Akutní a chronické břišní stavy u psa: Jak rozpoznat problémy, které nejdou přehlížet?

🔴 Torze žaludku u psa (Gastric Dilatation-Volvulus, GDV)

Torze žaludku je akutní, život ohrožující stav, při kterém se nejprve žaludek silně nafoukne plyny (dilatace) a následně přetočí kolem své osy (volvulus). Tím se zablokuje vstup i výstup ze žaludku, přeruší se přívod krve a dochází k bolestivému tlaku a rychlé intoxikaci organismu. Bez operace může pes během několika hodin zemřít.

🩺 Jak poznat torzi žaludku u psa?

• tvrdé, nafouklé břicho – hlavně za žebry,
• snaží se zvracet, ale nic nevychází – „nasucho“ heká,
• neklid, panika, slinění, bolestivost při doteku břicha,
• rychlé zhoršení – slabost, kolaps, bledé sliznice.

⚠️ Riziková plemena a faktory

Nejvíce jsou ohrožena velká a obří plemena s hlubokým hrudníkem: německý ovčák, doga, labrador, bernardýn, dobrman nebo weimarský ohař. Riziko roste s věkem, rychlým krmením, jednorázově velkou porcí nebo fyzickou aktivitou krátce po jídle.

🧪 Diagnostika a léčba

Diagnóza se potvrzuje klinickým vyšetřením a RTG. Jedinou možností léčby je okamžitý chirurgický zákrok, často spojený s tzv. gastropexií – připevněním žaludku ke stěně břišní dutiny, aby se stav neopakoval.

📌 Panakei doporučení:

U predisponovaných plemen zvažte preventivní gastropexii při kastraci. Nekrmte psa těsně před nebo po fyzické aktivitě a po jídle ho sledujte. Pokud zaznamenáte nafouklé břicho, neklid nebo snahu o zvracení bez výsledku – jednejte ihned a navštivte veterinární kliniku.

⚠️ Zánět pobřišnice u psa (peritonitida)

Zánět pobřišnice u psa může být tichý zabiják. Jak ho včas poznat a co dělat, když se objeví první příznaky?

Peritonitida je akutní, život ohrožující zánět pobřišnice – tenké membrány, která obaluje vnitřní orgány a vystýlá břišní dutinu. Nejčastěji vzniká průnikem bakterií nebo kontaminovaného obsahu z perforovaného střeva, močového měchýře, žaludku nebo dělohy. Může být i následkem úrazu, pooperační komplikace nebo vážné infekce v jiném orgánu.

Ne vždy je příčina na první pohled zřejmá – o to důležitější je sledovat změny v chování, apatii nebo bolestivost při doteku břicha. Zánět se může šířit rychle a bez včasného zákroku vede k selhání orgánů nebo smrti.

🩺 Příznaky, které vás musí varovat:

• tuhé, citlivé nebo nafouklé břicho – pes reaguje bolestivě na dotek,
• apatické chování, slabost, horečka nebo naopak podchlazení,
• rychlé dýchání, zrychlený puls, zvracení, známky dehydratace,
• šokový stav – bledé sliznice, studené tlapky, kolaps.

🔍 Co peritonitidu způsobuje:

• prasknutí střevní stěny (např. kvůli cizímu tělesu, vředu nebo nádoru),
• komplikace po pyometře nebo císařském řezu,
• vážný úraz břicha (např. autonehoda, kousnutí),
• infekce proniklá z jiného orgánu (např. močového měchýře nebo jater).

🧪 Diagnostika a léčba

Diagnóza zánětu pobřišnice vyžaduje okamžité klinické vyšetření, doplněné o krevní testy a ultrazvuk břicha. Při podezření na perforaci nebo masivní infekci je nutné jednat bez odkladu.

Léčba spočívá v urgentním chirurgickém zákroku, jehož cílem je odstranění příčiny (např. perforovaného orgánu) a výplach břišní dutiny. Následuje intenzivní hospitalizace s vysokými dávkami antibiotik, infuzní terapií a monitorováním životních funkcí.

📌 Upozornění:

Peritonitida má často nenápadný začátek – pes může působit jen klidněji nebo ztrácet chuť k jídlu. Pokud si všimnete náhlé bolestivosti břicha, slabosti nebo změny chování, jednejte okamžitě. Čas je rozhodující a v případě prodlení může být stav fatální.

🔥 Akutní pankreatitida u psa

Akutní pankreatitida je náhlý zánět slinivky břišní, který způsobuje silnou bolest a poruchu trávení. Při tomto stavu začne pankreas doslova „trávit sám sebe“, což vede k intenzivnímu zánětu v břišní dutině i celkovému rozvratu organismu. U některých psů může zánět přejít až do život ohrožujícího šoku.

🩺 Příznaky pankreatitidy u psa:

• náhlá nevolnost, zvracení, ztráta chuti k jídlu,
• hrbení zad, schoulený postoj, bolestivost břicha,
• zvýšená teplota, dehydratace, slabost,
• husté sliny, neochota k pohybu, letargie.

🎯 Rizikové faktory:

• tučná, smažená nebo nevhodná strava (např. „zbytky ze stolu“),
• obezita, cukrovka, podávání některých léků (zejména kortikoidů),
• genetická predispozice – častěji u kokršpanělů, kníračů, yorkšírů, setrů a dalších malých a středních plemen.

🧪 Diagnostika a léčba

Kromě klinického vyšetření je klíčové vyšetření krve (zejména specifické lipázy), sonografie a někdy i hospitalizace. Léčba zahrnuje infuzní terapii, analgetika, šetrný dietní režim a někdy i antibiotika.

Strava je po zánětu slinivky zásadní. Psa nikdy nekrmte lidským jídlem – obzvlášť tučným, smaženým nebo kořeněným. Po prodělané pankreatitidě je nutné přejít na veterinární dietu a dodržovat ji dlouhodobě – i pokud se pes jeví zdravě. Relapsy jsou bohužel časté.

🪀 Cizí těleso ve střevě u psa

Pes snědl ponožku, kost nebo plastovou hračku? Nečekejte, až „to vyjde ven“ – zablokované střevo je bolestivé a nebezpečné. Jak poznat problém a kdy volat veterináře?

Spolknutí cizího tělesa je u psů častější, než si myslíte – obzvlášť u štěňat a zvědavých jedinců. Může jít o hračku, ponožku, kus kostky, plast nebo dokonce kamínek. Pokud předmět neprojde trávicím traktem, může uvíznout ve střevech a způsobit obstrukci, která bez zásahu končí prasknutím střeva a zánětem pobřišnice.

🩺 Typické příznaky:

• opakované zvracení (i vody nebo pěny),
• nechutenství, apatie, bolest břicha,
• zácpa nebo naopak krvavý průjem,
• nafouklé nebo citlivé břicho, někdy horečka.

🔍 Kdy zpozornět?

Pokud pes zvrací a přitom se chová divně – schovává se, nechodí na stolici nebo má bolestivou reakci na dotek břicha – navštivte veterináře ihned. RTG nebo sonografie odhalí, zda se ve střevech něco nachází.

🧪 Diagnostika a léčba

Diagnóza se potvrzuje pomocí rentgenu nebo ultrazvuku. V některých případech lze těleso odstranit endoskopicky, většinou je ale nutná chirurgická operace. Následuje infuzní terapie, dieta a pozor na možné komplikace – např. infekce nebo oslabení střevní stěny.

Naučte se rozpoznat chování „polykače“ a vždy kontrolujte, co má pes k dispozici. Kosti, hračky nevhodné velikosti nebo odpadky jsou častým spouštěčem potíží. Při podezření nikdy nečekejte – čas hraje proti vám.

🪢 Kýly u psa (pupočníková, tříselná, brániční)

Jak vypadá kýla u psa? Často jako měkký výčnělek pod kůží – v oblasti pupku, třísel nebo břicha. Kýla vzniká, když se tuková nebo orgánová tkáň protlačí skrz oslabené místo ve stěně břišní dutiny. Někdy je viditelná na pohled, jindy se projeví až bolestí, zvracením nebo dýchacími potížemi.

📍 Nejčastější typy kýl:

• Pupočníková kýla: často vrozená, drobný výstupek v místě pupku – u některých psů se vstřebá, u jiných je nutný zákrok.
• Tříselná (ingvinální) kýla: výstupek v oblasti slabin, častější u fen – může obsahovat tuk i orgány (např. dělohu).
• Brániční kýla: vnitřní a neviditelná – dochází k přesunu orgánů z břicha do hrudníku, často po úrazu.

🩺 Příznaky, které si zaslouží pozornost:

• měkký nebo měnící se výčnělek pod kůží (většinou nebolestivý),
• náhlá bolest, zvracení, neklid – riziko uskřinutí orgánu,
• potíže s dýcháním (u brániční kýly), celková slabost, bledé sliznice.

🧪 Diagnostika a léčba

Kýla se diagnostikuje při klinickém vyšetření a často i pomocí ultrazvuku nebo rentgenu. Malé pupočníkové kýly se někdy jen sledují, ale větší nebo rizikové formy vyžadují chirurgický zákrok – ideálně v době kastrace, nebo co nejdříve při riziku uskřinutí.

📌 Panakei doporučení:

Kýla nemusí být na první pohled nebezpečná – ale jakmile se komplikuje, jde doslova o minuty. Sledujte jakékoli změny – výčnělky, ztrátu chuti k jídlu, neklid. U plemen s predispozicí (např. yorkšír, buldoček) zvažte preventivní zákrok při jiných operacích.

🧫 Zvětšení jater nebo sleziny u psa

Zvětšená játra nebo slezina u psa (odborně hepatomegalie a splenomegalie) bývá často náhodným nálezem při preventivním vyšetření nebo ultrazvuku břicha. Ne vždy jde o závažný problém – někdy je orgán přechodně zvětšený po infekci, při reakci na léky nebo při dočasném přetížení metabolismu.

V jiných případech však může zvětšení signalizovat nádorové onemocnění, poruchu krvetvorby, zánět nebo autoimunitní reakci. Klíčová je proto důsledná diagnostika a sledování změn v chování psa.

🔍 Na co si dát pozor?

• nafouklé nebo tužší břicho, i bez známek bolesti,
• nechutenství, slabost, apatie, úbytek hmotnosti,
• bledé sliznice, nechuť k pohybu, letargie,
• žloutenka – zbarvení kůže nebo očních sliznic dožluta (zejména u jaterních poruch).

🧪 Diagnostika a léčba

Veterinář provede klinické vyšetření, ultrazvuk břicha a krevní testy (včetně jaterních enzymů, hematologie a markerů zánětu). Při podezření na nádor může být doporučena biopsie nebo další zobrazovací metody. Léčba závisí na příčině – od podpůrné terapie (např. hepatoprotektiva) až po chirurgický nebo onkologický zákrok.

📌 Upozornění:

Pes se zvětšenou játrou nebo slezinou může zpočátku působit jen malátně nebo „jinak než obvykle“. Pokud má nafouklé břicho, nechutenství nebo neobvykle reaguje na dotek, nečekejte. Zvětšené orgány mohou v krajním případě prasknout – například při větší námaze nebo skoku.

♻️ Chronické záněty trávicího traktu u psa (IBD a jiné)

Chronické záněty střev a žaludku u psa – nejčastěji známé pod názvem IBD (*Inflammatory Bowel Disease*) – představují dlouhodobé zánětlivé onemocnění trávicí sliznice. Tento stav narušuje vstřebávání živin a způsobuje opakující se zažívací potíže, které se časem zhoršují.

Pes má dlouhodobě průjem, zvrací nebo hubne navzdory chuti k jídlu? Může jít právě o IBD – a čím dříve začnete s vyšetřením, tím větší šance na zvládnutí příznaků.

🩺 Příznaky, které nelze přehlížet:

• chronické nebo střídavé průjmy,
• opakované zvracení, často bez zjevné příčiny,
• úbytek hmotnosti i při dobré chuti k jídlu,
• nadýmání, kručení v břiše, změna kvality srsti, slabost.

🎯 Možné příčiny a spouštěče:

• autoimunitní procesy – tělo napadá vlastní trávicí sliznici,
• alergie nebo intolerance na krmné složky (např. kuřecí protein, lepek),
• stres, genetická predispozice (např. baset, boxer, border kolie).

🧪 Diagnostika a léčba

Diagnostika vyžaduje komplexní gastroenterologické vyšetření: krevní testy, sonografii a často i endoskopii s odběrem vzorku sliznice. Léčba staví na:

• speciální hypoalergenní dietě,
• léčbě zánětu (kortikoidy, imunomodulancia),
• podpoře mikrobiomu (probiotika) a dlouhodobém sledování stavu.

📌 Panakei doporučení:

IBD u psa nelze zcela vyléčit, ale při důsledné disciplíně v krmení a pravidelných kontrolách lze výrazně snížit obtíže. Každé zhoršení příznaků by mělo být konzultováno s veterinářem – i malá změna může znamenat nutnost úpravy terapie.