. 📍 Zodpovědný přístup chrání vás i vašeho psa. A v očích světa z vás dělá majitele, kterého stojí za to následovat.

📚 Chcete vědět víc?

Není nic cennějšího než informovaný a připravený majitel. Projděte si i další články, které vám pomohou pochopit, připravit se – a být pro svého psa tím nejlepším parťákem.

🔗 Jak se žije s tzv. bojovými plemeny? Mýty vs. realita

🔗 Cestování se psem: Co sbalit, co vědět, co nepodcenit

🔗 Očkování psa: Která vakcína je povinná a proč se vyplatí i ta „navíc“

O autorce

Jsem součástí týmu Panakei, kde se dlouhodobě věnuji výzkumu v oblasti výživy, zdraví a celkové péče o psy. Každý článek, který zde publikujeme, vychází z propracované interní metodiky – propojujeme nejnovější vědecké poznatky, klinické studie i konzultace s veterináři a dalšími odborníky z praxe.

 

Specializuji se na témata spojená s výživou, zdravotní prevencí, chováním i každodenní péčí. Naším cílem je tvořit kvalitní, ověřený a srozumitelný obsah, který pomáhá majitelům psů rozhodovat se informovaně a s respektem k individuálním potřebám každého zvířete.

Kristína  | Panakei.cz

⬆️ Zpět na obsah