Lokus-I

Lokus I je gen zodpovědný za intenzitu feomelaninu – tedy za to, jak sytá nebo světlá bude červená, žlutá nebo krémová barva srsti psa. Na rozdíl od lokusu D, který ředí tmavý pigment (eumelanin), lokus I ovlivňuje výhradně světlý pigment (feomelanin) – nos, oči a kůže zůstávají plně pigmentované bez ohledu na genotyp na tomto lokusu.

Psi s vysokou intenzitou feomelaninu (genotyp II) mají sytou červenou až mahagonovou srst – typickým příkladem je irský setr. Psi se sníženou intenzitou mají zlatou až žlutou srst – například zlatý retrívr nebo žlutý labrador. Psi s nejnižší intenzitou feomelaninu (genotyp ii) mají krémovou až téměř bílou srst – například westík, bišonek nebo bílý samojed. Právě proto se krémová a bílá srst u některých plemen neodvíjí pouze od piebald genu ani od blokace eumelaninu, ale od maximálního snížení intenzity feomelaninu.

Důležitá poznámka: genetika lokusu I je ve srovnání s ostatními lokusy stále předmětem výzkumu – přesný molekulární mechanismus není zcela objasněn a některé aspekty intenzity feomelaninu jsou pravděpodobně polygenní, tedy podmíněné více geny současně.