Svatobernardský pes – Kompletní přehled plemene

Svatobernardský pes, něžný obr s velkým srdcem a impozantní postavou, je známý po celém světě jako symbol záchrany a oddanosti. Toto majestátní plemeno s charakteristickou trikolorní srstí a dobrosrdečným výrazem pochází ze švýcarských Alp, kde po staletí pomáhalo mnichům zachraňovat poutníky ztracené ve sněhových bouřích. Navzdory své obrovské velikosti je svatobernardský pes něžným a trpělivým rodinným společníkem, který miluje děti a život v kruhu své rodiny. Jeho impozantní velikost je vyvážena jemnou a laskavou povahou, díky čemuž si vysloužil přezdívku „něžný obr“.

FCI skupina 🏆

Svatobernardský pes patří do FCI skupiny 2 – Pinčové a knírači, molosoidní plemena, švýcarští salašničtí a pastevečtí psi, sekce 2.2 – Molosoidní plemena, horský typ. FCI standard číslo 61. V rámci klasifikace je zařazen mezi pracovní plemena, i když dnes se chová převážně jako společenský pes. Jeho primární historickou funkcí byla záchranná práce v horách a střežení kláštera, nikoli pastevectví ani bojové aktivity, což ho odlišuje od mnoha jiných plemen v jeho skupině.

Původ plemene 🗿

Příběh svatobernardského psa začíná v Alpách na hranici mezi Švýcarskem a Itálií, v oblasti známé jako Velký svatobernardský průsmyk. Kolem roku 1050 zde mnich Bernard z Menthonu založil hospic (útulek), který měl poskytovat pomoc a útočiště poutníkům cestujícím z Evropy do Říma.

Přesný původ plemene není zcela jasný, ale předpokládá se, že vzniklo křížením místních farmářských psů s velkými molosoidními plemeny přivezenými Římany. Od 17. století začali mniši v hospici cíleně využívat tyto psy jako záchranáře – díky svému výbornému čichu dokázali najít lidi zasypané lavinou a svým tělesným teplem je zahřívali.

Nejslavnějším svatobernardským psem byl Barry (1800–1814), který údajně zachránil více než 40 lidských životů. Jeho tělo je vystaveno v Přírodovědném muzeu v Bernu a stal se legendou, která významně přispěla k popularitě plemene.

Původně se tito psi nazývali jednoduše „hospicoví psi“ nebo „alpské mastify“. Označení „svatobernardský pes“ se stalo oficiálním až v roce 1880. Zajímavostí je, že původní typ byl krátkosrstý – dnešní dlouhosrstá varieta vznikla křížením s novofundlandskými psy v 19. století.

Dnes je svatobernardský pes národním plemenem Švýcarska a symbolem kantonu Bern. Záchranné práce v Alpách už nevykonává (tuto roli převzala menší a rychlejší plemena), ale jeho historický odkaz a pověst hrdiny přetrvávají dodnes.

Povaha a temperament plemene ❤️

Svatobernardský pes má povahu, která dokonale vyvažuje jeho impozantní velikost – je klidný, vyrovnaný a mimořádně přátelský. Jeho temperament je kombinací důstojnosti a jemnosti, což z něj činí výjimečného rodinného společníka.

Charakteristické rysy:

Laskavost a jemnost – navzdory své velikosti je neuvěřitelně jemný a laskavý, což z něj dělá výborného společníka pro rodiny.

Oddanost rodině – vytváří si silné pouto se všemi členy domácnosti a je velmi loajální ke své rodině.

Trpělivost – je známý svou legendární tolerancí, zejména k dětem, které snáší s neuvěřitelnou trpělivostí.

Vyrovnanost – má klidnou a stabilní povahu bez výkyvů nálad, což přináší klid do domácnosti.

Inteligence – je bystrý a vnímavý, i když není příliš energický, dokáže se učit a reagovat na potřeby své rodiny.

Ochranné instinkty – je přirozeným ochráncem bez projevů agresivity, poskytuje pocit bezpečí už jen svou přítomností.

V domácím prostředí je svatobernardský pes klidným a oddaným společníkem, který nejvíc ocení pohodlí domova a blízkost své rodiny. Je to typický „gaučák“ – navzdory své velikosti miluje ležení na pohovce nebo u nohou svého majitele.

S dětmi má většinou vynikající vztah – jeho trpělivost je téměř bezbřehá a jeho ochranitelské instinkty z něj dělají přirozeného ochránce dětí. Vzhledem k jeho velikosti je však potřeba dohled při kontaktu s malými dětmi, které by mohl nechtěně povalit.

K cizím lidem je zpravidla přátelský a otevřený, i když může být zpočátku mírně rezervovaný. Při správné socializaci nevykazuje známky plachosti ani agresivity. Jeho impozantní vzhled sám o sobě působí jako prevence před nezvanými návštěvníky, i když není cvičen jako hlídač.

Svatobernardský pes není příliš aktivní a nepotřebuje extrémní množství pohybu. Preferuje spíš klidné procházky než intenzivní běhání nebo hry. V dospělosti může být dokonce mírně líný, což je třeba respektovat a nepřetěžovat ho, zejména v teplém počasí, na které je citlivý.

Výcvik a výchova 🎓

Výcvik svatobernardského psa vyžaduje trpělivost, jemnost a důslednost. Jeho inteligence a snaha potěšit majitele z něj dělají vděčného žáka, ale jeho velikost a občasná tvrdohlavost mohou představovat výzvu.

Doporučené přístupy k výcviku:

Pozitivní metody – nejlépe reaguje na odměny a pochvaly, nikdy nepoužívejte fyzické tresty.

Konzistentnost – potřebuje jasná pravidla a hranice, buďte ve výcviku důslední.

Trpělivost – může být pomalejší v učení, nevzdávejte to a dopřejte mu čas na pochopení.

Jemné vedení – je citlivý na tón hlasu a je třeba ho vést jemně a s respektem.

Krátké tréninkové jednotky – udržujte trénink krátký kvůli možné fyzické únavě.

Včasná socializace – seznámení s různými lidmi, zvířaty a situacemi je klíčové.

Socializace je mimořádně důležitou součástí výchovy svatobernardského psa. Vzhledem k jeho velikosti je klíčové, aby byl dobře socializovaný a zvyklý na různé situace, lidi a zvířata. Štěně by mělo být vystaveno co největšímu počtu podnětů, aby z něj vyrostl vyrovnaný a sebevědomý pes.

Základní výcvik poslušnosti by měl začít co nejdříve, dokud je štěně ještě malé a lehce ovladatelné. Základní povely jako sedni, lehni, zůstaň a přivolání jsou nezbytné – zvláště důležité je naučit ho netahat na vodítku, protože dospělý pes může vážit stejně jako dospělý člověk.

Jedním z největších výcvikových problémů může být skákání a opírání se o lidi – to je roztomilé u štěněte, ale potenciálně nebezpečné u 80kilového psa. Tyto návyky je třeba odnaučit co nejdřív.

Tento pes dospívá pomalu, fyzicky i psychicky – plné dospělosti dosahuje až ve věku asi 2–3 let. Buďte proto trpěliví a neočekávejte příliš rychlé výsledky ve výcviku.

Vzhled plemene a standard FCI 👁️

Svatobernardský pes je impozantní, velký a silný pes s harmonickou stavbou těla. Jeho vzhled vyjadřuje sílu, důstojnost a majestátnost.

Celkový vzhled

Podle FCI standardu existují dvě variety svatobernardského psa – krátkosrstá (St. Bernhardshund, Kurzhaarig) a dlouhosrstá (St. Bernhardshund, Langhaarig). Obě variety mají stejné tělesné proporce a stejnou základní stavbu.

Rozměry

Výška v kohoutku:

• Psi: 70–90 cm (ideálně 75–85 cm)
• Feny: 65–80 cm (ideálně 70–75 cm)

Hmotnost:

• Psi: 70–110 kg
• Feny: 60–90 kg

Hlava

Hlava je impozantní a výrazná, s důstojným výrazem. Lebka široká, mírně klenutá, s výrazným, ale ne příliš ostrým stopem. Tlama krátká, přibližně stejně dlouhá jako hlava, mírně hranatá. Nos velký, černý, s dobře otevřenými nozdrami. Pysky výrazně převislé, tvoří charakteristickou „hranatou tlamu“. Čelisti silné s dokonalým nůžkovým nebo klešťovým skusem. Oči středně velké, tmavě hnědé až oříškové, s přátelským výrazem. Uši středně velké, vysoko nasazené, trojúhelníkového tvaru, s měkkými okraji.

Tělo

Krk silný a svalnatý, s mírným lalokem. Hřbet široký, rovný a pevný. Hrudník hluboký, dobře klenutý, sahající pod lokty. Žebra dobře klenutá. Břicho mírně vtažené. Ocas dlouhý, silný, nízko nasazený, nesený nízko v klidu, mírně výše při pohybu.

Srst a barva

Krátkosrstá varieta: hustá, hladce přiléhající srst, s hustou podsadou.

Dlouhosrstá varieta: středně dlouhá, rovná srst s hustou podsadou, delší na stehnech a ocasu.

Standardní barva je bílá s červenými skvrnami (od světle hnědé po tmavě mahagonovou) nebo bílá s červeno-hnědými skvrnami. Typická je bílá náprsenka, bílý konec ocasu, bílé tlapky a bílá skvrna na krku nebo lysina na hlavě. Žádoucí je černá maska na tváři.

Zdraví plemene 🏥

Svatobernardský pes je plemeno, které se potýká s několika zdravotními problémy typickými pro velká plemena. Jeho průměrná délka života je poměrně krátká, což je daň za jeho majestátní velikost.

Potenciální zdravotní problémy

Dysplazie kyčelních a loketních kloubů – závažný problém, který může vést k bolestivé artritidě a problémům s pohybem.

Torzní dilatace žaludku – život ohrožující stav, typický pro velká plemena s hlubokým hrudníkem, vyžadující okamžitý chirurgický zákrok.

Onemocnění srdce – zejména dilatační kardiomyopatie, která může vést k selhání srdce.

Entropium/ektropium – vtočené nebo vyvrácené oční víčko způsobující dráždění a infekce očí.

Katarakta a jiné oční problémy – včetně progresivní atrofie sítnice, která může vést ke slepotě.

Tepelný stres – nízká tolerance teplého prostředí, což může vést k přehřátí a kolapsu.

Preventivní péče

Pravidelné veterinární prohlídky – minimálně dvakrát ročně pro včasné odhalení možných problémů.

Rentgenové vyšetření kyčelních a loketních kloubů – důležité pro odhalení dysplazií v raném stadiu.

Kardiologické vyšetření – pravidelná kontrola srdeční činnosti a odhalení šelestů nebo arytmií.

Pravidelná kontrola očí – oftalmologická vyšetření pro včasnou diagnostiku očních onemocnění.

Udržování optimální hmotnosti – prevence obezity, která zatěžuje klouby a srdečně-cévní systém.

Prevence proti přehřátí – vyhýbání se aktivitám v horkém počasí a zajištění chladného prostředí.

Průměrná délka života

Svatobernardský pes má poměrně krátkou průměrnou délku života – obvykle jen 8–10 let. Je to běžné u velmi velkých plemen, protože jejich organismus je vystaven větší zátěži. Při dobré péči a příznivých genetických předpokladech se někteří jedinci mohou dožít i 12 let.

Při výběru štěněte je mimořádně důležité obrátit se na zodpovědného chovatele, který provádí zdravotní testy chovných jedinců, zejména na dysplazii kyčelních a loketních kloubů a oční choroby. Kvalitní genetický základ může výrazně ovlivnit zdraví a délku života vašeho psa.

Péče o plemeno 🧹

Srst

Péče o srst svatobernardského psa se liší podle variety. Krátkosrstá varieta vyžaduje česání jednou týdně pomocí gumové rukavice nebo kartáče s krátkými štětinami. Dlouhosrstá varieta potřebuje častější česání, ideálně 2–3× týdně, pomocí hřebene s delšími zuby a kartáče s tvrdšími štětinami. Obě variety intenzivně línají (většinou dvakrát ročně), kdy je potřeba česání každý den. Speciální pozornost věnujte oblasti za ušima a na stehnech, kde se mohou tvořit chuchvalce.

Uši

Uši svatobernardského psa potřebují pravidelnou kontrolu a čištění, aby se předešlo infekcím a zánětům. Kontrolujte je alespoň jednou týdně na známky zarudnutí, nepříjemného zápachu nebo nadměrného množství ušního mazu. Na čištění používejte měkký bavlněný tampón navlhčený ve speciálním roztoku určeném na čištění psích uší. Udržujte vnitřní stranu boltce suchou, zejména po koupání nebo plavání, protože vlhkost podporuje růst bakterií a kvasinek.

Chrupu

Pravidelná péče o zuby pomáhá předcházet zubnímu kameni, zápachu z tlamy a onemocněním dásní, které mohou vést k vážnějším zdravotním problémům. Ideálně je čistit zuby svatobernardského psa 2–3× týdně speciálním psím zubním kartáčkem a pastou. Velikost jeho tlamy může tento proces komplikovat, proto je dobré začít s pravidelným čištěním už ve štěněcím věku. Doplňkově můžete nabízet dentální hračky, speciální žvýkací pamlsky nebo kosti, které pomáhají mechanicky odstraňovat zubní plak.

Tlapky a drápky

Tlapky svatobernardského psa musí nést obrovskou váhu, proto si zaslouží zvláštní pozornost. Pravidelně kontrolujte polštářky na poranění, praskliny nebo cizí předměty. Zvláštní pozornost věnujte prostoru mezi prsty, kde se mohou zachytávat nečistoty nebo tvořit kožní záněty. Drápky kontrolujte a stříhejte každé 3–4 týdny, protože příliš dlouhé drápy mohou způsobit nesprávné našlapování a následné problémy s klouby a kostrou. Vzhledem k velikosti plemene může být stříhání drápů náročné – pokud si netroufáte, svěřte tuto úlohu profesionálovi.

Pohyb

Navzdory své velikosti nepotřebuje svatobernardský pes extrémní množství pohybu. Dospělému psovi stačí 30–45 minut klidného pohybu denně, ideálně rozdělených do dvou kratších procházek. Mladí psi (do 18 měsíců) by neměli být přetěžováni, aby se předešlo problémům s vývojem kostry a kloubů. Vyhněte se intenzivním aktivitám jako běh, skákání nebo dlouhé výstupy po schodech, hlavně v období růstu. Svatobernardský pes je citlivý na teplo, proto plánujte procházky na chladnější části dne, zejména v létě. Nikdy nenechávejte psa cvičit v horku – může to vést k přehřátí organismu a dokonce i k úhynu.

Krmení a výživa 🍽️

Pro svatobernardského psa doporučuji kvalitní prémiová granulovaná krmiva určená speciálně pro obří plemena. Tato krmiva jsou speciálně formulována pro pomalejší, zdravější růst a podporu kloubního aparátu. Ideální jsou přírodní granule bez umělých barviv, konzervantů a pochybných vedlejších produktů.

Jako výživové doplňky se doporučují:

• Kloubní výživa – přípravky s glukosaminem, chondroitinem a MSM na podporu zdraví kloubů
• Rybí olej – bohatý na omega-3 mastné kyseliny, které mají protizánětlivé účinky a podporují zdraví srsti
• Probiotické doplňky – pro podporu zdravého trávení a imunity
• Vitamín C – může podporovat zdraví pojivové tkáně a kloubů

Je toto plemeno pro vás vhodné? 🤔

Svatobernardský pes je majestátní a laskavé plemeno, které ale rozhodně není vhodné pro každého. Před rozhodnutím pořídit si tohoto obra zvažte následující faktory:

Svatobernardský pes je pro vás vhodný, pokud:

Máte prostorný dům s dobrou izolací a klimatizací, protože tito psi špatně snáší horko.

Máte přístup na zahradu nebo do parku na bezpečné venčení a pohyb.

Hledáte klidného, oddaného a přátelského rodinného společníka bez přehnané energie.

Máte zkušenosti s velkými plemeny psů a víte, co jejich chov obnáší.

Jste připraveni na vyšší finanční náklady spojené s krmivem, veterinární péčí a vybavením.

Nevadí vám slintání a línání, které je u tohoto plemene často velmi výrazné.

Máte trpělivost s jeho pomalejším výcvikem a občasnou tvrdohlavostí.

Svatobernardský pes není pro vás vhodný, pokud:

Žijete v malém bytě bez přístupu ven, kde by se pes mohl volně pohybovat.

Bydlíte v teplé oblasti bez možnosti zajistit psovi chladné prostředí během horka.

Nemáte čas na pravidelnou péči o srst, která vyžaduje časté česání.

Očekáváte psa s dlouhověkostí – bohužel, velká plemena žijí kratší dobu než malí psi.

Hledáte aktivního parťáka na běhání, cyklistiku či intenzivní sportování.

Jste začátečník v chovu psů bez předchozích zkušeností s výcvikem a péčí.

Máte omezený rozpočet – náklady na krmivo a zdraví jsou podstatně vyšší než u menších plemen.

Věděli jste, že? 🧠

Záchranář bez soudku – Populární obraz svatobernardského psa s malým soudkem brandy na krku je jen mýtus vytvořený malíři v 19. století. Ve skutečnosti psi nikdy nenosili alkohol na záchranu lidí, i když jejich skutečná záchranářská činnost v Alpách je historicky doložená.

Filmová hvězda – Jedno z nejslavnějších ztvárnění svatobernardského psa v populární kultuře je Beethoven ze stejnojmenného filmu z roku 1992. Série filmů o tomto psím obrovi výrazně zvýšila popularitu plemene, ale paradoxně vedla i k nezodpovědnému chovu, protože si mnozí lidé pořídili tyto psy bez dostatečných znalostí.

Rekordy ve velikosti – Největší zdokumentovaný svatobernardský pes v historii byl Benediktin, který vážil neuvěřitelných 166,4 kg. Dalším rekordmanem byl Hercules, který měřil 96,5 cm v kohoutku a od nosu po ocas měl 254 cm, když se postavil na zadní nohy.

Svatobernardský pes je výjimečné plemeno s bohatou historií a nezapomenutelnou osobností. Jeho oddanost, laskavost a majestátní vzhled z něj dělají jedinečného společníka pro ty, kteří mu dokážou poskytnout adekvátní péči.