🐾 Kožní nemoci u psů: Jak poznat, co psa trápí – a jak mu účinně pomoci?

🩺 Bradavice u psa: Kdy jsou neškodné a kdy zbystřit?

Zdroj: Canva.com

🔬 Co jsou bradavice a jak vypadají?

Bradavice u psa jsou drobné výrůstky na kůži nebo sliznicích, které se nejčastěji objevují u mladých jedinců s nezralou imunitou, nebo naopak u starších psů.

Bradavice u psa mohou mít virový nebo nevirový původ. Základní rozlišení:

• Infekční papilomatóza – výrůstky způsobené psím papilomavirem, časté u mladých psů
• Senilní bradavice – kožní útvary související s věkem, typické pro starší psy

Většina bradavic je nezhoubná a nevyžaduje okamžitý zákrok – ale důležité je sledovat jejich velikost, barvu a tvar. Náhlé změny mohou signalizovat jiný typ kožního nádoru.

📍 Proč bradavice u psů vznikají?

Vznik bradavic souvisí především se stavem imunitního systému psa a věkem. Zatímco infekční papilomatóza postihuje hlavně mladé psy, senilní bradavice se objevují ve vyšším věku jako přirozená součást stárnutí kůže.

• Psí papilomavirus (CPV-1) – přenáší se přímým kontaktem, nejčastěji mezi psy v domácnosti, na cvičáku nebo při hrách
• Nezralá imunita – u štěňat a mladých psů je imunitní systém ještě nedostatečně vyvinutý
• Stáří a oslabující onemocnění – senilní bradavice častěji u starších psů nebo těch s chronickými nemocemi
• Genetická predispozice – některá plemena (např. kokršpanělé, pudlové, labradoři) mají větší sklon k výskytu bradavic
• Poranění kůže – opakované dráždění nebo mechanické poškození může vytvořit podmínky pro vznik výrůstků

🩹 Jak poznat bradavice u psa?

Nevíte, jestli to, co vidíte na kůži svého psa, je bradavice? Pomůže vám následující orientační přehled:

• Papilomy – připomínají květák, mají světlejší barvu a bývají měkké. Objevují se nejčastěji v okolí tlamy a očí nebo přímo v dutině ústní.
• Senilní bradavice – bývají tmavé, pigmentované, různého tvaru. Mívají měkkou nebo naopak zrohovatělou texturu a najdete je na zádech, krku nebo končetinách.

Pokud si všimnete, že bradavice rychle roste, mění barvu, krvácí nebo psa obtěžuje, neváhejte a navštivte veterináře. I neškodně vypadající útvar může být signálem vážnějšího problému.

💊 Jak bradavice u psa léčit?

Většina bradavic u psů je neškodná a po čase samovolně zmizí – zejména u mladých jedinců s infekční papilomatózou. Ne vždy je ale dobré čekat. Zásadní je posoudit typ výrůstku, jeho vývoj a vliv na pohodlí psa.

• U mladých psů (infekční bradavice) – často vymizí bez zásahu do 1–2 měsíců. Imunitní systém si s virem poradí sám.
• Veterinární odstranění – doporučuje se, pokud bradavice krvácí, roste, je na obtíž (např. v tlamě, mezi prsty) nebo není jisté, že jde o nezhoubný útvar. Odstranění může být chirurgické, laserové nebo kryochirurgické (zmrazení).
• Podpůrná léčba – při větším množství bradavic lze podpořit imunitu např. beta-glukany, echinaceou nebo imunostimulanty předepsanými veterinářem.

🛡️ Dá se vzniku bradavic u psů předejít?

Vzniku všech bradavic se předejít nedá – zejména u starších psů, kde jsou senilní výrůstky součástí přirozeného stárnutí. Přesto existují kroky, které mohou snížit riziko jejich vzniku nebo opakování, zejména u mladých jedinců náchylných k virové papilomatóze.

• Posilujte imunitu psa – kvalitní výživa, dostatek pohybu, minimální stres a případná podpora imunity (např. beta-glukany, probiotika)
• Omezte kontakt s rizikovými prostředími – znečištěné výběhy, psí útulky nebo neprověřené psí akce mohou být zdrojem nákazy papilomavirem
• Pravidelně kontrolujte kůži – čím dříve výrůstek odhalíte, tím lépe se řeší (zejména v okolí tlamy, očí a mezi prsty)
• Zacházejte šetrně se staršími psy – nevystavujte jejich kůži zbytečnému mechanickému dráždění (např. těsný obojek nebo postroj)

🔥 Zánět kůže u psa: Když pokožka ztratí rovnováhu

Zdroj: Canva.com

🔬 Co je zánět kůže a proč vzniká?

Zánět kůže (dermatitida) je reakce imunitního systému psa na podráždění, infekci nebo vnitřní nerovnováhu. Nejde o jednu konkrétní nemoc, ale spíše soubor příznaků, které mají různé příčiny. Postižená kůže bývá zarudlá, oteklá, svědí, někdy mokvá nebo praská – a pes si postižené místo neustále drbe, líže či okusuje.

Podle příčiny rozlišujeme několik typů zánětu:

• Bakteriální dermatitida – vzniká nejčastěji jako sekundární infekce po poškrábání nebo jiném narušení kůže. Způsobují ji běžné kožní bakterie jako Staphylococcus pseudintermedius.
• Alergická dermatitida – přehnaná reakce organismu na alergen (pyl, potravina, bleší kousnutí). Chronické svědění, zarudnutí a olizování je typické.
• Autoimunitní dermatitida – vzácnější forma, kdy imunitní systém napadá vlastní kožní buňky. Může mít závažný průběh a vyžaduje odbornou léčbu.

Zánět kůže často začíná nenápadně – jen jako malé zarudnutí nebo šupinka. Právě včasné rozpoznání a léčba rozhodují o tom, zda se ložisko zahojí rychle, nebo přejde v chronický problém.

📍 Co spouští zánět kůže u psů?

Psí kůže je první linií obrany proti vnějším vlivům – a zároveň velmi citlivá na změny v prostředí, stravě i psychice. Záněty se objevují nejčastěji tehdy, když je kůže narušena, nebo když imunitní systém reaguje nepřiměřeně.

• Škrábání, okusování a tření – mechanické podráždění otevírá cestu infekcím
• Alergeny z prostředí – pyl, prach, roztoči, plísně, chemikálie v čisticích prostředcích
• Potravinové alergie – nesnášenlivost na konkrétní složky potravy (např. kuřecí bílkovina, obiloviny)
• Bleší kousnutí – i jedno kousnutí může vyvolat těžkou reakci (FAD – fleabite allergy dermatitis)
• Narušení kožní bariéry – časté koupání bez dosušení, nevhodná kosmetika, zanedbaná srst
• Chronický stres – oslabuje imunitu a zvyšuje sklon k dermatitidám
• Autoimunitní predispozice – u některých plemen (např. akita, chow chow, německý ovčák)

🩹 Jak poznat zánět kůže u psa?

Kožní záněty u psů nemusejí na první pohled vypadat dramaticky – často začínají jen jako zarudnutí nebo šupinka. Rychle se však mohou rozšířit a způsobit psovi výrazné nepohodlí. Sledujte nejen kůži samotnou, ale i chování psa.

• Zarudnutí, otok a teplo – postižené místo bývá teplejší, červené a někdy lehce vystouplé
• Svědění a bolestivost – pes si oblast neustále drbe, okusuje nebo tře o podlahu
• Šupinatění nebo mokvání – suché ložisko s lupy, nebo naopak vlhké, mazlavé místo (zejména u bakteriální infekce)
• Zápach z kůže – typický pro infekční dermatitidy, připomíná zatuchlinu nebo kvasinky
• Úbytek srsti – ve zánětlivém ložisku srst často vypadává nebo se láme
• Podrážděnost, únava – chronické svědění psa vyčerpává, může být neklidný nebo apatičtější

💊 Jak léčit zánět kůže u psa?

Způsob léčby závisí na typu zánětu, jeho rozsahu a příčině. Zatímco lehčí podráždění můžete zvládnout doma, hluboké infekce nebo alergické reakce vždy vyžadují zásah veterináře. Klíčem je nečekat, až se ložisko rozšíří nebo infikuje.

🏠 Co zvládnete doma

• Šetrné očištění ložiska – použijte vlažnou vodu nebo antiseptický roztok (např. Betadina, chlorhexidin)
• Ostříhání srsti v okolí – pomůže pokožce dýchat a zlepší přístup ke kůži
• Suché udržování – vlhké prostředí podporuje růst bakterií i kvasinek
• Lokální antiseptika nebo bylinné obklady – např. heřmánek nebo šalvěj (jen pokud pes nemá alergii)

👩‍⚕️ Kdy vyhledat veterináře

• Ložisko se zvětšuje, hnisá nebo krvácí
• Pes je apatický, má horečku nebo nechutenství
• Zánět se opakovaně vrací nebo nereaguje na domácí péči
• Podezření na alergii nebo autoimunitní reakci

🚫 Na co si dát pozor

• Nepoužívejte lidské masti bez porady s veterinářem – mohou kůži podráždit
• Vyhněte se používání esenciálních olejů – některé jsou pro psy toxické
• Nezakrývejte ložisko obvazem, pokud to nedoporučí veterinář

🛡️ Jak předcházet zánětům kůže u psa?

Některé kožní záněty se objeví náhle – ale většině z nich se dá předejít. Klíčová je pravidelná péče o srst, ochrana před parazity, kvalitní krmivo a vnímavost ke změnám v chování psa. Tady je, na co se zaměřit:

• Pravidelná kontrola kůže – alespoň jednou týdně prohlédněte srst, zejména za ušima, mezi prsty a u kořene ocasu
• Suchá srst po koupání – vlhká kůže je ideálním prostředím pro bakterie a kvasinky
• Antiparazitární ochrana – blechy a svrab často zánět spustí
• Kvalitní krmivo s dostatkem omega-3 – mastné kyseliny posilují kožní bariéru a snižují zánětlivost
• Redukce stresu – chronické napětí oslabuje imunitu a zvyšuje riziko alergií i autoimunitních reakcí
• Vhodná kosmetika – používejte pouze psí šampony bez dráždivých parfémů nebo alkoholu

🕷️ Parazitární dermatitida u psa: Malí útočníci, velké problémy

Zdroj: Canva.com

🔬 Co je parazitární dermatitida?

Parazitární dermatitida je zánětlivá reakce kůže na přítomnost vnějších parazitů – tedy organismů, které se živí na psí kůži, srsti nebo v jejím okolí. Nejčastějšími viníky jsou blechy, svrab (Sarcoptes i Demodex), vši a roztoči. Vzniká buď mechanickým drážděním kůže, nebo alergickou reakcí na sliny parazita.

Tyto dermatitidy jsou často extrémně svědivé, rychle se šíří a bez zásahu mohou přerůst do hlubokých kožních infekcí. V některých případech (např. svrab) jsou navíc vysoce nakažlivé – jak mezi psy, tak i směrem k lidem (zoonóza).

Parazitární dermatitidy jsou časté hlavně u:

• mladých nebo oslabených psů,
• psů v kontaktu s větším množstvím zvířat (útulky, hotelové služby, psí parky),
• nebo při nedostatečné antiparazitární ochraně.

📍 Jak se pes může nakazit a co parazitární dermatitidu spouští?

Parazité se k psovi nejčastěji dostanou přímým kontaktem s nakaženým zvířetem nebo prostřednictvím prostředí – pelíšky, deky, kartáče, trávník nebo i taková podlaha v psím salonu. Některé druhy roztočů (např. Demodex) jsou přítomné u většiny psů běžně, ale problémy způsobí až při oslabení imunity.

• Bleší kousnutí – hlavní spouštěč alergické reakce FAD (Flea Allergy Dermatitis)
• Svrab (Sarcoptes) – vysoce infekční, přenáší se i na člověka
• Demodikóza – způsobená přemnožením roztoče Demodex, hlavně u štěňat nebo imunokompromitovaných psů
• Cheyletiella (“chodící lupy”) – roztoč žijící na povrchu kůže, viditelný jako pohyblivé šupinky
• Vši – méně časté, ale velmi svědivé, přenosné mezi psy

Parazitární dermatitidy se často rozvíjejí v letních měsících, kdy je teplo, vlhko a pes je více venku nebo v kontaktu s jinými zvířaty. V riziku jsou i psi bez pravidelné antiparazitární ochrany, nebo ti, kteří se pohybují v komunitách (výstavy, školky, útulky).

🩹 Jak poznat parazitární dermatitidu u psa?

Typickým příznakem je intenzivní svědění – pes se drbe do krve, okusuje si tělo, tře se o nábytek nebo se válením snaží zbavit diskomfortu. V pokročilém stadiu už nejde jen o přítomnost parazita, ale o silnou zánětlivou reakci kůže.

• Škrábání, okusování, olizování – hlavně za ušima, v tříslech, na zádech a na spodní straně těla
• Vypadávání srsti – ložiska bez srsti, často symetrická (typicky u demodikózy)
• Zarudlá a podrážděná kůže – někdy až mokvavá nebo se strupy
• Drobné pupínky, krusty nebo šupinky – v místě zasažení (např. „chodící lupy“ u Cheyletiella)
• Zápach z kůže – u zanícených ložisek, častý u komplikací (sekundární infekce)
• Neklid, podrážděnost nebo naopak apatie – svědění psa vyčerpává

💊 Jak léčit parazitární dermatitidu u psa?

Léčba závisí na konkrétním typu parazita a rozsahu postižení. Vždy je však nutné řešit nejen samotné ložisko na kůži, ale i zdroj nákazy – tedy zvíře, prostředí a případně i další domácí mazlíčky. U většiny případů je klíčová komplexní antiparazitární terapie.

🏠 Co můžete udělat doma

• Očistěte pelíšky, deky, kartáče – vyperte na 60 °C, vysušte, případně ošetřete paraziticidem
• Vysajte a vytřete podlahy – roztoči a bleší vývojová stadia přežívají v prostředí
• Zamezte psovi v škrábání – použijte ochranný límec nebo obleček, aby si ložiska nezhoršoval

👩‍⚕️ Co řeší veterinář

• Diagnostika – stěr z kůže, trichogram, případně biopsie
• Antiparazitární léčba – lokální (spot-on, šampon) nebo systémová (tablety, injekce)
• Léčba sekundární infekce – antibiotika, antimykotika nebo protizánětlivé léky
• Léčba alergické reakce – antihistaminika, případně kortikoidy

🛡️ Jak předcházet parazitárním dermatitidám?

Prevence je v případě parazitárních kožních problémů zásadní – paraziti totiž často napadnou psa dřív, než si toho majitel všimne. Důsledná ochrana, pravidelná kontrola a čisté prostředí jsou základem.

• Celoroční antiparazitární ochrana – spot-on přípravky, tablety, obojky dle doporučení veterináře
• Pravidelná kontrola srsti a kůže – zejména po procházkách, pobytu ve smečce nebo psím salonu
• Čisté prostředí – perte pelíšky, deky a hračky, vysávejte a čistěte podlahy
• Omezení kontaktu s rizikovými zvířaty – pokud se u nich objeví příznaky svrabu, blech nebo lupovitosti
• Posilování imunity – kvalitní výživa, pravidelný pohyb, duševní pohoda psa

🍄 Plísňové infekce u psů: Tichý vetřelec ve srsti a kůži

Zdroj: Canva.com

🔬 Co jsou kožní plísně u psů?

Plísňové infekce kůže, odborně nazývané dermatofytózy, jsou způsobeny mikroskopickými houbami, které napadají srst, kůži a někdy i drápy psa. Nejčastějšími původci jsou Microsporum canis, Trichophyton mentagrophytes a Microsporum gypseum. Infekce jsou vysoce nakažlivé – a to nejen pro jiné psy, ale i pro člověka (zoonóza).

Plísně se přenášejí kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím prostředí – například pelíšky, hračky nebo kartáče. Riziko nákazy je vyšší u štěňat, starších psů a zvířat s oslabenou imunitou.

🩹 Přenos a spouštěče: Kdy se plísňová infekce objeví?

🔎 Jak poznat plísňovou infekci u psa?

Infekce se často projevuje kulatými ložisky bez srsti, která bývají zarudlá, šupinatá nebo jemně krustovitá. Nejčastěji se vyskytují na hlavě, uších, končetinách nebo ocase. Některé případy však mohou být téměř bez viditelných příznaků – hlavně u nosičů plísně bez klinického projevu.

• Kruhovitá ložiska – bez srsti, zarudlá, někdy se šupinami nebo strupy
• Svědění – pes si místa drbe nebo olizuje, ne vždy je přítomné
• Lámavá srst – zejména v okolí léze, srst se může lámat těsně u kůže
• Změny na kůži – suchá, šupinatá, šedá nebo tmavě pigmentovaná
• Postižení drápů – křehké, lámavé, zbarvené (vzácně)

💊 Jak léčit plísňovou infekci u psa?

Léčba kožních plísní je běh na delší trať – infekce se sice často tváří nenápadně, ale houby jsou odolné a perzistentní. Správný přístup kombinuje lokální terapii, celkové antimykotikum a důslednou dezinfekci prostředí.

👩‍⚕️ Veterinární léčba

• Antimykotika – perorální (např. itrakonazol, ketokonazol) pro střední až těžké případy
• Lokální ošetření – antimykotické šampony (např. s chlorhexidinem, miconazolem), roztoky nebo masti
• Izolace psa – minimalizace kontaktu s lidmi a jinými zvířaty po dobu infekce
• Kontrola léčby – opakované kultivace, případně Woodova lampa

🏠 Co můžete udělat doma

• Dezinfekce prostředí – perte pelíšky, deky a hračky na 60 °C. Přidejte k praní perkarbonát sodný – naše osvědčené eko‑kouzlo proti plísním. Uvolňuje peroxid vodíku a účinně likviduje spory
• Odstranění volných chlupů a šupin – kartáčujte psa v rukavicích, kartáče následně dezinfikujte.
• Podpora imunity psa – zajistěte kvalitní stravu, klidové prostředí a minimalizujte stres.

🛡️ Jak předcházet plísňovým infekcím u psů?

Plísně milují teplo, vlhko a oslabený organismus. Klíčem k prevenci je tedy kombinace hygieny, péče o imunitu a zdravého prostředí. Vyplatí se myslet na:

• Pravidelné koupání a sušení – po každém koupání psa důkladně osušte, zejména v kožních záhybech a pod srstí.
• Větraný pelíšek – vyhněte se vlhkým a nevětraným místům, pravidelně perte lůžkoviny (s perkarbonátem 😉).
• Vyhněte se rizikovým kontaktům – omezení kontaktu s toulavými nebo nemocnými psy, zejména pokud máte štěně nebo nemocného psa.
• Posílení imunity – kvalitní krmivo, doplňky stravy, klidný režim a eliminace stresových faktorů.
• Pravidelná kontrola srsti a kůže – obzvlášť u psů s dlouhou srstí nebo sklony k alergiím či atopii.

❄️ Seborea a lupy u psa: Proč kůže ztrácí hydrataci a lesk

Tato ilustrace byla vytvořena pomocí umělé inteligence

🔬 Co je seborea a jak souvisí s lupy?

Seborea je chronická porucha tvorby kožního mazu, která vede buď k nadměrnému vysychání kůže (suchá forma), nebo naopak k mazotoku (mastná forma). Lupy jsou nejčastějším viditelným projevem suché seborey, ale mohou se objevit i při jiných typech podráždění kůže.

Pod lupy si nepředstavujte jen pár bílých šupinek – u psů může jít o velmi silné odlupování kůže, často doprovázené svěděním, zápachem nebo sekundární infekcí. Někdy se seborea vyskytuje jako samostatný problém, jindy je jen příznakem hlubšího onemocnění.

📍 Proč se u psů tvoří lupy a co seboreu spouští?

Rovnováha kůže závisí na tom, jak dobře fungují mazové žlázy, kožní mikrobiom a regenerace buněk. Když se jeden z těchto systémů naruší, začnou se tvořit lupy nebo mazotok. Příčin může být hned několik:

• Hormonální nerovnováha – např. hypotyreóza nebo Cushingův syndrom
• Výživové nedostatky – chybějící omega‑3 a omega‑6 mastné kyseliny, vitaminy A a E
• Alergie a atopie – kožní reaktivita, svědění, zánětlivá reakce
• Nesprávná péče o srst – nadměrné koupání, agresivní šampony nebo zanedbaná hygiena
• Genetická predispozice – některá plemena mají poruchy mazových žláz vrozené
• Infekce – sekundární plísňová nebo bakteriální infekce, která zhoršuje stav kůže
• Stres a prostředí – suchý vzduch, časté změny prostředí, stresové situace

🩹 Jak rozpoznat seboreu a lupy u psa podle srsti a kůže

Každý pes si čas od času setřese pár bílých šupinek – to ještě nemusí znamenat problém. Pokud se ale lupy vracejí, zhoršují nebo doprovázejí jiné příznaky, je čas zbystřit.

Typické příznaky:

• Suché, bílé šupinky ve srsti, nejčastěji na hřbetě, krku, bocích nebo za ušima
• Mastná, slepená srst (u mastné formy seborey), někdy s typickým „psím“ zápachem
• Začervenání, škrábání nebo svědění – zejména u atopiků nebo při přidružené infekci
• Zhrubělá nebo naopak ztenčená kůže, místy s pigmentovými změnami
• Časté olizování, válení se, nespokojenost při doteku

Jak je odlišit od jiných kožních problémů?

Seborea bývá často chronická a oboustranná (např. na obou stranách těla), zatímco infekce nebo hot spoty mívají náhlý a jednostranný průběh. Pokud je kůže jen šupinatá, bez bolesti a zápachu, může jít o mírnější formu – ale i ta si zaslouží pozornost.

💊 Jak léčit seboreu a lupy u psa – doma i s pomocí veterináře

Léčba závisí na typu seborey, její závažnosti a tom, zda je primární, nebo sekundární. I když některé formy zvládnete zmírnit doma, vždy je vhodné zjistit přesnou příčinu u veterináře – obzvlášť pokud se stav zhoršuje nebo přetrvává.

Co zvládnete doma?

• Léčebné šampony – antiseborhoické šampony s obsahem síry, kyseliny salicylové, chlorhexidinu nebo ketokonazolu. Vybírejte podle doporučení veterináře nebo dermokosmetiky.
• Doplňky stravy – omega‑3 a omega‑6 mastné kyseliny, biotin, vitaminy A a E podporují zdraví kůže a srsti.
• Hydratace pokožky – hydratační spreje nebo emulze určené pro psí kůži pomáhají zmírnit šupinatění a podráždění.

Kdy pomůže veterinář?

• Chronická nebo recidivující forma – vyžaduje diagnostiku (např. kožní seškrab, cytologii, testy krve).
• Současný výskyt infekce – při přemnožení bakterií nebo kvasinek je nutná cílená léčba antibiotiky či antimykotiky.
• Hormonální příčiny – např. podezření na hypotyreózu nebo Cushingovu chorobu vyžaduje laboratorní diagnostiku.

🛡️ Dá se seboree a lupům u psů předcházet?

Ačkoliv geneticky podmíněnou seboreu úplně nezastavíme, většině případů suché nebo podrážděné kůže se dá účinně předejít. Klíčem je kvalitní péče, výživa a pravidelný monitoring kůže – zvlášť u citlivých jedinců nebo predisponovaných plemen.

• Krmivo s obsahem omega‑3 a omega‑6 mastných kyselin – podporuje zdraví kůže zevnitř
• Pravidelné koupání šetrnými šampony – ideálně určenými pro citlivou nebo problematickou kůži
• Dostatečné větrání a hygiena pelíšku – včetně praní s s přírodními prostředky
• Omezení stresu a vnějších spouštěčů – změny prostředí, alergeny, agresivní kosmetika
• Pravidelné prohlídky srsti – už pár šupinek může napovědět, že je čas jednat

➡️ Chcete se ponořit ještě hlouběji do tématu? Podívejte se na náš samostatný článek o tom, jak odstranit lupy u psa – najdete tam praktické tipy, konkrétní přípravky a mnohem více.

🎨 Ztráta pigmentu na kůži a srsti: Když barvy psa vyblednou

Tato ilustrace byla vytvořena pomocí umělé inteligence

🔬 Co znamená ztráta pigmentu a kdy je důvodem k obavám?

Ztráta pigmentace může být nenápadným, ale významným příznakem změn ve zdraví psa. Nejčastěji si majitelé všimnou, že nos ztrácí barvu, kůže na břiše bledne nebo srst mění odstín – z tmavé na šedou, z červené na světlejší. Někdy jde o neškodnou sezónní variaci (tzv. zimní nos), jindy o příznak hormonální, imunitní nebo nutriční poruchy.

Pokud se pigment ztrácí náhle, asymetricky nebo je doprovázen změnou textury kůže (suchost, zarudnutí, svědění), je na místě zpozornět. Pigment totiž není jen o estetice – jeho ztráta často odráží stres v organismu.

📍 Proč psi ztrácejí pigment? Nejčastější příčiny

I když změny barvy srsti nebo kůže často souvisí jen se sezónou nebo věkem, někdy mohou být prvním příznakem hlubšího problému.

Fyziologické (neboli neškodné) příčiny:

• Sezónní změna – tzv. zimní nos (snow nose) u některých plemen, kdy nos v zimě zesvětlá a na jaře se pigment vrací
• Stárnutí – s věkem může docházet k úbytku pigmentu ve srsti i na kůži
• Genetická predispozice – některé linie či barvy srsti jsou náchylnější k pigmentovým výkyvům

Patologické (rizikové) příčiny:

• Autoimunitní onemocnění – např. lupus erythematodes nebo vitiligo, kdy imunitní systém napadá buňky tvořící pigment
• Hormonální poruchy – jako hypotyreóza nebo Cushingův syndrom
• Výživové deficity – nedostatek zinku, mědi nebo aminokyselin ovlivňuje tvorbu melaninu
• Zánětlivá onemocnění kůže – chronické dermatitidy mohou vést ke změnám barvy kůže nebo srsti
• Léčba nebo chemické působení – některé léky nebo topické přípravky mohou dočasně ovlivnit pigmentaci

🩺 Kdy je ztráta pigmentu u psa důvodem k vyšetření?

Pozvolná změna barvy nosu nebo srsti nemusí být hned důvod k obavám. Pokud ale pigmentace bledne náhle, nerovnoměrně nebo je doprovázena dalšími příznaky, je na místě kontaktovat veterináře.

Zpozorněte, pokud se objeví:

• Rychlá nebo jednostranná ztráta pigmentu
• Zarudnutí, šupinatění nebo svědění v místě depigmentace
• Změny chování – únava, podrážděnost, nechutenství
• Současné onemocnění kůže nebo očí
• Podezření na hormonální nebo imunitní poruchu (např. změny váhy, žízně, srsti)

Návštěva veterináře vám může pomoci odhalit příčinu a nastavit správnou léčbu. Někdy postačí změna výživy, jindy je potřeba další vyšetření (krevní testy, biopsie, endokrinologické analýzy).