Tělesné projevy a změny chování u psa – kdy jde o problém a kdy ne?

Když štěně po hře nebo po rychlém hltání začne rytmicky škytat, většinou to působí spíš legračně. U mladých psů za to může nezralý nervový systém nebo prostě to, že při hltání polykají moc vzduchu. Epizoda obvykle během pár minut sama odezní.

👉 U dospělého psa se ale škytavka vyskytuje mnohem méně často – a pokud se opakovaně vrací nebo trvá dlouho, už to není jen roztomilá historka.

📌 Varovné je, když se k ní přidá:

• kašel nebo dávení,
• zvracení nebo neklid,
• potíže s dýcháním,
• hubnutí nebo nechutenství.

V takových případech může být škytavka projevem refluxu, trávicích potíží, onemocnění dýchacích cest nebo dokonce podráždění bránice.

Více již brzy: Škytavka u štěněte či dospělého psa? Kdy je to normální a kdy k veterináři?

Téměř každý majitel psa to zná: pes  „sežere něco pochybnýho“ a druhý den je (snad jen) tráva plná řídkých hnědých obrázků. Jednorázový průjem po dietní chybě většinou neznamená nic vážného – obvykle sám během dne dvou odezní.

👉 Zpozornět byste ale měli, pokud:

• průjem trvá déle než 24–48 hodin,
• ve stolici je krev nebo hlen,
• přidává se horečka, apatie nebo nechutenství,
• nebo pokud je stolice opakovaně extrémně vodnatá a pes ztrácí tekutiny.

📌 U štěňat a malých plemen je průjem vždy rizikovější – rychle se dehydrují. Typickým varovným signálem je suchý jazyk, vpadlé oči nebo ležení bez zájmu. V těchto případech je nutné jet k veterináři co nejdřív.

Průjem může mít řadu příčin – od banální dietní chyby nebo střevních parazitů, přes bakteriální a virové infekce (parvoviróza, koronavirová enteritida), až po záněty střev, alergie na krmivo či onemocnění jater a slinivky.

👉 Praktický tip: Pokud si nejste jistí, vezměte s sebou vzorek stolice k veterináři – pomůže mu to při diagnostice parazitů a infekcí.

Více již brzy: Průjem u psa: co je normální a co už je varování?

Pes se právě najedl, vypil misku vody a břicho působí nafoukle? To většinou během chvíle splaskne a není důvod k obavám.

👉 Nebezpečné je ale břicho, které zůstává tvrdé, bolestivé nebo se zvětšuje. Pes se může chovat neklidně, pobíhat, naříkat nebo si lehat do tzv. „modlitební pozice“ (přední část těla dolů, zadek nahoru) – to je typický signál silné břišní bolesti.

📌 V těchto případech je nutné vyhledat veterináře okamžitě, protože na vině může být:

• torze žaludku (GDV) – stav, kdy žaludek rotuje a plní se plynem,
• akutní pankreatitida (zánět slinivky),
• peritonitida nebo jiný vážný zánět,
• krvácení do dutiny břišní či nádorová masa.

👉 Praktický tip: Pokud se vám zdá, že má pes nafouklé nebo bolestivé břicho, zkuste si všimnout, jestli na lehké pohlazení či dotek nereaguje bolestí – pokud ano, neváhejte a jednejte.

Více: Akutní problémy břicha u psa: jak je poznat a co dělat

Zápach z tlamy má většina psů dříve či později – a ve více než 80 % případů u psů starších 3 let za ním stojí parodontóza a záněty dásní. Jenže ne vždy je to „jen“ o zubech.

👉 Trochu zápachu po jídle nebo po tom, co pes venku očichával kdeco, je normální. Stejně tak krátkodobý zápach, který rychle zmizí po pití vody nebo když dostane dentální pamlsek.

Pokud se ale zápach stane silným, trvalým a nemizí ani po běžné péči, už to není jen estetická záležitost. Zvlášť pozorní byste měli být, když se změní jeho charakter – dech začne být kyselejší, kovový, připomíná močovinu nebo dokonce sladko-kyselý aceton. Ještě větší varovný signál je, když zápach doprovází další potíže: pes při žvýkání bolí, hodně sliní, krvácí mu dásně, ztrácí chuť k jídlu, hubne nebo se mu mění barva sliznic (např. nažloutlé u jaterních onemocnění).

🔍 Nejčastější příčiny?

• Parodontóza / gingivitida – plak, zubní kámen, zanícené dásně.
• Orální infekce nebo cizí tělesa (zaseklá kost, klacík).
• Gastroezofageální reflux – kyselý dech.
• Onemocnění ledvin – dech páchne po amoniaku.
• Cukrovka s ketoacidózou – sladko-kyselý „acetonový“ zápach.
• Jaterní onemocnění – nasládlý, hnilobný dech (fetor hepaticus).
• Orální nádory nebo ulcerace sliznic.

👉 Pokud zápach přetrvává déle než pár dní a nemizí ani při pravidelné péči o chrup, určitě je na místě návštěva veterináře. Ten zkontroluje zuby, dásně i dutinu ústní, podle potřeby udělá rentgen a při podezření na vnitřní onemocnění také krevní testy. Jen tak lze odhalit, zda jde „jen“ o parodontózu, nebo o závažnější problém.

Více již brzy: Zápach z tlamy u psa: co prozrazuje jeho dech?

Majitelé si to často pletou, ale rozdíl je zásadní. Zvracení je aktivní – pes je předtím neklidný, může slinit nebo chodit sem a tam, pak následují stahy břicha a vyjde natrávený obsah, někdy se žlučí. Regurgitace je naopak pasivní: potrava vychází krátce po jídle, bez předchozí nevolnosti, a bývá nestrávená.

👉 Jednorázové zvracení po zhltnutí trávy nebývá důvod k panice. Pokud se ale zvracení nebo regurgitace opakují, přidává se apatie, krev, hubnutí nebo kašel po jídle, je to vážný signál – může jít o cizí těleso, reflux, zánět nebo onemocnění jícnu (např. megaezofagus). V těchto případech je nutné vyhledat veterináře.

Více: Regurgitace u psa: co to je a jak ji poznat,

Pes zvrací: Kdy nejde o nic vážného a kdy raději volat veterináře?

Že psi umí „pustit větr“ na gauči, ví každý majitel. Občasná plynatost po jídle je normální, zvlášť u psů, kteří hltají nebo mají citlivější trávení. Někdy se pach přenese i z toho, co právě sežrali – od granule po zbytky z koše.

👉 Zpozornět byste ale měli, pokud je plynatost častá, velmi zapáchající nebo spojená s průjmem, nechutenstvím či hubnutím. To může ukazovat na nesnášenlivost krmiva, střevní zánět nebo poruchu trávení.

📌 Největší alarm je, když se k plynatosti přidá nafouklé tvrdé břicho, neklid a dávení bez zvracení – typický obraz torze žaludku. To je život ohrožující stav a patří okamžitě na pohotovost.

Více již brzy: Proč pes prdí? Kdy je to normální a kdy zbraň hromadného ničení?

Pes, který jeden den nechce granule, ale jinak je veselý, si možná jen vybírá nebo mu nesedlo poslední krmení. To se stát může.

👉 Pokud ale pes nejí déle než 24 hodin, odmítá i oblíbené pamlsky nebo se nechutenství opakuje, už to není „mlsnost“, ale příznak potíží. Často jde o zubní bolest, horečku nebo infekci, ale příčinou mohou být i závažná onemocnění – játra, ledviny či pankreas.

📌 Zvlášť nebezpečné je nechutenství u štěňat a starých psů – tam se rychle přidává slabost a dehydratace.

Více: Pes nechce jíst: kdy jde o mlsnost a kdy o nemoc

Jeden den bez bobku po dietní chybě nebo kostech není drama. Ale pokud pes tlačí, dělá marné pokusy o kálení nebo nemá stolici déle než 48 hodin, je čas zbystřit.

👉 Příčinou může být dehydratace, nadbytek kostí, ale i bolest zad, zvětšená prostata nebo neurologické potíže. Typické je, že pes při zácpě působí neklidně, často obchází, snaží se tlačit a nic z něj nevychází.

📌 Pokud se k tomu přidá bolest břicha, zvracení nebo celková slabost, jde o urgentní stav – obstipace může vést až k úplnému neprůchodnému střevu.

👉 Praktický tip: Pokud si nejste jistí, zda jde „jen“ o menší zácpu, zkuste sledovat, zda pes pije a jestli má chuť k jídlu. Pokud ne, je to signál pro rychlou návštěvu veterináře.

Více již brzy na: Zácpa u psa: příčiny a řešení

Někteří psi mají zvláštní „chuťovky“ – olizují hlínu, kamínky nebo dokonce pojídají vlastní či cizí exkrementy. Majitelům to bývá hodně nepříjemné, ale ne vždy to znamená nemoc.

👉 Pika (pojídání nejedlých věcí) a koprofágie (pojídání trusu) se často objevují u štěňat – zkoumají svět pusou, nebo prostě napodobují ostatní psy. Někdy za tím stojí i nuda, stres nebo nedostatek podnětů.

📌 Pokud ale pes opakovaně požírá kameny, textil nebo jiné nebezpečné předměty, hrozí riziko obstrukce střev. Stejně tak dlouhodobá koprofágie spojená s hubnutím či průjmy může ukazovat na parazity, nedostatek živin nebo exokrinní pankreatickou insuficienci (EPI).

👉 Co s tím? Zkuste zvýšit mentální i fyzickou aktivitu psa, nabídněte mu interaktivní hračky, a pokud jde o trus, myslete i na pravidelné odčervení. Pokud ale pes pojídá nevhodné předměty opakovaně nebo se přidávají zdravotní problémy, je čas na vyšetření.

Více již brzy na: Pika a koprofágie u psa: proč vzniká a co s tím?

Máte pocit, že miska s vodou mizí rychleji než dřív? A venku trávíte víc času na trávníku než na procházce? Občas to může být jen teplem nebo větší aktivitou.

👉 Pokud ale pes opakovaně pije víc než cca 100 ml na kilo váhy denně a čůrá častěji než obvykle, už to stojí za pozornost. Říká se tomu polyurie/polydipsie (PU/PD) a může to souviset s ledvinami, cukrovkou, hormonálními poruchami nebo třeba u fen s pyometrou.

📌 Zpozorněte hlavně tehdy, když se přidává hubnutí, apatie, zvracení, zápach z tlamy po močovině nebo výtok z pochvy. To už je jasný signál k veterináři.

👉 Praktický tip: zkuste si pár dní odměřovat, kolik vody pes opravdu vypije. Číslo na papíře je pro veterináře mnohem užitečnější než „pije nějak víc“.

Více již brzy: Nadměrné pití a časté močení u psa: jak poznat PU/PD? 

Každý pes občas udělá „nehodu“ – štěně, které se ještě učí čistotě, nebo dospělý pes po delším čekání doma. To k životu patří.

👉 Problém je, když pes začne čůrat doma pravidelně, nebo dokonce odkapává moč i v klidu na pelíšku. Může jít o zánět močových cest, inkontinenci po kastraci (časté u fen), problémy s prostatou u samců, ale i o neurologické potíže nebo kognitivní dysfunkci u starších psů.

📌 Jasný red flag je, když je inkontinence spojená s krví, bolestí, horečkou nebo slabostí zadních končetin – to už je důvod k urgentnímu vyšetření.

👉 Praktický tip: zkuste si všimnout, jestli jde o skutečné odkapávání moči, nebo spíš o značkování či stresovou reakci. Pro veterináře je to důležitá informace.

Více již brzy: Močení a inkontinence u psa: příčiny a řešení

Krev v moči je pro většinu majitelů pořádný šok. Většinou. Někdy jde jen o banální zánět močového měchýře, u fen se ale může jednat také o krvácení při hárání, které si majitel snadno splete s hematurií. Ale pozor – krev v moči může být i příznakem závažnějších problémů.

👉 Červeně nebo růžově zbarvená moč ukazuje nejčastěji na zánět močových cest, močové kameny, nádory nebo problémy s prostatou u psů. U fen je navíc důležité odlišit, zda krev opravdu pochází z moči, nebo jde o vaginální krvácení spojené s háráním – proto se vyplatí si vždy poznamenat okolnosti, kdy k tomu došlo.

📌 Velkým red flagem je, když se objevují krevní sraženiny, horečka, apatie, bolest břicha nebo když se pes snaží čůrat, ale jde to jen po kapkách a s velkou námahou. To už je urgentní stav, který nesnese odkládání.

👉 Praktický tip: pokud to jen trochu jde, vezměte k veterináři vzorek čerstvé ranní moči – ideálně „střední proud“ do čisté nádoby. Pro diagnostiku je to obrovská pomoc.

Více již brzy: Našli ste v moči psa krev? Co se může dít a kdy je třeba zpozornět? 

Pes chodí ven, postaví se do „čůrací“ pozice… a nic. Nebo pustí jen pár kapek, s námahou a očividnou bolestí. To už je signál, že něco není v pořádku.

👉 Takové potíže mohou znamenat zánět močového měchýře, zvětšenou prostatu, ucpání močové trubice kameny nebo zátkami. Někdy za nimi stojí i neurologické problémy – tzv. neurogenní měchýř.

📌 Největší red flag je, když pes opakovaně marně zkouší močit, břicho má tvrdé a bolestivé, zvrací nebo působí apaticky. To je stav, který patří okamžitě na pohotovost. Nejde jen o bolest – při úplné retenci hrozí selhání ledvin nebo dokonce prasknutí močového měchýře.

👉 Praktický tip: sledujte, jestli pes močí aspoň malé množství, nebo vůbec nic. Tato informace pomůže veterináři rychleji vyhodnotit závažnost stavu.

Více již brzy na: Pes se snaží čůrat, ale nejde mu to? Pozor na urgentní stav!

U štěňat je častější močení normální – mají malý měchýř a teprve se učí čistotě. Po hře, v teple nebo po slanějších pamlscích také logicky víc pijí.

👉 Zpozornět ale musíte, když štěně čůrá velmi často malé porce, nutí ho to i v noci nebo se pomočuje ve spánku. Alarmující je také, pokud pije opakovaně nad cca 100 ml/kg/den a k tomu hubne, zvrací nebo působí apaticky.

Možné příčiny? Zánět močových cest, vrozené vady (např. ektopické uretery), u starších kastrovaných fen později inkontinence, vzácně cukrovka nebo onemocnění ledvin.

👉 Praktický tip: zkuste si pár dní vést deník pití a čůrání – počet močení, přibližný objem vody, nehody doma. A pokud jdete k veterináři, vezměte ranní vzorek moči (střední proud).

Více již brzy na: Nejčastější urogenitální potíže u štěňátek. Na co si musíte dát velký pozor?

Malé množství žlutozeleného výtoku u psích kluků (tzv. smegma) je často normální – zvlášť u mladých psů, kdy ještě dozrává hormonální systém. Stejně tak mírný žlutavý výtok u fen (juvenilní vaginitida) se většinou časem upraví s prvním háráním.

👉 Zpozornět byste ale měli, pokud výtok silně zapáchá, je krvavý, doprovází ho otok, bolest, horečka nebo celková apatie. To už může značit infekci (balanoposthitis u psů, výraznější vaginitidu u fen), případně i jiný urologický problém.

Praktický rozdíl: u fen může být těžké rozeznat, zda jde o výtok z pochvy, nebo o krev v moči. Pomůže jednoduchý trik – podložka nebo bílý ubrousek při močení, případně krátké video, které ukáže veterináři, odkud tekutina vychází.

👉 Domácí péče: jemná hygiena (oplach fyziologickým roztokem), žádné agresivní čističe. Pokud výtok trvá déle než 1–2 týdny, opakuje se, nebo je spojený s bolestí a dalšími příznaky, je čas na veterinární vyšetření.

Více již brzy na: Nejčastější urogenitální potíže u štěňátek. Na co si musíte dát velký pozor?

Ale jo, taky to znáte – otevřete dveře a váš pes vypadá jako ve vytržení. Skáče, třese se, možná si i trochu „cvrkne“. Tahle reakce není důvod k obavám. Stejně tak chvění po koupání, v zimě nebo při velkém vzrušení je úplně normální.

👉 Kontrolka by vám měla začít blikat tehdy, když se třes objevuje opakovaně v klidu, je jednostranný, nebo je spojený s dalšími příznaky – třeba s bolestí, slabostí, nekoordinovanou chůzí či zvracením. V takovém případě už může jít o bolest, otravu, hypoglykémii, horečku nebo neurologické onemocnění.

📌 Největší red flag je, když se třes mění v křeče nebo ztrátu vědomí – to už není „roztomilý cukrblik“, ale urgentní stav, který vyžaduje okamžitou pomoc.

👉 Praktický tip: zkuste si všimnout kontextu – třese se pes po koupání, nebo uprostřed noci v klidu na pelíšku? Ten rozdíl je klíčový. A pokud si nejste jistí, natočte průběh na video – pro veterináře je to neocenitelná stopa.

Více již brzy na: Třese se jako drahý pes? Co může být za tím? Od zimy po vážné nemoci

Představte si, že váš pes najednou spadne, ztuhne, začne sebou škubat a slinit. Možná se i pomočí. V tu chvíli většina majitelů zpanikaří – a není divu. Vypadá to děsivě.

👉 Nejčastěji jde o epileptický záchvat. Typicky probíhá tak, že pes ztuhne, třese se, někdy kope nohama, může ztratit vědomí a nekontrolovaně slinit nebo pomočit. Po záchvatu bývá dezorientovaný, nejistý, chvíli naráží do věcí nebo působí zmateně.

Záchvaty ale nemusí být jen epilepsie – spustit je mohou i otravy, metabolické poruchy (např. nízký cukr, selhání jater nebo ledvin) nebo záněty a nádory mozku.

📌 Red flag: pokud záchvat trvá déle než 3–5 minut, opakuje se několikrát po sobě, nebo pes vůbec nenabírá vědomí mezi jednotlivými epizodami, jde o urgentní stav (tzv. status epilepticus), který ohrožuje život.

👉 Praktický tip: ať už se vám to zdá děsivé, zkuste zůstat klidní a natočte záchvat na video. Pro veterináře je to klíč k přesné diagnóze. Při dlouhém nebo opakovaném záchvatu neváhejte a jeďte rovnou na pohotovost.

Více na: Epilepsie u psů: Jak rozpoznat záchvat, co dělat a jak pomoci psovi žít kvalitní život

Najednou vidíte, jak váš pes nakloní hlavu na stranu, motá se, padá a nechce vstát. Připadá to, jako by se vracel z vesnické pouti po pěti pivech a panáku navrch. Přidat se může i rychlé kmitání očí (nystagmus).

👉 Tento obraz je typický pro vestibulární syndrom, tedy onemocnění rovnovážného aparátu. Často se objevuje u starších psů, někdy ale i náhle u mladších. Pro majitele to bývá vyděsivý zážitek – pes působí, jako by měl mrtvici.

Dobrá zpráva je, že část těchto stavů může být idiopatická (bez zjevné příčiny) a po pár dnech se zlepší. Horší scénář je, pokud jde o zánět středního ucha, mozkový nádor nebo cévní příhodu.

📌 Red flag: pokud se motání a padání náhle objeví a pes není schopen vstát, k tomu zvrací nebo je apatitický, je to stav, který vyžaduje okamžité vyšetření.

👉 Praktický tip: nebojte se, pokud pes vypadá „jako na houpačce“. Většinou mu tím víc pomůžete, když zůstanete klidní a rychle zajistíte návštěvu veterináře.

Více na: Když pes ztratí rovnováhu: Vestibulární syndrom u psa

Zakopává, kymácí se ze strany na stranu, někdy dokonce přetáčí tlapky „na hřbet“ (tzv. knuckling). Váš pes najednou chodí tak, že by mohl soutěžit o nejpodivnější taneční kreace – a vám je jasné, že to není jen roztomilé. 👉 Tyto projevy se často popisují jako „pes chodí divně“ nebo „pes má opilou chůzi“.

👉 Nejčastější příčiny jsou neurologické: onemocnění míchy (např. vyhřezlá ploténka – IVDD), polyneuropatie nebo poškození rovnovážného aparátu. Podobně ale může vypadat i metabolická porucha, otrava nebo nízká hladina cukru.

📌 Red flag: pokud pes náhle ztratí schopnost koordinace, padá, nedokáže se postavit na nohy nebo má k tomu bolestivé projevy (výkřiky, tuhé břicho), je nutné okamžité vyšetření.

👉 Praktický tip: zkuste si všimnout, jestli se potíže objevují náhle (akutně), nebo se vyvíjejí postupně. Tenhle detail veterináři hodně napoví. A pokud můžete, natočte chůzi na video – pro diagnostiku je to k nezaplacení.

Více již brzy na: Ataxie u psa: proč pes chodí „jako opilý“

Už se vám to někdy stalo? Čeká vás společná cesta autem, vyběhnete z domu spolu s pejskem, otevřete mu dveře do auta aby – jako vždy vyskočil na své oblíbené místo – a on to v polovině skoku vzdá. Zmateně se na vás podívá, ale bolest nebo slabost v končetinách mu nedovolí dokončit jinak již rutinně známý pohyb. Gauč, který byl vždy samozřejmostí, se najednou stává nepřekonatelnou překážkou. Při chůzi působí nejistě, někdy dokonce zadní nohy vypovědí službu úplně. Majitelé to často popisují jako "pes má slabé zadní nohy" nebo "pes se zhroutil vzad".

👉 Příčiny mohou být různé – od artrózy a bolestí kloubů, přes degenerativní myelopatii, vyhřezlou ploténku (IVDD) nebo lumbosakrální stenózu, až po akutní úrazy. U starších psů jde velmi často o kombinaci ortopedických i neurologických faktorů.

📌 Red flag: pokud pes náhle ztratí schopnost stát, táhne zadní nohy za sebou, nebo má k tomu bolesti a ztrácí kontrolu nad močením či kálením, je to urgentní stav.

👉 Praktický tip: sledujte, jestli slabost vznikla náhle (např. během hry, po uklouznutí), nebo se rozvíjela postupně. Ten rozdíl je klíčový – akutní stavy vyžadují okamžité řešení, chronické zase detailní vyšetření a dlouhodobou péči.

Více: Pes má slabé zadní nohy: co to znamená a jak mu pomoci?

Najednou začne bezcílně chodit dokola. Nebo stojí uprostřed místnosti a kouká skrz vás, jako by vás nepoznával. Může narážet do nábytku, být apatický a „duchem nepřítomný“, nebo naopak nezvykle neklidný.

👉 To už nejsou drobnosti, které by šly svést na únavu nebo stáří. Tyto projevy často souvisí s mozkovými onemocněními: nádory, encefalopatií, cévními příhodami nebo záněty. U starších psů se může jednat i o kognitivní dysfunkci, tedy psí obdobu demence.

📌 Red flag: pokud pes náhle ztratí orientaci, nepoznává prostředí nebo lidi, chodí dokola a k tomu zvrací či má problémy s pohybem, jde o stav, který vyžaduje rychlé vyšetření.

👉 Praktický tip: změny chování si veďte do deníku – kdy začaly, jak vypadají, jak dlouho trvají. U chronických stavů (např. demence) je to pro veterináře a vaši další péči velká pomoc.

Více již brzy: Zmatenost, ztráta koordinace či změna chování? Ne všechno je hned nádor!

Bolest dokáže ochromit jak nás, tak i naše psy. A pokud se ozve v oblasti krku nebo zad, všimnete si toho rychle. Možná se váš parťák začal vyhýbat schodům, už tak často nevyskakuje na postel nebo bolestivě zareaguje, když ho chcete zvednout ze země.

👉 Za těmito projevy často stojí problémy s páteří – u menších plemen typicky vyhřezlá meziobratlová ploténka (IVDD), u větších zase artróza nebo spondylóza. Pes má prostě bolest, a proto se pohybu vyhýbá.

📌 Red flag: pokud pes ochrne na přední či zadní nohy, nedokáže vstát nebo ztrácí kontrolu nad močením a kálením, je to urgentní stav, který potřebuje okamžité řešení.

👉 Praktický tip: při podezření na bolest zad omezte skákání, schody i prudké pohyby. A hlavně – vyhledejte veterináře, který odhalí, co je v pozadí.

Více již brzy: Bolest krku a zad u psa: od artrózy po vyhřezlou ploténku

Každý pes se občas poškrábe – stejně jako my si protáhneme kůži, když nás někde zasvědí. Pokud je to jednorázové, není důvod k obavám. Ale pokud se pes drbe pořád, až si dělá lysiny nebo škrábe do krve, už to není „jen tak“.

👉 U štěňat je časté, že si majitel všimne, že se štěně drbe víc než ostatní psi. Někdy je to drobnost – reakce na prach, trávu nebo bodnutí komára. Jindy už ale může jít o parazity (blechy, svrab), kvasinky (Malassezia) nebo alergii.

📌 Red flag: když se drbání kombinuje s zarudnutím kůže, lupy, zápachem nebo horkými ložisky (hot spoty), je na místě návštěva veterináře. Neléčené svědění se rychle mění v bolestivý zánět.

👉 Praktický tip: zkuste si všímat, kdy a kde se pes nejvíc drbe – po procházce, po jídle nebo pořád? Tyhle detaily mohou být pro veterináře klíčem k odhalení příčiny.

Více na: Kožní nemoci u psů: příčiny, projevy a léčba

Co dělat, když se na kůži psa během jediného dne objevilo kulaté, zarudlé a mokvající ložisko? Pes si ho neustále olizuje nebo škrábe a místo doslova „roste před očima“. To je typický hot spot, neboli akutní vlhká dermatitida.

👉 Nejčastěji vzniká po poškrábání, štípnutí hmyzem, při alergii nebo pokud se pod srstí drží vlhko (typicky u psů s hustou srstí po koupání). Z malého škrábnutí se během pár hodin stane bolestivý problém.

📌 Red flag: pokud má ložisko hnisavý výtok, silný zápach nebo se rychle zvětšuje, neváhejte a vyhledejte veterináře. Infekce se může šířit dál a pro psa je to velmi bolestivé.

👉 Praktický tip: než se dostanete k veterináři, snažte se postižené místo udržet v čistotě a suchu a zabraňte psovi v dalším olizování (např. ochranným límcem).

Více na: Co je hot spot? 

Hladíte psa a všimnete si, že má řidší srst nebo úplně holé místo? Nebo při česání vypadává víc chlupů, než je obvyklé? K tomu se objevují lupy a srst působí matně? To už nejsou jen kosmetické potíže – kůže tak dává signál, že něco není v pořádku.

👉 Nejčastější příčiny: paraziti (např. svrab), kvasinky, bakteriální infekce, alergie nebo hormonální nerovnováha. Někdy ale srst slábne i při nedostatku živin – typicky omega-3 mastných kyselin nebo kvalitních bílkovin.

📌 Red flag: pokud se lysiny rychle zvětšují, kůže je zarudlá, zapáchá nebo se přidává svědění, je čas navštívit veterináře. Může jít o infekci, která se bez léčby jen zhorší.

👉 Praktický tip: sledujte, kde se lysiny objevují – na zádech, kolem očí, na břiše? Typické umístění hodně napoví, jestli jde o alergii, parazity nebo jiné onemocnění.

Více na: Jak odstranit lupy u psa? | Jak ulevit psovi od svědění? | Jak vypadá svrab u psa? 

Najdete při hlazení malou bulku pod kůží – a rázem je doma panika. Má to být jen nevinný tukový lipom, nebo něco vážnějšího? Pravda je, že na pohmat to většinou nepoznáte.

👉 Časté nezhoubné útvary jsou právě lipomy (tukové nádory) nebo drobné cysty. Na druhé straně ale může jít i o mastocytom nebo jiný zhoubný nádor, který se na první pohled od lipomu neliší.

📌 Red flag: pokud se bulka rychle zvětšuje, mění barvu kůže, krvácí nebo psa bolí, nenechávejte to být. Vždy platí pravidlo – každá nová nebo měnící se boulička patří k veterináři. Jedině biopsie ukáže, o co opravdu jde.

👉 Praktický tip: bouličku si vyfoťte a pravidelně sledujte, jestli roste. Pro veterináře je tahle dokumentace cenná stopa.

Více: Kožní bouličky u psů: kdy jde o lipom a kdy o nádor

Každý pes občas voní „po svém“ – po mokré srsti, po blátě nebo po procházce v lese. To je normální. Pokud ale pes začne opravdu zapáchat a běžné koupání nepomáhá, už to normální není.

👉 Nejčastěji za tím stojí kvasinky (Malassezia) nebo bakteriální infekce, které se rozvíjejí hlavně tam, kde je vlhko a teplo – mezi prsty, v kožních záhybech nebo v uších. Typický je mastný povrch kůže, lupy, svědění a nepříjemný, často nasládlý zápach.

📌 Red flag: když se k zápachu přidává zarudnutí, mokvání, bolest nebo vypadávání srsti, je na čase vyrazit k veterináři. Neléčené infekce se rychle šíří a psa hodně trápí.

👉 Praktický tip: pokud přemýšlíte, proč pes smrdí, zkuste nejdřív zjistit, odkud pach vychází – jestli z kůže, z uší nebo z tlamy. Každý zdroj má jiné příčiny i řešení.

Více: Proč ten pes smrdí?! Nejčastější příčiny a co s tím, když ani Canine No. 5 nepomůže

Toto téma je stejně příjemné jako vytlačování análních žláz - a stejně tak důležité. Pokud váš pes zadkem vytírá podlahu častěji než váš robotický vysavač – očividně máte problém. Tento typický, poměrně srandovní pohyb se lidově nazývá sáňkování. A tedy, když už se ptáte, proč pes stále sáňkuje?

👉 Nejčastější příčinou jsou ucpané anální žlázky, které psa svědí nebo bolí. Sáňkování ale může signalizovat i parazity (např. tasemnici) nebo kožní zánět v okolí řitního otvoru.

📌 Red flag: pokud se k sáňkování přidává zápach, mokvající rána, krev nebo viditelné boule u konečníku, je na čase navštívit veterináře.

👉 Praktický tip: sledujte, jak často se sáňkování objevuje. Jednorázově to může být banalita, ale opakované nebo bolestivé projevy už vyžadují řešení.

Více: Péče o anální žlázy u psa: Jak poznat problém a kdy k veterináři?

Když pes začne třást hlavou nebo si intenzivně drbat uši, většinou něco není v pořádku. Normální je, když si občas ucho podrbe jako součást běžné hygieny. Pokud ale škrábání přechází do posedlosti a přidává se zápach z uší nebo výtok, jde už o problém.

👉 Nejčastější příčinou je zánět zevního zvukovodu (otitis externa) – často kvůli kvasinkám, bakteriím nebo ušnímu mazu, který se hromadí v záhybech. U psů s dlouhýma ušima (kokršpaněl, baset) a u alergiků je to častý problém. Někdy ale potíže způsobí i cizí těleso – typicky osina nebo malý klacík.

📌 Red flag: když ucho silně zapáchá, je zarudlé, oteklé, výtok je hnisavý nebo krvavý a pes reaguje bolestivě na dotek. V takovém případě už nečekejte a vyhledejte veterináře. Neléčený zánět se může rozšířit hlouběji a způsobit vážné komplikace.

👉 Praktický tip: nezkoušejte ucho čistit vatovými tyčinkami – můžete problém zhoršit. Používejte jen přípravky doporučené veterinářem a pokud si nejste jistí, natočte ucho i chování psa na video a ukažte to na klinice.

Více:  Zánět ucha u psa: příznaky, léčba a prevence

Vypadá ucho vašeho psa, jako by se přes noc nafouklo do měkkého balónku? Na dotek je teplé, oteklé a pes při každém sáhnutí ucukne? To je typický obraz otohematomu – nahromadění krve mezi kůží a chrupavkou boltce.

👉 Většinou vznikne po tom, co pes prudce třepe hlavou nebo se intenzivně škrábe za uchem. Drobné cévky uvnitř ucha prasknou a krev nemá kam odtéct. Spouštěčem často bývá zánět ucha, paraziti nebo cizí těleso, které psa k třesení dráždí.

📌 Otohematom sice přímo neohrožuje život, ale je bolestivý a nepříjemný. Bez řešení se může ucho trvale zdeformovat a zůstat „pokrčené“.

👉 Co dělat? Rozhodně nečekejte, že to „splaskne samo“. Správné řešení je vždy u veterináře – ucho vypustí, případně chirurgicky ošetří a zároveň hledá příčinu, proč k tomu vůbec došlo.

Více již brzy na: Otohematom u psa: příčiny a léčba

Trocha slz nebo ospalků v koutcích očí po spánku? To je normální a většinou stačí otřít vlhkým ubrouskem. Pokud se ale oči psa lesknou, stále mu tečou nebo se objevuje hnisavý, žlutý či zelený výtok, je to už jiná kapitola.

👉 Příčin může být celá řada – od alergií a podráždění prachem nebo chlupy až po infekční záněty spojivek či rohovky. Zpozornět je dobré hlavně tehdy, když je výtok jednostranný, krvavý nebo když si pes intenzivně tře oči tlapkou.

📌 Červené a podrážděné oči + hnisavý výtok = většinou infekce (bakteriální či virová).
📌 Jednostranný hnisavý nebo krvavý výtok = podezření na cizí těleso, poranění nebo osinu.

Velký red flag je, pokud se k výtoku přidá mžourání, bolest, světloplachost nebo otok – to už může ukazovat na vřed rohovky nebo jiný bolestivý stav oka, kde hraje roli každá hodina.

👉 Praktický tip: nikdy nezkoušejte aplikovat lidské kapky „co zbyly doma“. U psa můžete situaci zhoršit. Vždy je lepší vzít vzorek výtoku (stačí fotka na mobil) a vyrazit k veterináři.

Více již brzy: Zánět spojivek a výtok z očí u psa

Pes najednou mžourá jedním okem, má ho přivřené nebo se snaží schovat do stínu? To je pro nás velký signál – oko psa bolí. Světloplachost (neochota dívat se do světla) a mžourání jsou totiž typickým příznakem závažnějších očních potíží.

👉 Nejčastěji jde o zánět rohovky, poranění, vřed nebo zvýšený nitrooční tlak (glaukom). V praxi majitelé popisují, že „pes kouká jen na půl oka“ nebo že nechce otevřít oko vůbec.

📌 Pokud je mžourání spojené s hnisavým výtokem, zarudnutím nebo otokem oka, je téměř jisté, že se v oku něco děje.
📌 Náhlá světloplachost a bolest = 🚨 urgentní stav, kde rozhodují hodiny (např. vřed rohovky nebo akutní glaukom).

👉 Praktický tip: zkuste si psa nenápadně všimnout při denním světle nebo když rozsvítíte lampu. Pokud okamžitě mžourá, uhýbá hlavou nebo reaguje bolestivě, je to jasný signál, že je potřeba co nejdříve vyrazit k veterináři.

Více již brzy na: Mžourání či světloplachost u psa? Co je ještě v pořádku a kdy zbystřit?

Možná jste si všimli, že psovi z koutku oka vykoukla růžová až červená bulka, která tam předtím nebyla. To není „něco, co mu spadlo do oka“, ale vyhřezlá slzná žláza třetího víčka – stav známý jako cherry eye.

👉 Třetí víčko je u psa běžná součást oka, většinou ale není vidět. Když se žláza uvolní z vazivového úponu, vyhřezne ven a vytvoří nápadnou „třešinku“. Nejde o stav, který by psa okamžitě ohrožoval na životě, ale bez ošetření se žláza zanítí, vysychá a oko je náchylnější k infekcím i k trvalému poškození.

📌 Nejčastěji se cherry eye objevuje u mladých psů do 1 roku věku. Výrazně častější je u některých plemen – například anglický buldok, mops, kokršpaněl, bígl, shih-tzu, lhasa apso, boston terrier,  šarpej nebo bulmastif.

⚠️ Co dělat: cherry eye nikdy nezmizí samo. Správná léčba je ta chirurgická – žláza se fixuje zpět na své místo, aby dál fungovala a produkovala slzy.

👉 Praktický tip: pokud se vám doma cherry eye objeví, udělejte fotku a vyrazte k veterináři. Operace je jednoduchá a pro psa znamená rychlou úlevu.

Více již brzy na: Třetí víčko (cherry eye) u psa: proč vzniká a proč se bez operace neobejde?

Jednoho dne se podíváte na psa a jeho oko působí najednou matně, mléčně nebo do modra zakalené. To je situace, která vždy zaslouží pozornost – zvlášť pokud se objevila rychle.

👉 Zakalení může mít několik příčin:

• Edém rohovky (nahromadění tekutiny) – často při zánětu, vředu nebo glaukomu.

• Nukleární skleróza čočky – běžná u starších psů, postupná, obvykle bez bolesti a neohrožuje zrak.

• Katarakta (šedý zákal) – mléčné až bílé zakalení čočky, může vést ke slepotě.

• Infekce (např. infekční hepatitida psů, tzv. „blue eye“) – typicky provázená i celkovými příznaky.

📌 Red flag je, pokud zakalení přišlo náhle, je spojené s bolestí oka, mžouráním, zarudnutím, výtokem nebo změnou chování (pes si tře oko, nechce jíst, je apatický). To je urgentní stav – může jít o vřed rohovky nebo glaukom, kde rozhodují hodiny.

👉 Praktický tip: udělejte psovi fotku oka na denním světle. Pro veterináře je rozdíl mezi sklerózou, kataraktou a edémem rohovky často jasně patrný právě na snímku.

Více již brzy na: Zakalené oko u psa? Co znamená modrý zákal a kdy je nutná veterina?

„Má horký čumák, určitě je nemocný!“ – slyšeli jste to někdy? Vsadím se o pytel granulí, že ano. 🙂 Tenhle mýtus se mezi pejskaři drží snad věčně.

👉 Pravda je ale jiná: teplý nebo suchý čumák sám o sobě neznamená, že je pes nemocný. Nos může být horký nebo suchý naprosto normálně – třeba po spánku, po delším pobytu v teplé místnosti, nebo když si štěně zaběhá na sluníčku. Ano, i teplý čumák u štěněte může být úplně normální.

📌 Klíčové je tedy nesledovat jen nos, ale psa jako celek. Pokud je veselý, jí, pije a chová se normálně, teplý čumák není důvod k panice. Pokud se ale přidají další příznaky – horečka, apatie, nechutenství, kašel nebo průjem – pak je čas vyrazit k veterináři.

👉 Praktický tip: jediný spolehlivý způsob, jak zjistit, zda má pes horečku, je změřit mu teplotu rektálním teploměrem. Normální rozmezí je 38–39 °C.

Více již brzy na: Teplý čumák u psa = nemoc. Nebo mýtus, kterému pořád věříme

Pes, který byl dřív u dveří jako první, když jste brali vodítko, teď zůstává ležet na gauči. Hračky ho nezajímají, spí víc než obvykle, působí „bez nálady“. Někdy si všimnete i zvláštního chování – třeba že pes zírá do zdi, působí dezorientovaně nebo bez cíle bloudí po bytě.

👉 Kdy je to ještě v pořádku?  Po náročném dni, v horku, po očkování nebo u starších psů může být pár dnů klidnější režim úplně normální. Psy také přirozeně prospí 12–14 hodin denně (štěňata i víc).

🔴 Kdy zbystřit? Zpozorněte hlavně tehdy, když se apatie objeví náhle a bez jasného důvodu. Varovným signálem je také kombinace s dalšími příznaky – nechutenství, zvracení, horečka nebo změny v pití a močení. Pokud pes působí zmateně, naráží do nábytku nebo jen upřeně kouká „do prázdna“, je to důvod k veterináři. A určitě nečekejte, pokud změna trvá déle než 2–3 dny a navíc se zhoršuje.

📌 Praktické tipy: 

• ✨ Test "sýrem". Nabídněte psovi vysoce atraktivní pamlsek (kousek sýru, kuře). Pokud odmítne i to, nejde o "lenost", ale o problém. 
• ✨ Video ve spánku. Natočte krátký záznam spícího psa – chrápání, neklid, třes. Veterinář z videa vyčte víc než z popisu.
• ✨  Mini-puzzle místo dlouhé procházky. Zkuste dát psovi jednoduchou hlavolamovou hračku místo venčení – pokud ani na to nereaguje, je to silný signál k vyšetření.

Více v připravovaném článku: Pes ztrácí zájem o život? Apatie a zmatené chování pod lupou

Máte doma „duracelka“? 🐕 Pes je jako na baterky – pořád v pohybu, skáče na lidi, vítá vás tak, že vám málem vyrazí zuby, a uklidnit se zdá nemožné. Vypadá to roztomile… dokud to nezačne být únavné nebo nebezpečné.

👉 Kdy je to ještě v pořádku? Mladí psi mají energie na rozdávání a pokud se nenaučili jiný způsob, jak vás přivítat, volí prostě skákání. I přebytek podnětů (návštěva psího parku, přílišná hra s míčkem) může psa „přetočit“.

 🔴 Kdy zbystřit? Pozor byste měli zpozornět ve chvíli, kdy pes nedokáže „vypnout“ ani doma v klidu, a to i po dostatku pohybu. Pokud se hyperaktivita objeví náhle, je to další varovný signál. Neobvyklý je také noční neklid nebo stereotypní chování, jako je neustálé točení za ocasem či chytání „much“. A pokud se vítací bouře mění v riziko – třeba když pes skáče na děti nebo ohrožuje starší členy rodiny – je čas problém řešit.

📌 Praktické tipy:

• „Dechová brzda“: učte psa krátce zívnout nebo vydechnout do ruky . Mnoho psů zná tento povel jako „touch“ tedy dotek. Když se dotkne čenichem vaší ruky, jemně ho navádíte k tomu, aby chvilku podržel čumák u vaší dlaně. V této chvíli většina psů přirozeně vyfoukne vzduch/odfrkne si – je to fyziologická reakce. Je to tedy něco jako „biohack“ – pes se naučí sám sobě pustit uklidňující signál, podobně jako když my vědomě vydechneme, abychom se uklidnili.
• Hra na želvu: dejte psovi hračku pod ručník nebo deku – místo sprintu musí řešit hlavolam. Psi se paradoxně unaví víc u „pomalej“ hry než u běhání za míčkem.
• Přerušení vítací bomby: přijdete domů a hodíte maličkou hrst granulí na zem → pes místo skákání hledá. Změní se fokus a vy máte klid na vyzutí bot.

Více v připravovaném článku: "Hyperaktivní" pes: kdy jde jen o temperament a kdy o varovný signál?

Odejdete z domu – a místo klidného odpočinku začne peklo. Štěkání, vytí, rozkousané boty, pomočený koberec. Nebo naopak pes, který se už u dveří třese a nemůže vás pustit z očí. Úzkost je pro psa obrovsky vyčerpávající a pro vás frustrující.

👉 Kdy je to ještě v pořádku?  Krátkodobé vyštěknutí po vašem odchodu, lehká nervozita v novém prostředí nebo nechuť nastupovat do auta nemusí znamenat problém. Psi jsou citliví na změny režimu a chvíli jim trvá přizpůsobit se.

🔴 Kdy zbystřit? Zpozorněte, pokud pes při samotě ničí dveře, klepe se, nadměrně sliní nebo se dokonce zraňuje. Velkým varovným signálem je i to, když úzkost začíná už při „odchodových signálech“, jako jsou boty nebo klíče v ruce. Na problém ukazuje také pomočování, defekace nebo zvracení během vaší nepřítomnosti. Pokud pes odmítá jídlo a vodu, jde o další známku vážné úzkosti. A u cestovní úzkosti je důvodem k řešení silné zvracení, třes nebo panika už jen při přiblížení k autu.

📌 Praktický tipy: 

• Odloučení bez odchodu: nasaďte boty, vezměte klíče… a sedněte si s nimi k televizi. Pes se naučí, že tyto signály neznamenají vždy paniku.
• “Nudné” příchody: po návratu ignorujte psa 2–3 minuty. Funguje to líp než sto objetí – snižuje to kontrast mezi samotou a vaším příchodem.
• Opuštěný pokoj ≠ prázdnota: zkuste schovat pamlsky po bytě, nebo dát psovi olizovací podložku naplněnou směsí (banán + tvaroh + granule). Mozek zaměstnaný hledáním ≠ mozek v panice.
• Úzkost při cestování v autě? Někteří psi paradoxně snášejí líp cestu pozpátku – zkuste otočit přepravku tak, aby pes neviděl přímo na silnici.

Více v připravovaném článku: Když samota bolí: co dělat, když pes ničí byt?

Bouchnou dveře, vzdálený hrom, první rachejtle – a váš pes už je pod stolem, třese se, sliní nebo se zoufale snaží dostat pryč. Noise phobia patří mezi nejčastější úzkostné poruchy u psů a dokáže proměnit svátky nebo letní bouřky v noční můru.

👉 Kdy je to ještě v pořádku? Lehká nejistota při prvních bouřkách nebo ohňostrojích je normální, zvlášť u mladých psů. Pokud se pes schová na své místo a po pár minutách se uklidní, nemusíte mít obavy.

🔴 Kdy zbystřit?  Problémem je, když se pes třese, lapá po dechu, nadměrně sliní nebo se snaží panicky utéct – třeba i rozbitím dveří či oken. Varovné je také to, když strach přetrvává i po odeznění bouřky, nebo když pes začne reagovat už na jemné signály, jako je vítr či zatažená obloha. Pokud úzkost zasahuje do běžného života a pes se bojí vyjít ven i bez bouřky, je to jasný důvod k řešení.

📌 Vyzkoušejte:

• Zvuková clona: místo hudby pusťte psovi audioknihu nebo podcast s lidskými hlasy. Studie ukazují, že rytmus lidské řeči zklidňuje víc než klasická hudba.
• Antistatická dečka: někteří psi reagují ne na zvuk, ale na elektrické výboje před bouřkou. Pomáhá obyčejná antistatická textilie (např. přehoz ze sušičky), kterou psovi lehce přetřete srst.
• „Bezpečný bunkr“: nevytahujte psa násilím ze skrýše – naopak mu ji vylepšete (přikrývka přes stůl, otevřená přepravka s dekou, přidaný pamlsek). Pes se v ní naučí hledat útočiště místo toho, aby panicky utíkal.

Více v připravovaném článku: Hromy, ohňostroje a pes v panice: Jak zvládnout noise phobii v klidu?

Pes, který byl vždycky mazlivý, najednou zavrčí, když se přiblížíte k misce. Nebo uhne před dotykem a vycení zuby. Někdy je spouštěčem návštěva, jindy setkání s dítětem. Agrese u psa nikdy není „zlá povaha“ – je to signál. Často říká: „bojím se, bolí mě to, nechci o něco přijít“.

👉 Kdy je to ještě v pořádku? Mírné zavrčení, když pes chrání kost nebo místo na gauči, je přirozený způsob komunikace. I vyhýbání se kontaktu může být jen „nejsem teď v náladě“. Varovné ale je, pokud pes nemá možnost odejít a agrese se stupňuje.

🔴 Kdy zbystřit? Zpozorněte, pokud se agresivní chování objeví náhle u psa, který nikdy nevrčel. Signálem problému je také to, když pes chrání úplně běžné věci (misku s vodou, místo, hračku), nebo když agrese směřuje vůči dětem. Důvodem k vyšetření je i odmítání dotyku, hlavně pokud je spojeno s bolestí (uši, zuby, klouby, páteř). A určitě jednejte rychle, pokud agrese přeroste v pokousání, bitky s jinými psy nebo pokud přijde po úrazu.

📌 Vyzkoušejte i tyto tipy:

• „Výměnný obchod“ místo „vezmu ti to násilím“.  Pokud chcete psovi sebrat kost nebo hračku, nikdy to nedělejte silou – tím jen posílíte jeho potřebu věc hlídat. Raději mu nabídněte něco lepšího (např. kousek masa). Pes pochopí, že výměna je výhodná, a časem ztratí nutkání bránit svůj předmět.
• Dotyk na povel. Pokud pes reaguje agresí při dotyku, může to mít dva důvody – bolest (zuby, klouby, páteř) nebo strach/nedůvěru. Proto vždy nejdřív nechte psa vyšetřit u veterináře. Pokud se bolest vyloučí, můžete začít s jednoduchým cvičením: položíte mu na chvilku ruku na bok a hned následuje odměna. Postupně se učí, že dotyk znamená něco pozitivního. Pokud ale pes i tak uhýbá nebo vrčí, cvičení stopněte a poraďte se s odborníkem.
• Návštěvy v režii psa. Při příchodu hostů psa nenuťte, aby se šel seznámit. Dejte mu možnost odejít do jiného pokoje nebo na pelíšek. Když má volbu, jeho stres klesá a agresivní reakce se často vůbec nespustí.
• Mapa spouštěčů. Vezměte si zápisník a pište si: kdy pes zavrčel, v jaké situaci, kdo byl přítomen, co se dělo těsně předtím. Tyto „vzorce agrese“ vám pomůžou pochopit, zda jde o bolest, strach, hlídání zdrojů nebo jiný problém. Když pak půjdete k odborníkovi, máte v ruce konkrétní data.

💡 Na toto komplexní téma pro vás připravujeme sérii článků, kde půjdeme víc do hloubky a projdeme si například Resource guarding, Strach z doteků, agrese a reaktivita a mnohem víc. Nezapomeňte proto sledovat náš blog. 

Přijdete domů a čeká vás spoušť – rozkousané boty, roztrhaný polštář, převrácený odpadkový koš. Nebo pes, který se na zahradě místo hraní pustí do rytí jam, až to vypadá jako staveniště. A někdy se přidá i humpování – pes „naskakuje“ na lidi, jiné psy nebo předměty. Navenek to působí legračně, ale ve skutečnosti to často bývá projev stresu, frustrace nebo přetlaku energie.

👉 Kdy je to ještě v pořádku? Štěňata objevují svět zuby – rozkousaná bota v jejich věku není nic neobvyklého. Občasné kopání děr je pro některá plemena (teriéři, jezevčíci) přirozené. I humpování může být jen přebytek vzrušení nebo hra.

🔴 Kdy zbystřit? Problém nastává, když je destrukce systematická, opakuje se i v přítomnosti majitele nebo pes ničí věci do té míry, že si ublíží. Pokud pes kope nebo kouše až obsesivně, může to být známka frustrace, bolesti nebo separační úzkosti. Humpování, které je časté, agresivní nebo spojené s jinými změnami chování (úzkost, agrese), signalizuje stres nebo zdravotní problém.

📌 Praktické tipy?

• Krabicová demolice: nabídněte psovi starou kartonovou krabici s pamlsky uvnitř. Ukojí si potřebu ničit – ale bezpečně a pod kontrolou.
• Střídání hraček: stejně jako se rychle okouká seriál, i hračky ztrácejí kouzlo. Dejte psovi k dispozici vždy jen část hraček a jednou týdně je protočte. Pes bude mít pocit „novinky“.
• Humpování přesměrujte: místo kárání dejte psovi do tlamy hračku na tahání nebo žvýkání. Často totiž jde o přebytek vzrušení, který potřebuje ventil.
• Kopání využijte: vyhraďte psovi „legalizované“ místo – kout zahrady s pískem nebo hlínou, kde může hrabat. Přesměrování funguje líp než zákaz.

📌 Destruktivní chování má mnoho podob a příčin – od separační úzkosti, přes nudu až po zdravotní problémy. Proto pro vás  chystáme i samostatné články.

Ne všechny změny chování se dají popsat v pár větách. Některé se zdají nenápadné, ale mohou být prvním signálem nemoci nebo hlubšího problému. Proto vám tu dáváme rychlý přehled dalších situací, kdy je dobré zbystřit:

• Odmítání jídla nebo vody – nebo naopak žebrání a kradení jídla: může jít o bolest, stres, ale i metabolické onemocnění.
• Značkování a močení v bytě: stres, teritorialita, infekce močových cest.
• Nadměrné štěkání a vytí (i v noci): nuda, separační úzkost, bolest, noční neklid.
• Reaktivita na vodítku (na psy, lidi, auta): frustrace, strach, nedostatek socializace.
• Obsedantní chování (lízání, točení za ocasem, „chytání much“): může mít kořeny v bolesti, dermatologickém či neurologickém problému.
• Změny ve hře či výcviku: pes ztrácí zájem, hůř se učí nebo má problém s motivací.
• Změny spánku: spí extrémně moc nebo naopak málo – může jít o bolest, endokrinní onemocnění nebo kognitivní dysfunkci.
• Senior pes a kognitivní dysfunkce (CDS): dezorientace, „zírání do zdi“, noční neklid – podobně jako u lidí s demencí.
• Náhlé změny po hárání nebo falešné březosti: u fen typické hnízdění, hlídání hraček a změny nálady.

💡Každé z těchto témat je dost velké na samostatný rozbor. Proto se jim budeme podrobně věnovat v připravovaných článcích – abyste o nic důležitého nepřišli a měli vše hezky pohromadě v jednom kvalitním balíčku, jak jste u nás zvyklí.