Lokus-K

Lokus K je gen, který rozhoduje o tom, co se na srsti psa skutečně projeví – zda bude jednolitě tmavý, žíhaný, nebo zda dostane prostor aguti vzor určený lokusem A. Nejjednodušeji si ho lze představit jako „hlavní vypínač“ – podle toho, jakou kombinaci alel pes zdědil, lokus K buď překryje všechny ostatní vzory, nebo je naopak nechá projevit.

Tento gen existuje ve třech variantách. První – dominantní černá alela (KB) – je nejsilnější. Pokud pes zdědí alespoň jednu její kopii, bude jednolitě tmavý bez ohledu na to, jaké vzory nese na lokusu A. Ty zůstanou zcela skryté.

Druhá varianta – brindle alela (k^br) – způsobí, že rezavé plochy srsti budou pruhované tmavým pigmentem. Žíhání se projeví pouze tehdy, pokud pes nemá dominantní černou alelu KB – ta by brindle vzor překryla.

Třetí varianta – ky – je „neutrální“. Pes se dvěma kopiemi této alely (ky/ky) nemá na lokusu K žádný silný „pokyn“ a právě tehdy dostává prostor lokus A – mohou se projevit zbarvení jako sable, fawn, tan points nebo aguti.

Stručně řečeno: lokus K určuje, co se projeví. Lokus A určuje, jak to bude vypadat – ale jen tehdy, když mu to lokus K dovolí.