Pankreatitida u psa

Pankreatitida je závažné a bolestivé zánětlivé onemocnění pankreatu, které vzniká v důsledku předčasné aktivace trávicích enzymů. Za normálních okolností tyto enzymy „spí“ a aktivují se až v dvanáctníku. Při pankreatitidě se však aktivují už v samotné žláze, což vede k autodigesci - samonatrávení tkáně pankreatu.

Tento proces vyvolává masivní zánět, otok a bolest. Onemocnění rozlišujeme na akutní, které nastupuje náhle a může skončit kolapsem, a chronické, které probíhá nenápadně, postupně ničí tkáň žlázy a může vést až ke vzniku cukrovky nebo exokrinní pankreatické insuficience.

Hlavním spouštěčem akutních stavů je dietní chyba - příjem krmiva s vysokým obsahem tuku (např. zbytky z grilování, slanina nebo velké množství oleje). Příznaky jsou velmi jasné: úporné zvracení, bolest při dotyku na břicho a typická poloha „modlícího se psa“. Pes při ní přední část těla položí na zem, zatímco zadní nohy zůstávají stát, čímž se snaží natáhnout břišní dutinu a ulevit si od nesnesitelného tlaku. Pes bývá apatický, dehydratovaný a může mít horečku.

Diagnostika se opírá o klinické příznaky a specifické krevní testy, především na pankreatickou lipázu (cPLI), protože běžná biochemická lipáza nemusí být dostatečně přesná.

Léčba akutní pankreatitidy je téměř vždy spojená s hospitalizací a infuzní terapií, která pomáhá „propláchnout“ pankreas a hydratovat organismus. Absolutním základem je přísná hladovka a následný přechod na speciální nízkotučnou dietu. Jelikož má pankreas „dobrou paměť“, jakékoli další podání tučného jídla v budoucnu může vyvolat recidivu, proto je celoživotní disciplína v krmení nezbytná.