Panika

Strach je přirozená a funkční emoce - pomáhá psovi vyhnout se skutečnému nebezpečí. Problémem se stává tehdy, když je nepřiměřený situaci, příliš intenzivní nebo chronický. Nejistota je mírnější stupeň - pes reaguje opatrností a váháním na nový podnět.

Strach se projevuje schoulením, třesením, stažením ocasu, odmítáním potravy, snahou o útěk nebo v extrémních případech imobilitou (ztuhnutím).

Panika je nejintenzivnější stav - pes ztrácí schopnost racionálně reagovat, může se zranit při pokusu o útěk (proražení skleněných dveří, skok z okna) a reaguje extrémně i na běžné podněty.

Bázlivost je dlouhodobá povahová tendence reagovat strachem - může být geneticky podmíněná nebo výsledkem nedostatečné socializace. Léčba strachu nikdy nespočívá v nuceném vystavování psa tomu, čeho se bojí - takzvaný „flooding" situaci zhoršuje.