🐶 Proč to ten pes dělá?! 8 zvyků, které (ne)dávají smysl

Upozornění: Informace uvedené v tomto článku mají pouze informativní charakter. Není to náhrada za odbornou konzultaci, vyšetření ani léčbu veterinárním lékařem. V případě akutních zdravotních problémů vašeho psa (náhlé zvracení, průjem, apatie, pokud pes sní něco nevhodného apod.) nebo specifických dotazů ohledně péče a výcviku mimo oblast výživy a našich produktů doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného odborníka (váš veterinář, psí trenér, chovatel konkrétního plemene apod.). Naším cílem je pomoci vám s výběrem správné výživy nebo produktů z našeho e-shopu, které mohou podpořit zdraví vašeho psa, pomoci předcházet zdravotním problémům nebo zlepšit či vyřešit některé chronické potíže, které lze řešit výživou a vhodnými doplňky. 🐾

 

Pokud jste viděli svého psa jíst trávu, olizovat zem nebo udělat něco, co vám zvedlo žaludek, nejste v tom sami. Z psího pohledu za tím často bývá logika. Rozebereme 8 nejčastějších „zvláštností“ – od pojídání trávy a hlíny až po koprofagii, vysvětlíme, proč vznikají, jak na ně reagovat a kdy je čas na veterinární vyšetření.

 

 Proč to ten pes dělá?

Zdroj: Canva.com

TL;DR  | Rychlé shrnutí

💩 Koprofagie: u štěňat běžná (zvědavost), u dospělých spíš nuda, stres či zlozvyk.
➡️ Sbírejte trus, trénujte „nech to“, dopřejte podněty, kontrolujte trávení a odčervujte.

🌱 Tráva: většinou normální, ale při zvracení, krvi nebo letargii → veterinář

🟫 Hlína: vůně, chutě, zkoumání, často pica chování nebo výjimečně problém s trávením/železem. Riziko parazitů a chemie v půdě.

🌲 Dřevo: běžné i když nevhodné žvýkání, pozor na polykání a na zranění v tlamě. Nabídněte bezpečné alternativy (olivové či kávové dřevo).

🪨 Kameny/plast/textil: nejčastěji behaviorální původ - pica chování - vážné – riziko obstrukce, nutný veterinář.

👅 Olizování: pozdrav nebo uklidnění; nutkavé = stres či GI problém.

🤢 Válení ve „smradech“: instinkt, ale ne v trusu či mrtvolách.

🚨 K veterináři: náhlé změny, časté opakování, zvracení, průjem, krev, apatie, cizí předměty.

 

Pes s bryndákem a příborem sedí za stolem

Obrázek psího gurmána nám pomohla vygenerovat umělá inteligence Gemini

 

💩 Proč pes žere výkaly?

Koprofagie – tedy konzumace výkalů – patří mezi poměrně časté, ale pro majitele velmi nepříjemné chování. Ano, je to nechutné a může to pořádně zaskočit. Z pohledu psa však může jít o přirozený projev, který má biologické i behaviorální vysvětlení.

Vidět svého psa, jak si s nadšením pochutnává na vlastních nebo ještě hůř - cizích výkalech, je určitě šok. Z etologického pohledu to ale není nutně „abnormální“ – jde o chování, které může mít kořeny v pudovém jednání, stresové reakci nebo prostě v nedostatku podnětů.

 

1️⃣ Ne – nejde o „nutriční deficit“

Dlouho se předpokládalo, že psi jedí výkaly kvůli nedostatku vitamínů nebo minerálů.
Moderní výzkumy to však nepotvrzují.

📚 Podle studie Hart, B. L. (2018): “The Paradox of Canine Conspecific Coprophagy” (Veterinary Medicine and Science) bylo více než 80 % psů koprofagů zcela zdravých – bez známek nedostatku živin či enzymů.
Doplňování vitamínů nebo minerálů navíc chování neovlivnilo.

V přehledu Hart & Hart (2021) se uvádí, že koprofagie je evolučně přirozené chování, nikoli projev nutriční chyby.
U divokých šelem a matek po porodu jde o „čisticí chování“, které pomáhá udržet hnízdo hygienické.

➡️ Koprofagie tedy nevzniká kvůli nedostatku živin – její kořeny jsou především etologické a behaviorální.

 

2️⃣ Zdravotní důvody

V některých případech ale může být koprofagie sekundárním příznakem onemocnění trávicího traktu, například:

  • střevní paraziti (Giardia, škrkavky),
  • pankreatická insuficience (EPI),
  • poruchy vstřebávání (malabsorpce) nebo jiné trávicí obtíže.

Pokud se k chování přidá i hubnutí, průjem, nadměrná plynatost, nadýmání, mastná stolice nebo apatie – navštivte veterináře.

 

3️⃣ Nejčastější příčinou jsou behaviorální faktory

Ve většině případů má koprofagie psychologické pozadí.

  • Nuda a nedostatek podnětů: pes si hledá "zábavu" nebo chce upoutat pozornost.
  • Stres a úzkost: frustrace, separační úzkost, omezení pohybu/rutiny.
  • Napodobování: štěňata kopírují chování matky, která po porodu čistí hnízdo.
  • Zlozvyk nebo neúmyslné posílení chování: někteří psi zjistí, že tím zaujmou majitele (reakce = pozornost), a chování se upevňuje.

📚 Behaviorální příručky BSAVA (2022) a Vetlexicon (2023) uvádějí tyto příčiny jako nejčastější a vědecky podložené.

 

✅ Jak chování zvládnout

✅ Zajistěte mentální i fyzickou stimulaci (hlavolamy, čichací hry, hledací aktivity, pravidelné procházky).
Okamžitě sbírejte trus – čím méně příležitostí, tím rychleji chování vymizí.
✅ Natrénujte povel „nech to“ / „fuj“ – s pozitivním posilováním.
Nereagujte křikem ani tresty – posiluje to chování skrze pozornost.
✅ Pokud chování přetrvává, nechte veterináře vyloučit pankreatickou insuficienci, parazity či trávicí potíže.

 

Proč pes žere trávu?

Zdroj: Canva.com

🌿 Proč pes jí trávu?

Někteří psi žvýkají trávu s takovým nadšením, jako by šlo o nejlepší pamlsek na světě. Pro nás lidi zvláštní pohled (i když myslím, že stejně se tváří můj manžel, když mě vidí sedět na gauči s rukolou) – ale pro psy jde o zcela přirozené chování, které většinou nesignalizuje nemoc.

Proč to tedy dělají? Je to pokus „vyčistit si žaludek“, nebo jim prostě chutná?

 

🌱 Je tráva „přírodní projímadlo“?

Nejčastěji se říká, že pes jí trávu, aby vyvolal zvracení. Jenže moderní výzkumy ukazují, že to platí jen pro malou část psů.

📚 Podle studie Sueda et al., 2008 (UC Davis, Applied Animal Behaviour Science):

  • 79 % psů pravidelně jí trávu,
  • jen 22 % po ní zvrací,
  • a pouze 9 % psů se předtím jevilo nemocných.

Z toho vyplývá, že většina psů nejí trávu kvůli zvracení – u zdravých psů jde o běžné a neškodné chování.

Někteří psi, jako třeba Anatolská pastevecká Sárka 👋, si dokonce vybírají stébla podle chuti – jako praví gurmáni.

 

🐺 Pozůstatek přirozeného chování

Z etologického hlediska může být jedení trávy pozůstatkem chování psovitých šelem.
Ve volné přírodě vlci a kojoti přijímají rostlinný materiál přímo nebo přes obsah střev kořisti.

Analýzy trusu ukazují, že tráva se nachází v 10–40 % vzorků divoce žijících vlků a jiných psovitých, což naznačuje, že jde o běžnou a přirozenou součást jejich potravy, ne o příznak nemoci.

Předpokládá se, že rostlinná vláknina podporuje střevní mikrobiom a pomáhá udržovat jeho rovnováhu.
Někteří autoři také uvádějí, že tráva může mechanicky napomáhat vylučování nestravitelných zbytků či parazitů, ale jde spíše o evoluční hypotézu než prokázaný fakt.

 

🐾 Nuda, stres nebo prostě zvyk

Někteří psi sahají po trávě ze zvědavosti, nudy nebo stresu. Žvýkání trávy působí uklidňujícím dojmem, pomáhá uvolnit napětí a zaměstná jejich pozornost. Pes, který tráví hodně času sám, si z občasného okusování může vytvořit naučený zvyk, podobně jako si člověk ze stresu kouše nehty.

 

🥬 A možná mu prostě chutná

Někdy netřeba hledat složitá vysvětlení tam, kde stačí jednoduché – tráva psovi prostě chutná. Čerstvá, orosená stébla mohou být pro psa osvěžující podobně jako pro nás křupavý salát. Pokud je pes jinak zdravý, veselý a nemá trávicí potíže, není důvod k obavám.

 

⚠️ Kdy zpozornět?

🍃 pes jí trávu kompulzivně nebo denně,
🍃 opakovaně zvrací nebo se objeví průjem,
🍃 je apatický, hubne nebo odmítá jídlo,
🍃 nebo pokud trávník mohl být ošetřen pesticidy, herbicidy nebo hnojivy.

V takovém případě je na místě veterinární vyšetření, protože chování může souviset s gastritidou, refluxem nebo jiným onemocněním trávicího traktu.

 

✅ Co můžete udělat

  • Dopřejte psovi dostatek pohybu a mentální stimulace – čichací hry, aportování, hlavolamy.
  • Ujistěte se, že má vyváženou, plnohodnotnou stravu.
  • Trávu nezakazujte násilně, pokud je pes zdravý, neublíží mu.
  • Sledujte spíše frekvenci a doprovodné příznaky; při náhlém výskytu nebo zhoršování chování konzultujte veterináře.

Proč pes žere hlínu?

Zdroj: Canva.com

 

🌍 Proč pes žere hlínu nebo zeminu?

Někteří psi neodolají – občas si „loknou“ z květináče, jiní si s chutí dají „dezert“ přímo ze záhonu. Ač to na první pohled působí zvláštně, pro psa jde často o přirozené chování.

 

🪨 Ne vždy jde o chybějící minerály

Dlouho se věřilo, že pes žere hlínu kvůli nedostatku minerálů jako železo či zinek. Novější poznatky – například podle WSAVA Global Nutrition Guidelines (2023) a Hart et al., 2018 (JAVMA) – však ukazují, že geofagie není spolehlivým znakem nedostatku živin.

Doplňování minerálů nebo vitamínů zřídka odstraní chování, protože v pozadí bývají spíš behaviorální nebo trávicí příčiny. Jen malá část psů žere hlínu v důsledku anémie, malabsorpce nebo pankreatické insuficience (EPI) – a ti obvykle vykazují i jiné příznaky jako hubnutí, průjem či apatie.

 

🐾 Zvědavost, stres nebo stereotyp

Nejčastějším důvodem, proč pes ochutná zem, je zvědavost nebo stres. Mladí psi objevují svět tlamou – půda jim nabízí nekonečný svět pachů a textur. U dospělých se z toho může stát naučený rituál nebo způsob uklidnění, podobně jako když si člověk kouše nehty.

📚 Protopopov (2014, Applied Animal Behaviour Science) popisuje geofagii jako formu pica chování – tedy nutkavé jedení nejedlých látek, které často souvisí s úzkostí nebo frustrací, o kterém si řekneme více níže v článku.

 

🌿 Půda jako „bufet“ pachů a mikroorganismů

Pro psa není půda jen špína – je to wellness, informační kanál a snídaňový bufet v jednom. Je plná mikroorganismů, pachů a organických zbytků, které psovi vyprávějí příběhy o tom, kdo tudy prošel, co se rozkládá a co kvete.

A zatímco nám voní mokrá hlína po dešti, pes vnímá stovky vrstev vůní – jako byste procházeli kolem cukrárny plné karamelu, čokolády a vanilky. Ochutnávání půdy je proto často součást přirozeného zkoumání prostředí, nikoliv nutně patologický jev.

 

🚨 Kdy zbystřit

⚠️ Pes žere hlínu pravidelně nebo ve větším množství,
⚠️ dochází k zvracení, průjmu, nechutenství nebo apatii,
⚠️ nebo máte podezření na kontaminovanou půdu (pesticidy, těžké kovy, plísně).

🧪 Environmental Science & Pollution Research (2023) upozorňuje, že městské půdy mohou obsahovat toxická množství olova, arzenu a pesticidních reziduí – a i malé dávky mohou poškodit játra, ledviny či nervový systém.

 

✅ Co můžete udělat?

  • Zkontrolujte výživu psa – zejména obsah minerálů a stopových prvků.
  • Dopřejte psovi mentální stimulaci – čichací hry, hlavolamy, společné aktivity.
  • Zabraňte přístupu ke kontaminované půdě nebo květináčům s hnojivy.
  • Pokud se chování opakuje, nechte provést krevní obraz, vyšetření stolice a kontrolu trávení.

 

Pes žere dřevo

Zdroj: Canva.com 

🌲 Proč pes žere nebo okusuje dřevo a větve

Pokud máte doma malého "zahradníka", který si občas pochutná na větvích nebo spadlém dřevě, pravděpodobně dělá něco, co je pro něj naprosto přirozené. Žvýkání a nošení oblíbených klacků napříč lesem je pro psa přirozený způsob, jak se uklidnit a uvolnit. Uvolňuje endorfiny, odbourává stres a pomáhá zvládat nudu či napětí.

📚 Podle Horwitz & Mills (2021, JVB) má žvýkací chování silný samoregulační účinek – snižuje hladinu kortizolu a pomáhá psovi udržet emoční rovnováhu.

Pokud pes jen okusuje dřevo, nepolyká kousky a jinak se chová normálně, nejde o problém – ale o instinktivní formu relaxace. Avšak ani toto chování není vždy bezpečné. Pojďme se na to podívat blíž.

 

🦷 Štěňata a výměna zubů

U mladých psů může žvýkání větví souviset s výměnou zubů (zhruba mezi 3.–7. měsícem). Tvrdší předměty jim pomáhají zmírnit tlak v dásních – podobně jako dětem kousátko.

➡️ Pokud je pejsek v tomto věku, nabídněte mu bezpečné alternativy: gumové nebo mražené hračky, sušené pamlsky či jiné žvýkací možnosti.

 

💭 Nuda, stres a přebytek energie

U dospělých psů může okusování dřeva znamenat, že pes má málo pohybu nebo mentální stimulace. Často jde o tzv. displacement behavior – tedy chování, kterým pes odbourává napětí, když nemá jinou možnost ventilace.

📚 Protopopov popisuje, že se objevuje hlavně u psů s nízkou aktivitou nebo separační úzkostí.

 

🌳 Chuť, vůně a rizika

Někteří psi si na dřevě doslova pochutnávají. Vlhké větve jim voní jako přírodní snack – plný mízy, zbytků rostlin a pachů, které pro psí nos znamenají hotový gurmánský zážitek. Jenže… i nevinné okusování může mít nepříjemné následky.

Největší riziko přichází ve chvíli, kdy pes chytí dřevo do tlamy:

  • ostré třísky se mohou zapíchnout do dásní, jazyka nebo krku,
  • malé kousky může spolknout – a ty pak ucpou střeva nebo poškodí žaludek,
  • tvrdé větve mohou zlámat zuby nebo podráždit dásně.

Kromě mechanických poranění jsou tu i toxická rizika:

Některé druhy dřeva (např. ořech, třešeň, bříza či dub) obsahují třísloviny a fenoly, které mohou podráždit trávicí trakt nebo způsobit otravu.

Staré, plesnivé dřevo často ukrývá mykotoxiny, jako jsou aflatoxiny – ty mohou poškodit játra i nervový systém.

A pokud pes sáhne po chemicky ošetřeném nebo lakovaném dřevu, riziko otravy je ještě vyšší.

➡️ Proto veterináři doporučují místo „přírodního dřeva“ nabízet bezpečné žvýkací alternativy – gumové nebo nylonové hračky, nebo ekologické sticks z olivového či kávového dřeva. Jsou odolné, nelámou se, neporaní tlamu – a psovi poskytnou stejný pocit spokojenosti z hry a žvýkání. 🦴

 

🚩 Je to vůbec problém?

I když to vypadá nevinně a pro psa zcela přirozeně, pes by vůbec neměl mít dřevo v tlamě. Stačí pár vteřin a ostrá tříška se zapíchne do dásní, jazyka nebo krku – nebo skončí v trávicím traktu, kde může napáchat mnohem větší škody.

Kromě poranění v tlamě však mohou nastat i další rizikové situace:

⚠️ Pes spolkl kus dřeva – hrozí ucpání střev, perforace nebo vnitřní krvácení.
⚠️ Pes ničí nábytek, ploty nebo systematicky okusuje dřevo – jde o signál nudy, frustrace či stresu.
⚠️ Objeví se zvracení, bolest břicha, krev ve stolici nebo poranění v tlamě – ihned vyrazte k veterináři.

 

✅ Jak pomoci?

  • Nedovolte mu žvýkat nebo si hrát se dřevem. Nabízejte bezpečné žvýkací alternativy.
  • Dopřejte psovi pohyb a mentální aktivity – čichací hry, aportování, hlavolamy.
  • A sledujte doprovodné příznaky – únava, zvracení, poranění nebo nechutenství vedou k veterináři.

 

Pes s vypláznutým jazykem

Zdroj: Canva.com

 

🧱 Proč pes olizuje podlahu, zdi nebo textilie?

Psi poznávají svět nosem a jazykem. To, co nám může připadat divné, je pro ně jen jiný způsob, jak „číst“ pachy kolem sebe. Podlaha, deka nebo zdi mohou nést vůně jídla, lidí nebo zvířat – a pes je prostě zkoumá.

V takových případech jde o zcela normální chování – pes prostě „čichá jazykem“. Zvědavě zjišťuje, co se na daném místě dělo, podobně jako my scrollujeme po sociálních sítích.

 

🍗 Zbytky jídla a pachy

Nejčastějším důvodem olizování podlahy je ten nejbanálnější – zbytky jídla nebo tuků. Pes cítí i to, co my nevidíme – jeho čich je až 100 000× citlivější než ten náš. Takže i mikroskopická kapka omáčky je pro něj jako celá hostina.

Ve většině případů jde jen o „úklid“ po nás. Pokud ale nechcete, aby se z vašeho psa stal čtyřnohý robotický vysavač, stačí v kuchyni udržovat čistotu a pachy pod kontrolou.

 

😟 Když za tím není jen zvědavost

Pokud pes olizuje opakovaně, dlouho a bez zjevného důvodu, může jít o kompulzivní chování, odborně nazývané EAL – Excessive Licking of Surfaces.

📚 Podle Bécuwe-Bonnet et al., 2012 (Journal of Veterinary Behavior):

  • 75 % psů s EAL mělo diagnostikované gastrointestinální onemocnění,
  • zbytek trpěl stresem nebo úzkostí (např. separační úzkost, nuda, frustrace).

Olizování totiž uvolňuje endorfiny a psovi pomáhá se uklidnit. Pokud to ale dělá často a bez příčiny, je třeba myslet i na stres nebo zdravotní problém.

 

🩺 Trávicí problémy nebo nevolnost

Časté olizování podlahy může signalizovat, že psovi není dobře od žaludku – například při gastritidě, refluxu nebo pankreatitidě.

📚 Studie deNapoli et al. (2020, JAVMA) ukázala, že po léčbě trávicích onemocnění toto chování zmizelo až u 85 % psů.

Pokud tedy olizování doprovází zvracení, nechutenství, slinění nebo časté polykání, je čas na vyšetření trávicího traktu.

Ve výjimečných případech může být nadměrné olizování součástí pica chování (nutkavé pojídání nejedlých látek) nebo projevem neurologických poruch – např. demence či epileptického chování. V takovém případě je nutné neurologické vyšetření.

 

🚩 Kdy zpozornět?

⚠️ Pokud pes olizuje často, bez zjevného důvodu nebo stále stejná místa či textilie,
⚠️ pokud se objeví zvracení, průjem, nechutenství nebo úbytek váhy,
⚠️ máte-li podezření, že povrchy obsahovaly chemikálie, čisticí prostředky, plísně nebo mykotoxiny,

⚠️ nebo pokud pes působí apaticky, „v transu“ nebo vykazuje známky úzkosti.

 

✅ Co můžete udělat?

  • snižte stresové podněty (stabilní rutina, klidné prostředí na odpočinek, dostatek pohybu),
  • odstraňte pachové nebo chemické podněty z podlah a zdí,
  • zařaďte více mentálních aktivit (čichací hry, žvýkání, hlavolamy),
  • pokud chování přetrvává, navštivte veterináře

 

Pes žere kamení

Zdroj: Canva.com

 

🪨 Proč pes jí kameny? Pica chování

Pica je odborný termín pro opakované pojídání nepoživatelných látek – například kamenů, plastů, ponožek, textilií, hlíny, plastových víček či dřeva.
Na rozdíl od běžného zkoumání předmětů tlamou při pice pes materiál cíleně polkne, což může vést k vážným zdravotním komplikacím.

📚 Podle BSAVA Manual of Canine and Feline Behavioural Medicine (2022) má pica často behaviorální pozadí, ale před závěrem je nutné vyloučit i zdravotní příčiny.

 

🐶 Kdy se pica objevuje nejčastěji?

Studie Yamada et al. (2019) ukázala, že pica patří mezi nejčastější problematická chování u psů – zejména mladých a kastrovaných jedinců. S věkem zpravidla slábne, ale jen výjimečně zmizí bez pomoci. Spouštěčem bývá nuda, stres, úzkost nebo nedostatek podnětů.

 

💭 Není to „problém žaludku“, ale emocí

Podle Masson et al. (2021) mělo více než 70 % psů, kteří skončili na operaci kvůli spolknutí cizího předmětu, prokazatelné behaviorální poruchy – stres, impulzivitu či frustraci. Ve skutečnosti se tedy pica netýká jen trávení, ale hlavně regulace emocí a impulzů.

Přesto se vyplatí nechat psa vyšetřit. Onemocnění jako anémie, EPI, chronické střevní potíže, hormonální či jaterní poruchy (AKC, PetMD, Vetlexicon, 2023–2024) je třeba vyloučit dříve, než se přistoupí k práci s chováním.

 

⚠️ Proč je pica nebezpečná a jak ji řešit?

Polykání předmětů není jen „zlozvyk“ – hrozí ucpání střev, dušení, perforace žaludku nebo otrava, což často končí chirurgickým zákrokem. Podle Massona (2021) až 40 % operací kvůli cizím tělesům souviselo právě s pica chováním.

Základem je kombinovaný přístup – nejprve veterinární vyšetření, poté práce s prostředím a chováním:

  • zvyšte mentální a fyzickou aktivitu (čichací hry, hlavolamy, aportování),
  • trénujte povely jako „nech“ nebo „pusť“,
  • odstraňte z dosahu nebezpečné předměty a nabídněte bezpečné alternativy ke žvýkání,
  • pokud je pes úzkostlivý, vyhledejte pomoc behavioristy

 

Di0r Sausage pes se válí v trávě

S "produktovou fotografií" nám pomohla umělá inteligence Gemini 10/2025 

 

🤢 Proč se pes rád válí ve „smradech“

(v mršinách, výkalech, rybách, slimácích a jiných „pokladech“)

Pro nás odpudivé, pro psa fascinující.

Zatímco my krčíme nos, náš pes právě skáče do parfému Canine No.5 nebo Dior Sausage. A dělá to z naprosto logických, evolučních důvodů. Toto chování se nazývá scent rolling – pachové válení – a patří k nejstarším psím instinktům.

 

1️⃣ Maskování pachu

Nejpravděpodobnější vysvětlení, které potvrzují etologické výzkumy vlků a kojotů (Gese & Ruff, 1997; Goodman, 2012; Hart, 1988, Journal of Chemical Ecology), je maskování vlastního pachu.

Ve volné přírodě se vlci, kojoti či lišky válejí ve silně zapáchajících látkách – trusu kořisti, mršinách nebo zdechlinách – aby překryli svůj pach. Pomáhá jim to přiblížit se ke kořisti, zmást predátory nebo skrýt svou přítomnost.

 

2️⃣ Pachová komunikace

Druhá teorie, kterou popisují Fox (1971), Horowitz (2017) a McGowan (2021), tvrdí, že válení v pachách je i formou pachové komunikace. Pes si „bere“ vůni s sebou – aby ji mohl přenést domů a sdílet se smečkou. Když se vrátí, ostatní psi ho intenzivně očichávají a zjišťují: „Kde jsi byl a co jsi našel?“

 

3️⃣ Fyzické potěšení

Někteří psi se v silných pachách válí jednoduše proto, že jim to dělá dobře. Jde o senzorickou stimulaci – pach, dotek, pohyb. Čichové podněty aktivují limbický systém (centrum emocí) a spouští uvolňování dopaminu – hormonu radosti.

 

4️⃣ Evoluce a plemenné rozdíly

Chování je výraznější u loveckých a pracovních plemen, která si zachovala silný lovecký instinkt. Podle WSAVA Behavioral Guidelines (2023) jde o evoluční reflex, který přetrvává i u moderních domácích psů – pozůstatek chování, které kdysi zvyšovalo šance na přežití.

 

🚨 Kdy to není v pořádku?

Většina psů to dělá občas – a bez následků. Pozor však, pokud se pes válí:

  • ⚠️ kompulzivně nebo při každé procházce – může jít o stresové chování,
  • ⚠️ v mršinách, trusu jiných psů nebo slimácích – hrozí infekce a paraziti.

Mezi nejčastější rizika patří:

  • Leptospiróza (moč hlodavců),
  • Angiostrongylus vasorum – plicní hlístice přenášená slimáky,
  • Giardia, kampylobakterie, parvoviróza.

📚 Veterinární přehledy (např. Bertolini et al., 2022, Vet. Parasitology Review) upozorňují, že kontakt se slimáky nebo jejich hlenem představuje reálnou cestu přenosu plicních parazitů.

 

✅ A jak reagovat?

  • Nereagujte vůbec, nebo v klidu – pro psa to není zlozvyk, ale reflex.
  • Naučte ho povely „nech“ / „ke mně“ a zkuste je použít ještě před tou pomyslnou šipkou do trávy
  • Dopřejte psovi dostatek čichacích her, nosework, hledání pamlsků – aby mohl bezpečně naplnit „čichové potřeby“
  • Po nechtěné „parfemaci“ okoupejte psa šetrným šamponem
  • Pokud se válí v trusu jiných psů, zvyšte frekvenci odčervení

 

 Proč mě pes olizuje?

Zdroj: Canva.com

👅 Proč mě pes olizuje?

Pro někoho projev lásky, pro jiného otravný zvyk.

Ve skutečnosti je olizování jedním z nejkomplexnějších psích chování – má sociální, komunikační i emoční význam. Není to jen „psí polibek“, ale forma řeči těla, uvolnění a pouta mezi vámi a vaším psem.

 

🐾 Pozůstatek štěněcího chování

Už štěňata olizují tlamu své matky, když žádají o pozornost nebo potravu. Toto chování si nesou i do dospělosti – ve smečce tím mladší psi vyjadřují respekt nebo podřízenost starším. 📚 Horowitz (2017) popisuje olizování jako sociální gesto, které spojuje, uklidňuje a pomáhá udržet smečku pohromadě.

 

💬 Komunikace a uklidnění

Olizování je také součástí psího jazyka – tzv. calming signals. Pes tím často uklidňuje vás, sebe nebo jiného psa. Je to jeho diplomatické „všechno je v pořádku, nechci konflikt“. 📚 Turid Rugaas (2018) píše, že jde o způsob, jak pes odvrací napětí a snižuje stres.

➡️ Pokud vás pes olizuje ve stresové situaci, pravděpodobně se snaží zmírnit napětí a přinést klid.

 

👃 Chuť, pachy a zvědavost

Pro psa je vaše pokožka doslova encyklopedií vůní – pot, kožní maz, parfém, zbytky jídla… Pes to vše „čte“ jazykem, ne očima.

➡️ Olizování proto může být jen forma zkoumání – váš pes zjišťuje, kde jste byli, co jste dělali a možná i co jste jedli. A upřímně, některým prostě chutnáte – slaně, známě, bezpečně.

 

🧘‍♂️ Uklidnění a sebekontrola

Olizování pomáhá psovi se uvolnit – při tomto pohybu se uvolňují endorfiny, které přinášejí pocit pohody a bezpečí. Pro některé psy je to způsob, jak zvládat stres, čekání nebo nudu.

 

⚠️ Když je olizování nadměrné

Pokud se z olizování stane rutina – pes olizuje vás, předměty, podlahu nebo stále totéž místo – nejde už o projev lásky, jak jsme zmiňovali výše v textu. Může jít o stres, nudu, frustraci, OCD (nutkavé chování) nebo i zdravotní problém (bolest, rána, alergie).

➡️ Sledujte, kdy a co pes olizuje. Pokud je to časté, nutkavé nebo doprovázené úzkostí, nechte ho vyšetřit u veterináře nebo behavioristy.

 

✅ Jak reagovat?

  • Občasné olizování je normální – pes tak s vámi komunikuje, nebo vám chce jen říct, že vás má rád.
  • Pokud vám to vadí, jemně odveďte jeho pozornost – bez křiku, v klidu a s empatií.
  • Dopřejte mu mentální i fyzickou aktivitu – čichací hry, hledání, učení, společný čas.
  • Pokud olizování přerůstá v návyk, může pomoci behaviorální poradenství nebo veterinární vyšetření.

 

Proč pes všechno olizuje?

Zdroj: Canva.com

 

🔚 Když pes „ochutnává“ svět

Pojídání výkalů, hlíny či trávy může působit zvláštně, nechutně – někdy až zahanbující.

Ale pro psa je to často jen způsob, jak poznává svět. Každé olíznutí, zakousnutí nebo přežvýkání má svůj důvod – biologický, psychologický nebo jednoduše psí.

Nejdůležitější je nepanikařit, ale pozorovat. Kdy se to děje? V jakém prostředí? Po jaké aktivitě? Ne vždy jde o problém – ale pokud se chování stupňuje, mění se, nebo ho doprovází trávicí potíže, apatie či stres, pes vám tím pravděpodobně něco říká. A vaší úlohou je naslouchat, ne trestat.

 

🐾 Chcete mu pomoci cítit se lépe zevnitř i navenek?
Podívejte se na naši nabídku přírodních krmiv
a doplňků výživy – pomůžeme vám vybrat to, co podpoří jeho trávení, imunitu i celkovou pohodu.

 

 

 

 

📚 Použité zdroje:

  • Hart, B. L., et al. (2018). "The paradox of canine conspecific coprophagy." Veterinary Medicine and Science. DOI: 10.1002/vms3.107
  • Sueda, K. L., Hart, B. L., Cliff, K. D. (2008). Characterization of plant eating in dogs. Applied Animal Behaviour Science.
  • Hart, B. L., & Sueda, K. L. (2008). "Grass eating patterns in domestic dogs." Applied Animal Behaviour Science, 111(1-2), 120–132. DOI: 10.1016/j.applanim.2007.05.019
  • WSAVA Global Nutrition Committee Guidelines, 2023.
  • AVMA Animal Behavior Resources, 2024.
  • Horwitz, D. F., & Mills, D. S. (2020). In: BSAVA Manual of Canine and Feline Behavioural Medicine (2nd Edition). ISBN: 9781905319882
  • Protopopova, A. & Wynne, C. D. L. (2015). "Adopter-dog interactions at the shelter." Applied Animal Behaviour Science, 167, 87–98.
  • Bécuwe-Bonnet, V., et al. (2012). "Excessive licking of surfaces in dogs with gastrointestinal disease." Journal of Veterinary Behavior, 7(5), 246–252.
  • Protopopova, A. (2016). "Effects of social learning and enrichment on dog behavior in shelters." Applied Animal Behaviour Science, 176, 90–96.
  • Bosch, G. et al. (2015). "Dietary nutrient profiles of wild wolves: insights for optimal dog nutrition." British Journal of Nutrition.
  • Jedrzejewski, W. et al. (1992). Studie o výkalech polských vlků – rostlinný materiál ve 32,6 % vzorků (citováno v Bosch, 2015)
  • Psychology Today (2014): “Why Dogs Eat Grass—a Myth Debunked”
  • Hart, B. L. (1988). Behavioral adaptations to odors in canids. Journal of Chemical Ecology, 14(2), 347–356.
  • Fox, M. W. (1971). Behaviour of Wolves, Dogs and Related Canids. London: Harper & Row.
  • Goodman, P. (2012). Scent rolling in canids: a review. Animal Behaviour Science, 138(1), 79–89.
  • Horowitz, A. (2017). Being a Dog: Following the Dog Into a World of Smell. New York: Scribner.
  • Rugaas, T. (2018). On Talking Terms With Dogs: Calming Signals (2nd ed.). Dogwise Publishing.
  • Frank, D., et al. (2012). Pica in dogs – behavioral and gastrointestinal correlations. Journal of Veterinary Behavior, 7(5), 255–259.

 

Kristína Z.

O autorce

Jsem součástí týmu Panakei, kde se dlouhodobě věnuji výzkumu v oblasti výživy, zdraví a celkové péče o psy. Každý článek, který zde publikujeme, vychází z propracované interní metodiky – propojujeme nejnovější vědecké poznatky, klinické studie i konzultace s veterináři a dalšími odborníky z praxe.

 

Specializuji se na témata spojená s výživou, zdravotní prevencí, chováním a každodenní péčí. Naším cílem je tvořit kvalitní, ověřený a srozumitelný obsah, který pomáhá majitelům psů rozhodovat se informovaně a s respektem k individuálním potřebám každého zvířete.

Kristína  | Panakei.cz

 

Poslední aktualizace: 13.10.2025

⬆️ Zpět na obsah