Regurgitace u psa

Regurgitace je pasivní proces, při kterém dochází k návratu nestrávené potravy nebo tekutin z jícnu zpět do dutiny ústní a následně ven z těla.

Na rozdíl od zvracení, při kterém pes zapojuje břišní lis a bránici, je regurgitace zcela bez námahy a bez předchozích varovných signálů. Potrava, která vyjde ven, je obvykle v nezměněném stavu (nestrávená), často pokrytá hlenem a má neutrální pH, protože se ještě nestihla smíchat se žaludečními kyselinami.

Hlavní rozdíly mezi zvracením a regurgitací jsou:

• Příprava - zvracení předchází nevolnost, slinění a olizování. Regurgitace přichází náhle, často „uprostřed hry“ nebo hned po jídle.
• Mechanismus - při zvracení vidíme silné stahy břicha. Při regurgitaci pes jen skloní hlavu a obsah z něj „vypadne“.
• Obsah - zvracení obsahuje natrávenou potravu a žluč. Regurgitace obsahuje kusy potravy ve tvaru jícnu (válečky).

Příčinou regurgitace je vždy mechanická nebo funkční překážka v jícnu. Může jít o cizí těleso (zaseknutá kost či hračka), ezofagitidu (zánět jícnu po požití dráždivé látky) nebo vrozené vady jako PRAA (vaskulární prstenec), kdy céva kolem srdce doslova „přiškrtí“ jícen a nedovolí potravě projít. Opakovaná regurgitace je extrémně nebezpečná kvůli riziku aspirační pneumonie, kdy pes při náhlém zpětném pohybu potravy vdechne tekutinu do plic. Každý případ častého návratu potravy proto vyžaduje RTG vyšetření, ideálně s použitím kontrastní látky (bária), která odhalí tvar a průchodnost jícnu.