Hepatitida u psa
Hepatitida je zánět jater, který může mít virovou, bakteriální, toxickou, metabolickou nebo autoimunitní příčinu. Poškození jater bývá často kombinované - zahrnuje zánět, degeneraci buněk a fibrotizaci.
Infekční hepatitida psů (Rubarthova choroba) je způsobena psím adenovirem typu 1 (CAV-1). Jde o závažné, potenciálně smrtelné onemocnění, proti kterému existuje účinná vakcína; ochrana je součástí standardního „kombinovaného“ očkovacího schématu (vakcína CAV-2 křížově chrání i proti CAV-1). Díky vakcinaci se dnes typické fulminantní případy vyskytují mnohem méně často.
Toxická hepatitida vzniká po poškození jaterní tkáně toxickými látkami - po požití některých rostlin a hub, při předávkování léky (včetně „lidských“ analgetik) nebo při expozici chemikáliím, těžkým kovům a mykotoxinům.
Chronická hepatitida může mít autoimunitní podklad, vzniká po prodělaném akutním poškození jater nebo je spojená s hromaděním mědi v játrech (tzv. hepatopatie z ukládání mědi) u geneticky predisponovaných plemen, jako je bedlington teriér, některé linie labradorských retrívrů a další riziková plemena.
Typické příznaky hepatitidy jsou často „nespecifické“: zvracení, nechutenství, hubnutí, apatie, zvýšený příjem vody a častější močení, zvětšení nebo bolestivost břicha, u těžších forem žloutenka (zežloutnutí sliznic a kůže) a ascites (zvětšené břicho v důsledku nahromadění tekutiny). U perakutních virových forem se mohou objevit i horečka, poruchy srážlivosti a neurologické příznaky.
Diagnóza se opírá o kombinaci nálezů: krevní testy jaterních enzymů (ALT, AST, ALP, GGT), parametry funkce jater (bilirubin, albumin, močovina, cholinesteráza), zobrazovací metody (ultrazvuk jater a dutiny břišní) a ideálně biopsii jater s histologickým vyšetřením, která potvrdí typ a rozsah poškození. Při podezření na infekční hepatitidu se doplňují sérologické nebo molekulární testy.
Výživa je klíčovou součástí managementu chronické hepatitidy. Používají se speciální jaterní diety s upraveným množstvím a typem bílkovin (důraz na vysoce stravitelné, kvalitní bílkoviny, nikoli vždy „striktní omezení“ pro všechny pacienty stejně), sníženým obsahem mědi (zejména u predisponovaných plemen) a adekvátním obsahem energie a antioxidantů. Dieta se kombinuje s medikamentózní léčbou podle příčiny (např. hepatoprotektiva, chelátory mědi, imunomodulační terapie).