Pes z útulku a jeho první dny v novém domově 💚

 Upozornění: Informace uvedené v tomto článku mají pouze informativní charakter. Nenahrazují odbornou konzultaci, vyšetření ani léčbu veterinárním lékařem. V případě akutních zdravotních problémů vašeho psa (náhlé zvracení, průjem, apatie, pokud pes sní něco nevhodného apod.) nebo specifických dotazů ohledně péče a výcviku mimo oblast výživy a našich produktů doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného odborníka (váš veterinář, psí trenér, chovatel konkrétního plemene apod.). Naším cílem je pomoci vám s výběrem správné výživy nebo produktů z našeho e-shopu, které mohou podpořit zdraví vašeho psa, pomoci předcházet zdravotním problémům nebo zlepšit či vyřešit některé chronické potíže, které lze řešit výživou a vhodnými doplňky. 🐾

 

 

Adopce psa z útulku je jedním z nejkrásnějších rozhodnutí, jaké můžete udělat. Dáváte druhou šanci psovi, který si možná prošel nelehkým obdobím – a zároveň otvíráte dveře nové kapitole plné lásky, důvěry a společného růstu. Ale realita prvních dnů bývá často jiná než idylické představy. Co když pes nechce jíst? Nechce jít ven? Bojí se lidí nebo nereaguje na jméno?

Tento článek je rozsáhlý z jednoho důvodu – téma si to žádá. Pokud jste právě přivedli domů adoptovaného psa, nebo to plánujete, najdete zde praktického průvodce, který vás provede všemi klíčovými oblastmi. Krok za krokem si projdeme výživu, socializaci, seznamování s rodinou i jinými zvířaty, začátky výchovy i možné krizové situace. 

 

Adoptovaný pejsek

Zdroj: Canva.com

 

 

 

 
🐾
 

 

🏠 První dny po příchodu domů

Příchod domů je pro psa z útulku obrovský skok do neznáma. Ačkoliv vy jste připraveni s otevřeným srdcem, on si potřebuje nejdřív zvyknout na to, že už není v kotci, ale v domově. V tichu, bez tlaku a bez nutnosti okamžitě navazovat kontakt.

Zapomeňte na nadšené vítání, návštěvy přátel nebo výlety do parku. První dny by měly být co nejklidnější. Pes si potřebuje srovnat, kde je, co se kolem něj děje a že mu nehrozí nebezpečí. 

 

🛏️ Vytvořte mu útočiště

Pes potřebuje prostor, kam se může kdykoliv stáhnout a kde ho nikdo nebude rušit. Tím mu říkáte: „Tady jsi v bezpečí.“ Nejlepší je:

  • oddělený klidný kout v místnosti, kde se běžně pohybujete (ale ne uprostřed dění),
  • měkký pelíšek nebo deka s jeho pachem (nebo z útulku),
  • miska s čerstvou vodou, případně hračka na žvýkání,
  • zamezte dočasně dětem nebo jiným zvířatům vstup do této zóny.

🐕 Pozor: Nepoužívejte tuto zónu jako „trestný koutek“. Měla by být vždy spojena s bezpečím a klidem.

 

Mnoho psů první hodiny po příchodu zůstává zcela pasivních. Zalezou do kouta, schovají se pod nábytek, nechtějí jíst, nereagují na jméno a jen tiše sledují okolí. Nejde o nevděk ani problém s výchovou – jejich mozek je jednoduše v režimu přežití. V tuto chvíli nepotřebují interakci, ale prostor. Nejlepší, co můžete udělat, je být tiše nablízku, mluvit klidným hlasem a nenutit kontakt. Sedněte si opodál, otevřete si knihu nebo si dejte čaj – a jen buďte. Tím mu dáte nejjasnější zprávu: že je v bezpečí.

 

📋 Pravidelný režim pomáhá s adaptací 

Psi milují předvídatelnost. A právě v novém domově, kde je pro ně vše nové a nejisté, jim rutina poskytuje oporu. Pravidelný denní režim není o přesnosti na minutu, ale o tom, že události mají svůj řád – ráno se vstává, následuje venčení, pak krmení, odpočinek, další procházka… Díky této stabilitě začne pes chápat, že věci se opakují, nejsou nebezpečné a on se na vás může spolehnout.

Nemusíte mít složitý plán – stačí, když budou hlavní body dne přibližně stejné. Pravidelné krmení, venčení, chvíle klidu na stejném místě. Tyto zdánlivě obyčejné věci zklidňují nervový systém a pomáhají odbourat stres. Čím jednodušší režim, tím lépe se v něm pes zorientuje.

Zvlášť důležité jsou malé každodenní rituály. Ranní procházka po jídle, krátké pohlazení před spaním nebo tiché „dobrou noc“ – právě tyto okamžiky si pes začne spojovat s bezpečím. Vyhněte se zbytečným změnám, alespoň v prvních týdnech. Váš klidný, opakující se rytmus je pro něj mnohem cennější než jakákoliv hra nebo výcvik.

 

První dny adoptovaného pejska

Zdroj: Canva.com

 

 
🐾
 

 

🐾 První noc bývá nejtěžší

I když den proběhl v klidu, noc bývá pro adoptovaného psa tou nejtěžší zkouškou. Najednou je ticho, světla zhasnou a on zůstává sám – v prostoru, který ještě nezná, obklopený novými pachy a zvuky. Chybí mu smečka, útulkové rytmy, dokonce i známý hluk. Mnoho psů v této chvíli zažívá stres, který se může projevit kňučením, štěkáním nebo neklidem.

To, co vypadá jako neposlušnost nebo manipulace, je ve skutečnosti volání o pomoc. Pes neví, kde je, proč je tam a co se od něj očekává. Nechápe, že má teď spát – natož sám.

Místo izolace mu proto raději nabídněte blízkost. Nechte ho spát ve svém pelíšku vedle vaší postele, nebo si k němu lehněte vy – klidně jen na matraci do obýváku. Nepotřebuje objímání ani chlácholení, stačí tichá přítomnost.

 

⏳ Adaptace zabere čas

Každý pes je jiný – některý spí první noc jako anděl, jiný bude potřebovat několik dní, než se přestane v noci budit. Důležité je být trpělivý a vnímat každou drobnou změnu k lepšímu jako pokrok.

 

 
🐾
 

 

🍽️ Jídlo jako kotva v novém světě

Strava hraje zásadní roli nejen ve fyzickém zdraví psa, ale i v jeho psychické pohodě. Po příchodu do nového domova je pes vystaven celé řadě nových podnětů – a právě krmení může být jedním z mála momentů, které mu nabídnou jistotu a klid. Jenže u mnoha adoptovaných psů se právě stres projeví na chuti k jídlu. Někteří odmítají jíst úplně, jiní hltají, jako by nevěděli, kdy zase dostanou najíst.

V prvních dnech proto doporučujeme ponechat stejné krmivo, jaké dostával v útulku. Zjistěte si nejen značku a typ, ale pokud možno i přibližné časy krmení. Dospělého psa krmte ideálně dvakrát denně – ráno a večer, přibližně ve stejný čas. U štěňat do šesti měsíců je vhodné rozdělit denní dávku do tří až čtyř menších porcí.

Pravidelnost a známé chutě pomáhají zklidnit nervový systém a dávají psovi signál, že se může spolehnout – jídlo přijde, a přijde včas. 

 

🥣 Jak správně přejít na nové krmivo?

Při změně krmení nespěchejte. Postupný přechod v průběhu 7–10 dnů pomáhá předejít trávicím potížím, jako je průjem nebo zvracení. Místo náhlé výměny raději pomalu zvyšujte podíl nového krmiva a sledujte, jak na to pes reaguje.

 

prechod-na-nove-krmivo

 2025 Panakei ©

 

🍗 Co když pes úplně odmítá jídlo?

Dočasné nechutenství je po adopci zcela běžné. Stres zpomaluje trávení, snižuje tvorbu trávicích enzymů a pes jednoduše nemusí mít „náladu“ na jídlo. Neznamená to hned, že je něco špatně – jen potřebuje čas. Přesto je dobré držet se několika zásad:

  • Nabídněte jídlo v klidném prostředí a po 20 minutách misku zase odneste, i když zůstane plná. Netlačte na něj a nenabízejte neustále „něco jiného“.
  • Nevyvolávejte zbytečně vybíravost – není třeba během dne zkoušet pět různých druhů krmiva.
  • Pokud chcete zvýšit atraktivitu jídla, můžete ho lehce ohřát nebo přidat lžičku nesoleného vývaru bez koření.
  • Sledujte pitný režim. Voda je pro organismus v zátěži klíčová a často důležitější než samotné jídlo.

🚨 Pokud pes nejí déle než 48 hodin, nebo se přidají jiné příznaky (slabost, zvracení, průjem), neváhejte kontaktovat veterináře.

 

💊 Potřebuje váš pes doplňky stravy?

V některých případech může být vhodné sáhnout po podpůrných doplňcích. Zejména pokud je pes ve stresu, má oslabenou imunitu, nebo trávící potíže. 

  • probiotika pro psy pomáhají nastartovat trávení a obnovit střevní mikroflóru,
  • omega-3 mastné kyseliny (lososový olej, olej z treščích jater), zas podporují imunitu, kvalitu srsti i nervovou soustavu,
  • při úzkosti mohou po dohodě s veterinářem pomoci i jemné bylinné směsi na zklidnění (např. meduňka, heřmánek),
  • v případech podvýživy je na místě zvážit speciální vysokoenergetické krmivo - po dohodě s veterinářem.

Každý pes je jiný – co jednomu pomůže, jinému nemusí vyhovovat. Sledujte proto jeho celkový stav, kondici, kvalitu srsti, stolici i chování.

 

 
🐾
 

 

🐕‍🦺 Učíme se spolu žít: Socializace s respektem

Socializace je pro adoptovaného psa stejně důležitá jako jídlo nebo spánek. Pomáhá mu porozumět novému světu, navazovat vztahy a získat důvěru. Mnoho adoptovaných psů přichází s břemenem nejistoty, strachu nebo nedůvěry. Proto není cílem ho „rychle hodit do vody ať plave“, ale vytvořit mu prostor, kde si může všechno osahat, očichat a pochopit vlastním tempem.

Zároveň je ale důležité nezapomínat, že ne všichni psi z útulků začínají z nuly. Někteří jsou zvědaví, vstřícní a dobře socializovaní – jen se potřebují zorientovat v novém prostředí. Každý pes je jiný a socializace neznamená napravování, ale přizpůsobování. Vždy se řiďte tím, co vám pes sám ukazuje – ne tím, co si o něm myslíte.

 

👀 Sledujte řeč těla

Pes komunikuje neustále – zíváním, odvracením hlavy, staženým ocasem nebo jen napjatým držením těla. Tyto signály nejsou výrazem neposlušnosti, ale jasným sdělením: „Necítím se dobře.“ Vaším úkolem je číst je, respektovat a nevystavovat psa tlaku, na který ještě není připraven.

 

🚫 Nespěchejte se seznamováním

Seznamování s lidmi a okolím je ideální odkládat alespoň o několik dní. Pozvěte nejprve jednoho klidného člověka, nechte psa mít ústupovou cestu a nijak ho do kontaktu netlačte. Pokud jen tiše pozoruje z dálky, je to naprosto v pořádku. Důležité je, aby měl pozitivní zkušenost – že setkání s člověkem neznamená stres nebo ohrožení.

 

🐾 Jak budovat důvěru?

Důvěru budujete v každodenních maličkostech. Pravidelný režim, klidný hlas, nenásilné interakce. Někdy udělá víc pět minut tichého spolubytí než hodina „tréninku“. Pes potřebuje zažít, že svět není nebezpečný – a že vy jste jeho bezpečné místo.

 

🧠 Mentální stimulace místo přetížení

Socializace neznamená zahlcení novými podněty - jen aby si na ně co nejrychleji zvykl. Pokud mu chcete nabídnout i něco aktivnějšího, sáhněte po mentální stimulaci, která nezatěžuje nervový systém. Čmuchací koberečky, hračky na hledání pamlsků nebo jednoduché úkoly s pozitivní motivací jsou ideální. Nechte psa, ať si „čte svět“ vlastním tempem – a vy buďte jen tichým průvodcem, ne dirigentem.

 

 Adopce nového psa

Zdroj: Canva.com

 

 
🐾
 

 

🧍‍♂️👨‍👩‍👧‍👦 Seznamování s členy domácnosti a zvířaty

Adoptovaný pes nepotřebuje v prvních dnech poznat všechny členy rodiny, děti, kočku, papouška a sousedovic psa. Potřebuje se cítit bezpečně a postupně si zvykat na každého zvlášť. V dobré víře vytvoříme situaci, která může být pro psa přetěžující, a místo upevňování důvěry si zaděláme na strach nebo obranné chování. Každé nové seznámení, ať už s člověkem nebo jiným zvířetem, by mělo probíhat klidně, nenuceně a s možností ústupu.

 

👨‍👩‍👧‍👦 Lidé v domácnosti

  • Každý člen rodiny by se měl s novým psem seznamovat klidně a individuálně, ideálně v sedě a bez přímého kontaktu.
  • Nechte psa, aby přišel sám – nevnucujte se mu, nehlaďte ho bez jeho zájmu.
  • Odměňujte ho za každý pozitivní kontakt (očichání, přiblížení, pohled).
  • Děti se seznamují vždy pod dohledem dospělého. Vysvětlete jim, že pes se nesmí tahat, objímat ani rušit při odpočinku.

Každý pozitivní kontakt – přiblížení, pohled, klidné přijetí přítomnosti – si zaslouží pochvalu nebo pamlsek. Důvěra není samozřejmost, je to proces, který probíhá po malých krocích.

 

🐕🐈 Další zvířata v domácnosti

Jestliže už doma máte jiného psa nebo kočku, věnujte seznamování zvláštní pozornost. Přímá konfrontace hned po příchodu domů může vyvolat konflikt nebo dlouhodobé napětí.

🐕 U psů je ideální první seznámení naplánovat na neutrální půdě – například při společné procházce na vodítku. Nechte psy jít vedle sebe, bez tlaku na přímý kontakt. Očichávání, jemné vrčení nebo odstup jsou přirozené součásti jejich komunikace. Doma je vhodné oddělit prostory (například pomocí branky) a interakce řídit.

🐈 S kočkami platí dvojnásob, že nic se nesmí uspěchat. Kočka musí mít možnost úniku a bezpečné místo – ideálně ve výšce, kam se pes nedostane. V prvních dnech je vhodné psa držet na vodítku a kontakt omezit na pasivní pozorování nebo čichání přes mříž. Každé zvíře by mělo mít svůj vlastní pelíšek, misku i klidovou zónu.

 

Socializace v domácím prostředí je běh na delší trať. Ale s klidem, důsledností a respektem vytvoříte podmínky, ve kterých si pes i ostatní zvířata najdou k sobě cestu.

 

 
🐾
 

 

🎓 Jak na výchovu a výcvik?

S tréninkem začněte až ve chvíli, kdy pes působí klidněji a vnímavěji. Zpočátku bohatě stačí jednoduché věci – přivolání jménem, naučení základního „sedni“. Důležité je používat vždy stejná slova, mluvit klidným hlasem a nezvyšovat nároky. Reakce na jméno se třeba neobjeví hned – a právě to je první lekce: odměnit každý pohled, otočení hlavy, náznak kontaktu. Neopakujte jméno desetkrát za sebou. Spíš dejte psovi čas reagovat, a pokud nereaguje, zkuste to za chvíli znovu, s trpělivostí.

Nezapomeňte ale, že ne každý pes z útulku přichází jako „nepopsaný list“. Mnozí znají základní povely, jsou zvyklí na domácí režim a rychle se přizpůsobí. Jiní zas nikdy nezažili, co znamená lidská důvěra. Právě proto je klíčové nepřistupovat ke všem stejně – ale vnímat, co konkrétní pes potřebuje.

V této fázi je důležité vyhnout se klasickým chybám: netahejte psa násilím na vodítku, nekřičte, neukazujte nespokojenost. Pes, který zažívá stres a nejistotu, se nemůže učit. Každý pokus o výcvik musí vycházet z klidu, důslednosti a pozitivního přístupu – jen tak si pes spojí nové zkušenosti s důvěrou, ne se strachem.

Učení není sprint. Je to proces, který potřebuje prostor, čas a vaše pochopení. Váš pes může mít za sebou těžkou cestu – a právě díky vám může zažít něco nového. Buďte mu parťákem, ne trenérem. Všechno ostatní přijde.

 

 Pes se bojí

Zdroj: Canva.com

 

 
🐾
 

 

🚨 Krizové situace: Jak správně reagovat?

Každý pes si zvyká na nový domov jinak. Zatímco někteří se adaptují rychle, jiní mohou reagovat strachem, stažením se do sebe nebo neobvyklým chováním. To ale neznamená, že jste něco udělali špatně. Stres z přemístění, změna prostředí a nová pravidla umí i sebevědomého psa vykolejit.

V této části se podíváme na nejčastější krizové situace, se kterými se noví majitelé adoptovaných psů setkávají – a ukážeme si, jak na ně reagovat klidně, účinně a s pochopením. Někdy stačí málo – změnit tón, nabídnout prostor nebo nechat věci na psovi. Jindy je potřeba trpělivější přístup nebo odborná pomoc. Nejste v tom sami.

 

🥣 Pes nechce jíst

Jak jsme si už podrobněji vysvětlili v kapitole o výživě, nechutenství u adoptovaného psa není nic neobvyklého – často jde jen o přirozenou reakci na změnu prostředí. Pokud však vyloučíte běžné příčiny, jako je stres, nové krmivo, jiný typ misky, přemíra podnětů, nebo i fyzické nepohodlí (například bolest zubů či začínající nemoc), a pes přesto nejí déle než 48 hodin, je na místě kontaktovat veterináře.

🚪 Pes nechce jít ven

Tato reakce není vzácná - je čas na venčení, ale váš pejsek zůstává strnule stát u dveří, nebo se schovává pod stůl. Pes může mít přirozeně strach z venkovního prostředí, obzvlášť pokud nezná ruch města, hluk aut nebo v minulosti zažil na ulici stresující situace. 

👉 Nenuťte ho. Nenatahujte ho za vodítko, nekřičte, nesnažte se ho „rozhýbat“ za každou cenu.

Zkuste začít jen tím, že otevřete dveře a necháte ho pozorovat venek z bezpečné vzdálenosti. Pokud máte zahradu nebo vnitroblok, nechte ho vyjít tam – je to přechodový krok mezi „uvnitř“ a „venku“. Sedněte si poblíž, buďte klidní, nabídněte mu pamlsek, ale netlačte na pilu. Každý krok ven – byť jen dva metry – odměňte pochvalou a pamlskem.

🚨 Pokud se pes i po několika dnech opakovaně odmítá pohnout ven, zůstává strnulý nebo reaguje panikou, zvažte konzultaci se zkušeným trenérem nebo behavioristou. Mohlo by jít o hlubší fóbii nebo nedořešené trauma.

🗣️ Pes nereaguje na jméno

Jak jsme zmínili v části o výcviku, nereagování na jméno není neposlušnost – pes si vás teprve spojuje s významem jednotlivých slov. V novém prostředí je přirozeně zmatený a může mu chvíli trvat, než pochopí, že právě oslovení je výzva ke kontaktu.

🧩 A co změna jména?

Není-li to nezbytně nutné, je lepší jméno neměnit hned první dny. Pro psa je jakákoli známá jistota kotvou – a původní jméno může být jedním z mála bodů, které si z minulosti nese. 

😨 Pes se bojí lidí, psů, zvuků

Strach je častou, ale přirozenou reakcí psa, který se ocitl v novém a neznámém prostředí. Někteří psi se lekají hlasitých zvuků, jiní se straní cizích lidí nebo psů. V žádném případě to ale není důkaz „špatného chování“ – jen signál, že pes potřebuje čas a bezpečný prostor. 

Nejlepší, co pro něj v tuto chvíli můžete udělat, je netlačit. Strach nezmizí nátlakem, ale trpělivostí.

  • Vytvořte mu doma klidné útočiště, kde nebude rušen a kam se může kdykoli stáhnout. Ideálně na pokojné místo, mimo hlavní ruch domácnosti.
  • Držte se předvídatelného denního rytmu. Žádné náhlé změny, návštěvy ani hlučné aktivity – opakovatelnost a rutina mu pomáhají cítit se jistěji.
  • Podněty dávkujte pozvolna. Pokud se bojí jiných psů nebo lidí, nevoďte ho přímo mezi ně. Nechte ho pozorovat z dálky – a každé klidné chování odměňte.
  • Odměňujte odvahu, ne strach. Pes by neměl být chválen, když panikaří, ale když projeví snahu – například když se sám přiblíží nebo chvíli setrvá v nepříjemné situaci bez úniku.

🚨 Pokud pes i po týdnech vykazuje výrazné známky stresu, nebo reaguje přehnaně (např. panikou nebo neustálým únikem), neváhejte vyhledat pomoc odborníka na chování psů.

🕰️ Separační úzkost 

Jedním z nejčastějších problémů u adoptovaných psů je neschopnost zůstat o samotě. Zvlášť u těch, kteří si prošli ztrátou domova, izolací nebo nejistotou. Pes si vás začne spojovat s bezpečím – a jakmile odejdete, jeho stres vystřelí na maximum.

Nejde o rozmazlenost ani vzdor. Separační úzkost je reálný problém, který psa psychicky vyčerpává – a vás často frustruje.

 

🧩 Jak se projevuje?

 

  • Pes vyje, štěká, ničí věci nebo se snaží dostat z místnosti.

  • Třese se, slintá, obchází neklidně prostor.

  • Přestává jíst, pít nebo má zažívací potíže.

  • Je klidný, jen pokud jste nablízku.

 

Netrestejte ho. Pes to nedělá „naschvál“ – trest zvyšuje úzkost. Začněte trénovat samotu po krůčcích. Nejprve jen zavřete dveře do jiné místnosti na pár vteřin. Vytvořte pozitivní rituály při odcházení. Krátká fráze („za chvíli jsem zpátky“) + pamlsek nebo hračka. Když se vrátíte domů, buďte klidní – žádné dramatické vítání. Zkuste interaktivní hračky, čmuchací dečky, naplněné Kongy. Pomáhají zabavit mysl.

🐾 Pes štěká nebo vyje, když je sám

Jakmile se zavřou dveře začíná symfonie? Vyje, i když jenom odejdete na nákup? 👉 Nekřičte a netrestejte ho – štěkáním nevyjadřuje vzdor, ale stres a nejistotu. Pokud štěká nebo vyje jen chvíli a pak se uklidní, pomůže posílení rutiny, postupné trénování samoty a podněty, které ho uklidní. 

Pokud ale štěkot přechází do paniky, trvá dlouho nebo se objevuje i v noci, může jít o projev separační úzkosti. V tom případě je na místě podrobná práce s emocemi psa, a někdy i pomoc behavioristy.

🚨 Zvlášť pozorní buďte, pokud pes při vaší nepřítomnosti ničí věci, zvrací, močí nebo se poraní. To už není jen „hluk“, ale silný stres, který je třeba řešit odborně.

🤚 Pes odmítá dotek nebo blízkost

Chcete ho pohladit, ale uhýbá? Odtahuje se, schovává, nebo dokonce varovně vrčí? V prvních dnech to může zkomplikovat i běžné rutinní hygienické úkony, jako je mytí nebo kontrola uší, případně ošetření zranění. Ale i to může být součástí jeho přirozené obrany – zejména pokud má za sebou špatné zkušenosti, nebo je prostě zvyklý na jiný druh kontaktu. 

👉 Neberte to osobně. Pes vás teprve poznává a budování důvěry chvíli trvá.

Nesnažte se ho hned hladit nebo objímat – to může vnímat jako hrozbu. Raději si sedněte kousek od něj, mluvte tiše a nechte ho, ať si sám rozhodne, kdy se přiblíží. Odměňujte ho za každý krok směrem k vám – pohled, očichání, klidné sednutí poblíž.

🚨 Pokud pes reaguje na dotek panikou, kousnutím nebo ztuhnutím, je velmi pravděpodobné, že má s fyzickým kontaktem negativní zkušenost. V těchto případech doporučujeme konzultaci s odborníkem – empatickým trenérem nebo behavioristou, který vám pomůže nastavit bezpečný postup.

😠 Agresivita: Varovný signál, ne zlá povaha

Vrčení, cenění zubů, výpady? To, co vypadá jako „zlá povaha“, je často jen zoufalý pokus psa nastavit si hranice. Agrese není zlozvyk – je to reakce na strach, bolest, stres nebo frustraci. A právě u adoptovaných psů může jít o obranný mechanismus, který si osvojili v minulosti.

 

👉 Všímejte si varovných signálů. Pes obvykle dává najevo nelibost dřív, než skutečně „zaútočí“. Například:

  • ztuhnutí těla,

  • odvracení hlavy,

  • zvedání pysku,

  • vrčení,

  • pohled do očí bez mrknutí.

Nesnažte se agresi „zastavit“ silou. Můžete tím situaci jen zhoršit – a zároveň narušit důvěru, kterou jste si začali budovat.

 

🔄 Co dělat?

  • Zůstaňte klidní, přerušte kontakt a dejte psovi prostor.

  • Přemýšlejte, co mohlo být spouštěčem – dotek? prostor? jídlo?

  • Sledujte, zda se chování opakuje – a v jakých situacích.

  • Vyhledejte odborníka na chování psů – ten vám pomůže analyzovat kontext a bezpečně s psem pracovat dál.

🚨 Agrese nevzniká „z ničeho“. Je to výsledek vnitřního napětí. Se správným přístupem, důsledností a trpělivostí je možné odstranit většinu problémových vzorců – ale vždy je lepší mít po boku profesionála.

 

 Objetí se psem

Zdroj: Canva.com

 

 
🐾
 

 

❤️ Závěrem: Nechte lásku růst svým tempem

Adopce psa není cíl, ale začátek společné cesty. Možná vás čeká strach, nejistota nebo zmatek – ale taky radost z každého pokroku, první pohled do očí plný důvěry, a jedinečné pouto, které roste časem.

Ne každý pes z útulku je vystrašený nebo nedůvěřivý. Někteří přicházejí otevření, zvědaví a připravení navázat vztah hned od prvního dne. Jiní potřebují týdny. Obě cesty jsou v pořádku – protože každý pes je jedinečný, se svou vlastní minulostí i tempem.

🧘‍♀️ Buďte trpěliví, pozorní a důslední. Neurgujte ho, když váhá, netrestejte, když něco nejde. Každé vaše rozhodnutí dnes ovlivňuje, jaký vztah budete mít zítra. A to je dar – být pro někoho bezpečím, jistotou a rodinou.

Máte doma adoptovaného psa? Prožili jste první dny jinak? Podělte se o zkušenost v komentářích nebo si přečtěte další články ze série:

 

Děkujeme, že dáváte psům druhou šanci. 🐾

 

 

❓ F&Q: Často kladené otázky nových majitelů

🕒 Jak dlouho potrvá, než si pes zvykne na nový domov?
Každý pes je jiný – některým stačí pár dní, jiní potřebují týdny až měsíce. Důležité je vytvořit klidné a předvídatelné prostředí, nechat ho postupně zkoumat nové věci a respektovat jeho tempo.
🐕 Co dělat, když pes odmítá obojek nebo vodítko?
Začněte pomalu – nechte ho vodítko nejdřív očichat, položte ho poblíž při odpočinku, spojte ho s pamlskem. Nenatahujte ho ani nenoste násilím ven. Může jít o špatnou zkušenost z minulosti – budujte pozitivní asociace a zvažte pomoc trenéra, pokud odpor přetrvává.
🛏️ Může pes spát se mnou v posteli?
Může – pokud vám to vyhovuje a pes se chová klidně. V prvních dnech to může pomoci navázat důvěru, snížit stres a separační úzkost. Důležité je, aby měl i své vlastní klidné místo, kam se může uchýlit, když bude chtít.
🧳 Můžeme jet s novým psem na víkend pryč nebo na návštěvu?
Doporučujeme první týdny zůstat doma. Každá změna prostředí může zvýšit stres a narušit adaptaci. Cestování, návštěvy nebo dovolené plánujte až poté, co se pes zabydlí a získá rutinu.
🧑‍⚕️ Kdy je potřeba navštívit veterináře?
Okamžitě, pokud se objeví zvracení, průjem, apatie, horečka, krev ve stolici, potíže s močením nebo jiné neobvyklé projevy. První preventivní kontrolu doporučujeme provést do 7–10 dnů od adopce, i když pes nevykazuje žádné problémy – kvůli očkování, odčervení nebo konzultaci výživy.
🚗 Co když musím hned po adopci do práce?
Pokud je to možné, zařiďte si několik dní volna nebo práci z domova. Pes potřebuje v začátku vaši přítomnost, aby si zvykl. Pokud musíte odejít, začněte trénovat krátké odchody – 5, 10, 15 minut – a zvyšujte postupně.
💩 Pes nám doma značkuje – proč to dělá a jak ho to odnaučit?
Může jít o stres, nejistotu, nový pach prostředí nebo potřebu vyznačit si „své“. Nikdy psa netrestejte. Místa důkladně vyčistěte enzymatickým čističem, zabraňte opakování situace (např. zavřením dveří do dané místnosti) a posilujte venčení venku. Pokud značkování přetrvává, konzultujte s trenérem nebo veterinářem.
🧘 Jak poznám, že se pes začíná cítit bezpečně?
Když vás sám vyhledává, přijímá pamlsky, spí uvolněně, pozoruje vás bez strachu nebo se začne jemně hrát. Každý z těchto signálů je pokrok.
📞 Kdy už je čas kontaktovat trenéra nebo behavioristu?
Když se chování psa dlouhodobě nezlepšuje – například trvá extrémní strach, panické reakce, agrese nebo úplná apatie. Profesionální pomoc může zásadně zlepšit nejen život nového pejska, ale i ten váš.

 

📚 Použité a doporučené odborné zdroje
  • Diane Rose-SolomonWhat to Expect When Adopting a Dog: A Guide to Successful Dog Adoption for Every Family, SOP3 Publishing, 2016. ISBN: 9780996943002
  • Patricia McConnellLove Has No Age Limit: Welcoming an Adopted Dog into Your Home, McConnell Publishing, 2011. ISBN: 9781891767142
  • Zazie Todd, PhDWag: The Science of Making Your Dog Happy, Greystone Books, 2020. ISBN: 9781771643795
  • Linda P. CaseThe Dog: Its Behavior, Nutrition, and Health, Wiley-Blackwell, 2013. ISBN: 9781118701201
  • Dog Owner Handbook (2020 Edition)

 

 

Kristína Z.

O autorce

Jsem součástí týmu Panakei, kde se dlouhodobě věnuji výzkumu v oblasti výživy, zdraví a celkové péče o psy. Každý článek, který zde publikujeme, vychází z propracované interní metodiky – propojujeme nejnovější vědecké poznatky, klinické studie i konzultace s veterináři a dalšími odborníky z praxe.

 

Specializuji se na témata spojená s výživou, zdravotní prevencí, chováním i každodenní péčí. Naším cílem je tvořit kvalitní, ověřený a srozumitelný obsah, který pomáhá majitelům psů rozhodovat se informovaně a s respektem k individuálním potřebám každého zvířete.

Kristína  | Panakei.cz

 

⬆️ Zpět na obsah