Upozornění: Informace uvedené v tomto článku mají pouze informativní charakter. Nenahrazují odbornou konzultaci, vyšetření ani léčbu veterinárním lékařem. V případě akutních zdravotních problémů vašeho psa (náhlé zvracení, průjem, apatie, pokud pes sní něco nevhodného apod.) nebo specifických dotazů ohledně péče a výcviku mimo oblast výživy a našich produktů doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného odborníka (váš veterinář, psí trenér, chovatel konkrétního plemene apod.). Naším cílem je pomoci vám s výběrem správné výživy nebo produktů z našeho e-shopu, které mohou podpořit zdraví vašeho psa, pomoci předcházet zdravotním problémům nebo zlepšit či vyřešit některé chronické potíže, které lze řešit výživou a vhodnými doplňky. 🐾
Většinou jako nadšení majitelé sledujeme, jak miska oblíbeného krmiva končí ve spokojeném bříšku našeho psa. O něco horší je pohled, když vidíte, že krmivo, které právě spořádal, vyšlo ve stejné formě a stejnou rychlostí ven. Co se to právě stalo? Vypadalo to jako zvracení, ale nebylo to tak.
Tento jev se nazývá regurgitace a je zásadní jej odlišit od klasického zvracení. Ačkoliv se tyto stavy na první pohled zdají podobné, jejich příčiny i léčba jsou naprosto odlišné. Pojďme se ponořit do detailů a ukázat si, jak spolehlivě rozeznat zvracení od regurgitace, abyste svému psovi dokázali poskytnout tu nejlepší péči.
Zdroj: Canva.com
🤢 Zvracení vs. regurgitace: Jaké jsou klíčové rozdíly?
Na první pohled se to zdá stejné. Pes se ohýbá, ze tlamy mu vychází potrava… ale je to zvracení, nebo regurgitace? Možná jste si mysleli, že jde o totéž, ale pro vašeho psa a veterináře jsou to dva naprosto odlišné stavy. Rozlišení je klíčové pro správnou diagnózu a léčbu, protože zvracení je problém žaludku, zatímco regurgitace je problém jícnu.
🌀 Zvracení (vomiting)
Zvracení je aktivní proces, při kterém pes vynakládá značné úsilí. Pes do něj musí zapojit celé tělo a není to pro něj vůbec příjemné. Pokud se ve zvratcích objeví příměs žluče nebo dokonce krve, je vždy na místě zpozornět a řešit to s veterinářem. Podrobnější přehled o tom, co všechno může způsobit zvracení u psa a kdy je to už vážné, najdete v našem článku 👉 Pes zvrací - Kdy je to vážné a kdy volat veterináře?
🔎 Jak to poznáte?
Nejčastěji si všimnete, že pes působí neklidně, slintá a má takový „nejistý výraz“, jako by mu bylo těžko. Někdy se mu i viditelně zvedá žaludek.
💪 Co se děje s tělem?
Když zvrací, uvidíte silné stahy břišních svalů a napjaté celé tělo – pes se doslova „opře“ do toho, aby žaludek vyprázdnil.
🥣 Jak vypadají zvratky:
Potrava už bývá natrávená, často s příměsí žluté žluči nebo čirých žaludečních šťáv. Typický je i kyselý zápach.
⏳ Kdy k tomu dochází:
Zvracení většinou nastane až desítky minut či hodiny po jídle, když už potrava prošla do žaludku a začala se trávit.
↩️ Regurgitace u psa (jícnové zvracení)
Regurgitace je pasivní proces – pes při ní nevynakládá žádné úsilí a celé to proběhne náhle a nečekaně. Na rozdíl od klasického zvracení nejde o „boj žaludku“, ale spíš o jednoduché vyplivnutí obsahu jícnu.
👉 Co je to vlastně jícen?
Jícen je "potravní trubice" která vede z tlamy přímo do žaludku. Normálně jím potrava klouže dolů díky svalovým pohybům. Pokud se ale tento proces naruší, může se jídlo vrátit zpět ven – a to je právě to "jícnové zvracení" u psa.
Ilustrace byla vytvořena pomocí umělé inteligence.
🔎 Jak to poznáte?
Pes najednou bez varování vyplivne potravu, jako kdyby si jenom odkašlal. Není předtím neklidný, neslintá, ani mu nepracuje žaludek jako při klasickém zvracení.
💪 Co se děje s tělem?
Na rozdíl od zvracení neuvidíte žádné stahy břišních svalů ani napětí celého těla. Je to spíš krátký pohyb hlavy a krku – žádná dramatická akce.
🥣 Jak vypadá vyvrácený obsah?
Potrava bývá zcela nestrávená, bez kyselého zápachu. Někdy má i válcovitý tvar, protože kopíruje otisk jícnu. Neobsahuje žluč ani žaludeční šťávy.
⏳ Kdy k tomu dochází?
Regurgitace se objevuje nejčastěji hned po jídle nebo pití, případně když se pes prudce pohne.
⚠️ Kdy byste měli zpozornět?
Jednorázová regurgitace po hltání se může stát a obvykle nejde o nic vážného. Pokud se to ale začne opakovat pravidelně, je to varovný signál.
Ilustrace byla vytvořena pomocí umělé inteligence.
😣 Kdy je regurgitace u psa problém?
Už víme, že jícnové zvracení není obyčejné "zvednutí kufru", ale že je to pasivní vytečení potravy z jícnu – bez nevolnosti, bez typického dávení. A to je velký rozdíl.
Občas se to stane každému psovi – hlavně když hltá, hned po jídle běží nebo se napije moc vody najednou. Taková epizoda většinou není důvod k panice.
Ale pokud se regurgitace začne opakovat, je to červená vlajka.
👉 Zpozorněte hlavně tehdy, když:
- pes regurgituje opakovaně (několikrát denně, nebo několik dní za sebou),
- pes hubne, odmítá jídlo nebo působí vyčerpaně,
- po jídle či pití začne kašlat, chrčet nebo dýchat namáhavě – to už je riziko aspirace, tedy vdechnutí potravy do plic,
- z tlamy se vrací celé, nestrávené granule krátce po jídle – typický znak megaezofagu,
- štěňátko štěně od odstavu regurgituje pravidelně – může jít o vrozenou vadu jícnu,
- potíže začaly po anestezii, po tabletkách (např. doxycyklin) nebo třeba po zaběhlé kosti – tam myslíme na zánět jícnu, zjizvení (strikturu) nebo i přítomnost cizího tělesa v jícnu.
A teď to nejdůležitější. Pokud se k regurgitaci přidá také horečka, apatie, rychlé nebo sípavé dýchání a vodnatý výtok z nosu, neváhejte ani chvíli. To už může být aspirační pneumonie – a ta je život ohrožující. V takovém případě je cesta na veterinu otázkou hodin, ne dnů.
Regurgitace tedy sama o sobě není nemoc - je to jen příznak. To, co je za ní schované, už ale může být hodně vážné. A právě proto sa díváme na to, jestli je problém vrozený (štěně se s nám narodí) nebo získaný (rozvine se až v průběhu života psa).
🍼 Vrozené poruchy
1️⃣ Megaezofagus (vrozený)
Některá štěňata se narodí s jícnem, který je rozšířený a jeho svalovina nefunguje tak, jak má. Potrava se v něm hromadí a dříve či později prostě „vyteče“ zpět.
👉 Typicky si toho všimnete hned po odstavu – štěně papá, ale nepřibírá. Vrací celé granule nebo kaši, a to pravidelně.
🔬 Veterinář většinou doporučí RTG hrudníku (někdy s kontrastem), aby bylo vidět rozšíření jícnu. U štěňat je diagnóza často jasná už z klinického obrazu a anamnézy. Důležité je také vyloučit, zda za problémem není cévní prstenec (PRAA).
💊 Vrozený megaezofagus nelze „opravit“, ale dá se s ním pracovat. Základem je speciální krmení – malé porce, kašovitá konzistence nebo „masové kuličky“ a hlavně vertikální poloha při krmení (tzv. Bailey chair). Po jídle musí štěně zůstat několik minut ve vzpřímené pozici, aby potrava „sklouzla“ do žaludku.
📈 Prognóza je hodně individuální. Některá štěňata se díky správnému režimu dožívají normálního věku a mají dobrou kvalitu života. U jiných je prognóza vážná – hlavně pokud se přidá opakovaná aspirační pneumonie. Pro majitele je to náročná cesta, ale s dobrou péčí to nemusí být konec světa.
2️⃣ Vrozené cévní prstence (např. persistující pravý aortální oblouk – PRAA)
Tohle zní na první dobrou poměrně složitě, ale představte si cévy kolem jícnu jako pevný prstenec, který ho přiškrtí. Jídlo se dál nedostane.
👉 Projev je podobný – štěně jí s chutí, ale místo aby rostlo, tak většinu potravy vyvrátí.
💡 Řešení tu často bývá chirurgické, a čím dřív se přijde na problém, tím lepší má pes šanci na normální život.
🔬 Veterinář obvykle provede RTG s kontrastem, často se dělá i CT nebo endoskopie, aby se přesně určilo, o jaký typ cévního prstence jde. Je důležité odlišit PRAA od vrozeného megaezofagu – klinický obraz může být podobný.
💊 Co se léčby týče, častou volbou je chirurgické řešení. Operace spočívá v uvolnění cévního prstence, aby jícnu nic nebránilo. Po operaci ale většinou bývá jícen ještě nějakou dobu rozšířený a „lenivý“. Proto je nutné krmení ve zvýšené poloze, malé porce a šetrná konzistence potravy, dokud se motilita jícnu nezlepší.
📈 Pokud se na problém přijde včas a štěně je operováno mladé, je prognóza často velmi dobrá - spousta psů se pak vrátí k normálnímu životu. Pokud se ale diagnóza odkládá, jícen se může nevratně poškodit (sekundární megaezofagus) a pak je léčba i kvalita života mnohem složitější.
🧑⚕️ Získané poruchy
1️⃣ Získaný megaezofagus
Objeví se až u dospělého psa – jícen ochabne a nedokáže posouvat potravu.
📌 Nejčastěji souvisí s neurologickými chorobami (např. myastenia gravis), někdy i s endokrinními poruchami jako hypotyreóza nebo Addisonova choroba.
👉 V praxi to vypadá tak, že pes začne opakovaně regurgitovat, hubne a dřív nebo později se přidají problémy s dýcháním (aspirace).
🔬 Diagnostika je stejná jako u vrozené formy, RTG hrudníku, kontrastní vyšetření nebo endoskopie. Tady je ale navíc potřeba hledat příčinu, protože získaný megaezofagus je často důsledkem jiného onemocnění.
💊 Základní léčba je stejná jako u vrozeného megaezofagu. Pokud se navíc podaří léčit i příčinu, může se funkce jícnu částečně nebo úplně zlepšit.
📈 U idiopatických případů (kdy se příčina nenajde) je prognóza podobná jako u vrozeného megaezofagu – tedy celoživotní management a riziko aspirace. U případů, kde se podaří najít a léčit základní onemocnění, může být prognóza výrazně lepší. Někteří psi se dokážou vrátit téměř k normálnímu životu.
2️⃣ Obstrukce jícnu
Tady je příčina čistě mechanická a nejčastějšími viníky jsou: cizí těleso (kost, hůlka, hračka), zúžení (tzv. striktura) nebo nádor.
👉 Majitel často popisuje, že pes najednou přestal polykat, hodně sliní, je neklidný a snaží se potravu hned vyplivnout. Může odmítat pít nebo se po vodě okamžitě dávit. U některých je vidět i bolestivost při doteku na krku či hrudníku.
⚠️ To je urgentní stav, kde hrozí protržení jícnu. Veterináře je třeba řešit hned.
3️⃣ Zánět jícnu (ezofagitida)
Jícen je poměrně citlivý orgán. Stačí, aby na něj působila žaludeční kyselina, dráždivý lék nebo cizí těleso – a hned reaguje zánětem. Tento zánět pak narušuje jeho funkci a vede k regurgitaci.
👉 Nejčastější příčiny jsou: reflux žaludeční kyseliny (např. po narkóze, kdy ochabne jícnový svěrač); opakované zvracení (kyselý obsah ze žaludku dráždí jícen); léky podané "nasucho" (typickým viníkem je doxycyklin, i některá NSAIDs nebo klindamycin - tabletka se "přilepí" na stěnu jícnu a poleptá ji); cizí těleso (může při průchodu mechanicky poškodit sliznici).
🔍 Jak to poznáte doma? Pes může začít regurgitovat krátce po podání tablety nebo po narkóze, nechce jíst, působí bolestivě při polykání. Někdy hodně sliní, vyhýbá se tvrdému krmivu a vybírá si spíš měkkou potravu.
💊 Léčba probíhá pomocí léků, které snižují kyselost žaludečního obsahu (omeprazol, famotidin), a ochranných přípravků, jako je sukralfát, které chrání sliznici. Současně se upravuje krmení – pes dostává měkkou, kašovitou stravu v menších porcích. Pokud je příčinou lék, je potřeba ho vysadit nebo změnit jeho podávání: tabletu vždy zapít trochou vody, nebo ji podat s jídlem. U komplikovaných případů, kdy dojde ke zúžení jícnu (striktuře), může být nutná endoskopická dilatace.
📈 Pokud se zánět zachytí včas a nasadí správná léčba, prognóza je obvykle velmi slibná a většina psů se uzdraví bez následků. Pokud ale zánět přetrvává delší dobu, může dojít k jizvení a vzniku striktury, což už je výrazně obtížnější na léčbu a prognóza je pak opatrnější.
⚠️ Majitelé často podceňují „obyčejné“ potíže po tabletách. Přitom stačí jedna kapsle doxycyklinu podaná nasucho a pes může mít vážnou ezofagitidu. Proto vždy tabletu zapít trochou vody nebo podat s jídlem.
Zdroj: Canva.com
🐶 Závěrem
I když to může na první pohled vypadat, že váš pes jenom „šetří krmivem“ a posílá vám ho zpátky, regurgitace rozhodně není normální. Za tímto zdánlivě nevinným příznakem se mohou skrývat vrozené vady, onemocnění nervového či hormonálního systému, záněty, nebo dokonce nádory.
Občasná epizoda po hltání ještě nemusí být důvodem k panice, ale jakmile se regurgitace začne opakovat, pes hubne, nebo se přidá kašel a potíže s dýcháním, je to jasný signál k návštěvě veterináře. Největším rizikem totiž není samotné „vrácení granulí“, ale aspirační pneumonie – stav, který dokáže ohrozit život psa v řádu hodin.
👉 Proto to berte tak, že každá regurgitace, která není jen jednorázová, si zaslouží pozornost. Čím dřív se přijde na příčinu, tím větší má váš čtyřnohý parťák šanci na normální a spokojený život.
❓ Nejčastější otázky
❓ Může pes na regurgitaci zemřít?
❓ Jak poznám jícnové zvracení u psa?
❓ Dá se megaezofagus u psa vyléčit?
❓ Pomůže změna krmiva, když pes regurgituje?
❓ Dá se megaezofagus úplně vyléčit?
📚 Odborná literatura
- Merck Veterinary Manual – Diseases of the Esophagus in Small Animals, 2023.
- Case, L. P. – The Dog: Its Behavior, Nutrition, and Health, Wiley-Blackwell, 2013.
- National Research Council (U.S.), Nutrient Requirements of Dogs, National Academy Press, 1985.
- Washabau, R. J., Day, M. J. – Canine and Feline Gastroenterology, Elsevier, 2013.
- WSAVA Global Nutrition Toolkit, 2021.
- Veterinary Partner (VIN)
